Na kolejích stával dům

Na kolejích stával dům z prázdných vagonů černých koní z prázdných snů ještě loni voněl po láskách voněl po ohni Kde jsou ty časy bílých ptáků zpěvu, ohně a táboráků kde je ten muž s černou kšticí co lovil život na udici a vždy zůstal mu jen černej sen a v kabátě prázdný den Na kolejích stával dům dnes chybí i kolejnice zůstala už jen žízeň v mlze a pár mincí s dírou v kapse a pár kapes bez mincí Osudů prázdné boty v černých snech týhle sloty kde hledat život bez záplaty kde hledat dým bez ohňů Na kolejích stával dům a v něm vodka a rum kolem příslibů stovky jak much u žárovky pak už jen prázdná židle kde seděl muž s černou kšticí co lovil život na udici a vždy mu zbyl pouze černý...

Zimní romance

Zvonil telefon. „Prosím,“ pronesla jsem do telefonu. „Dobrý den, tady Skupa. Mohla byste dnes dorazit na poradu? Ve dvě hodiny?“ „Samozřejmě, budu tam,“ odpověděla jsem. Telefon jsem položila na polici a zamotala se mi hlava. Věděla jsem, co se bude dít, a dobře mi nebylo. Pracovala jsem na benzínce za městem. Naši nejčastější zákazníci byli řidiči kamionů. Většina přišla na kafe, popovídat si a pak šli spát do auta. Jenže jednoho večera přijel jeden řidič, kterého jsme všichni dobře znali, a přišel s tím, jak je zmrzlý, že mu přestalo jít topení a teď že to nikde neopraví. Nějakou tu chvilku jsme si povídali, a protože venku bylo půl metru sněhu a mráz byl něco kolem -20 °C, rozhodla jsem se udělat věc, která byla proti...

Jednou slunce nevyjde

Slunci hrajou pohřební však není to konec dní ještě můžem tancovat! Vína na džbán poslední v temně temném poledni si (nej)krásnější akrobat na stříbrné niti dětství.

Vlkodlačice Karmen

„Auuuuu,“ zavyji na měsíc a vracím se do lesa. Je úplněk – chvíle, kdy se ze mě stane něco magického. Ano, jsem vlkodlak. Každou noc se měním, i když nechci. Nebolí to – je to jako když si svlékáte oblečení. Trvá to chvíli, ani ne minutu a je to. Přála bych si být normální, ale nemohu. Můj velice dobrý přítel Marc se snaží vytvořit pro mě lék, ale já mám strach, že ho zakousnu, proto se k němu přibližuji pouze dopoledne. Jsem doma, ve svém pelíšku pro mé vlkodlačí pudy. Každou noc takhle ležím a pozoruji nebe. Každý den je na něm milión hvězd, které se blýskají jako malé plamínky, ale měsíc tomu dominuje. Je jako král mezi milióny obyvatel ve vesnici. Takové noci miluji. I když nejsem člověk, dokážu si to vychutnat. Je ráno, já se probudím...

Sen

Není cesty z toho místa, kam jsem došla za pár let, nevěřím, že se odsud dostanu, že se vrátím někdy zpět. Má duše se rozplývá, mysl se ztrácí, strádám realitu, ale démon duši nenavrací. Má Naděje umírá, mé sny budou vadnout, že se vrátím někdy domů a tiše budu stárnout.

Smrt v hlubinách

Povídání o jedné velké lásce. „Pánové, já jsem se vám zabouchnul. Je tak dokonalá,“ začal vzdychat Kruege nad korbelem piva. „A všimla si tebe, jo?“ zasmáli se Poeta s Mallerem. „No jasně. Ba co víc! Byl jsem její první. Byla tak čistá, neposkvrněná. Ty dokonalé křivky. A když jsem vnikl do jejích hlubin… To byla málem moje smrt. Úplně mě mrazilo.“ „Tak to je vážný. Von se fakt snad zabouch. No, to se nestává tak často. Na to se musíme napít.“ Maller objednal další rundu piva. „A kdo je vůbec ta slavná neznámá?“ vyzvídal Poeta. „Poznal jsem ji díky tobě. Sněhová závěj pod hradbama...

Mám ráda…

Příspěvek do soutěže My rádi básníme… Mám ráda hvězdy, když září mi nad hlavou, ráda mám těžký den, když pak padám únavou. Miluju vítr, když ve vlasech mi vane. Mám ráda trávu, když procházím se bosa, ráda mám večery, když padá vlahá rosa. Miluju napětí, když nevím, co se stane. Mám ráda kávu, když voní kol po ránu, ráda mám paprsky, když zabuší na bránu. Miluju slunce, když do tváří mi plane. Mám ráda prsty, když kytaru rozezní, ráda mám hlasy, když sílu v sobě nevězní. Miluju hudbu, co v duši mi zůstane. Mám ráda smích, když zvoní mi do uší, ráda mám smutek, i když se to nesluší. Miluju úsměvy i smutku slzy slané. Mám ráda muže, co dobrodružství skrývá, ráda mám ctitele, no jasně, tak to bývá. Miluju chvíli, když srdce bít přestane. Mám ráda fialky, když...