Kouzelný strom – 2.část

Autor: Amy Sumersová * Hefera se probudila do krásného rána, slunce svítilo skrz listí stromů a lehký vánek proudil do jejího pokoje. Oblékla si letní šaty a běžela do kuchyně, tam na ni čekala již celá rodina. Matka, otec a babička seděli u stolu, Hefera si nandala na talíř pár topinek s máslem a s chutí se do nich zakousla. Byly nasáklé máslem a křupavé. Dojedla a rozeběhla se ven. Slunce jí zářilo do rozpuštěných vlasů, běhala bosa po trávě a smála se. Upadla do trávy a zvláštní světlo ji ozářilo, bylo to již pět let od tajemného světla, dívce bylo patnáct let. Následovala opatrně světlo a zastavila se na okraji lesa. Zadívala se do lesa, z křoví koukaly zelené oči, byl to vlk, koukal přímo na ni. Hefera necítila strach, nýbrž přátelství a pochopení, vlk se na...

Světlo Vánoc

Autor: Liana Donough Světlo svící, zapálených za okny domů, osvětlovalo zasněžené chodníky. Sněhové vločky dopadaly na zem něžně a tiše, tlumily i dopady kočičích tlapek, když černý kocour proběhl uličkou do pootevřených dveří jednoho z domů, odkud se, stejně jako z těch ostatních, ozývalo dětské štěbetání, dětský smích. Pozoroval tu zář z oken, sedě pod jedním z nich. Jak moc byl tenhle vánoční čas krásný, jak moc byly ulice provoněné skořicí a pomerančem, tak mu tohle roční období vadilo. Vadil mu pohled na rozzářená očka malých dětí, těch dětí, které čas od času vyhlédly z oken ven, aby užasle pozorovaly sníh. Občas i vyběhly ze dveří, poskakovaly v chumelenici a chytaly do dlaní vločky, ale když přestávaly v chladnoucích dlaních tát, schovávaly se děti opět...

Nestvůry

Autor: Anonymní Příběh je o muži, který žil spokojený život. Jednou ale přišly nestvůry a odvedly ho. Onen muž později zjistí tajemství o těchto nestvůrách. Příběh je v Ichformě. Na jedné planetce, jejíž jméno si nepamatuji úplně přesně, bydlela jedna milá dívka. Onu dívku si pamatuji, protože jsem s ní na té planetce bydlel. Její překrásné vlasy, jež měly barvu zapadajícího slunce, mě každé ráno šimraly na obličeji. Její spanilá tvář se na mě vždy usmívala. Bylo to kouzelné, ale co se mohlo pokazit, pokazilo se. Navštívili nás Oni. Nikdo neví, kdo jsou, ale všichni ví, co dělají – navštěvují obydlená místa, vše, co mohou, zničí a vždy si někoho odvedou s sebou. Bál jsem se o ni, tak moc jsem se o ni bál. Chtěli si vzít ji, ale já je nenechal. Bránil jsem ji...

Hvězdy

Autor: Denisa Dragonová Laura byla malá holčička. Moc malá. Dokonce ještě menší než ostatní holčičky. A přesto se cítila býti mnohem větší než všichni ostatní. Nikoli výškově nebo šířkově, ona se cítila obrovská úplně jinak. Jen si myslela, že je moc na očích, že je na ni zkrátka moc vidět. Měla pocit, že se nemůže za nic a za nikoho na světě schovat. K tomu všemu jí připadalo, že všichni existují jenom pro ni. Připadalo jí, že jsou tu všichni jen pro ni a zároveň proti ní. Vše se dá shrnout tím, že byla duševně nepatřičně veliká. Ale tomu všemu najednou měla býti učiněna přítrž. Ten večer. Ten večer, který se zdál býti tím vůbec nejvšednějším ze všech všedních večerů, které zažila. Lehnout si šla s tím, že den už skončil. S tím, že něco výjimečného už nemá nárok...

Válka

Autor: Natally Daley Zázraky se všude dějí, lidé si své přání přejí. A když padá hvězda, vidí ji až z města. Letí, letí, kdoví kam, já si tam na ni počkám. Donutím ji splnit přání, ať nás celý život chrání. Před těmi, co špatní jsou, své hlouposti se jen smějou. Pravda je to odvěká, válka všechny vyleká. Prosím všechny s mocí, bojujte se vší bojovností. Chraňte nás, co nejlépe to jde, nenávist už mezi všemi koluje. Za chvíli už z toho bude třetí světová, horší, než kterákoliv jiná. Za mír se modlíme, spor za hlavu hodíme. Bude nám všem líp, to stoprocentně vím. Dejte na radu mou, ať vás...

Dívka, která se ztratila v čase

Autor: Anonymní Příběh je o dívce, která právě nastupuje do druhého ročníku střední školy. Je to tichá a nevýrazná slečna. Moc kamarádů nemá, až na svou věrnou přítelkyni Elišku, která je její nejlepší kamarádkou tak dlouho, že už si nepamatuje, kdy se vlastně seznámily. A není právě v tom ten háček? Nechybí ani špetka romantiky. Příběh by mohl zajímat romanticky založené, ale uzavřené slečny. I. Moje ráno je ve stylu autopilota. Jako první opláchnu obličej, dávám si záležet na opuchlých očích, pak zamaskuji kruhy pod nimi. Rozčešu vlasy. Pak následuje oblečení, dlouhý rukáv čehokoliv, černé kalhoty. Čtyři hluboké nádechy a mířím do kuchyně. Dostanu polibek na čelo od mámy. Usměju se. Hodím do sebe snídani. Venku je chladno, přitáhnu si bundu co nejtěsněji k tělu...

Halloweenské horůrky – Přízrak

Její příjezd byl nečekaný. Nikdo ji nezval a ona se sem přesto vetřela. Neotevřít domovní dveře, ani bych netušil, že tu je. Zarazil jsem se s rukou na klice a dokázal jen zírat. Nádherná a děsivá, vznášela se na zápraží. Otřásl mnou náhlý chlad, chtěl jsem před ní couvnout, zaprásknout dveře a několikrát otočit klíčem. Nemohla by ke mně. Alespoň doposud se jí to nikdy nepodařilo. Čekal bych v bezpečí svého domu a ona by zmizela. Zatím zmizela pokaždé. Stejně neohlášeně. Kdybych neodkládal vše na poslední chvíli, nemusel bych dnes vůbec opouštět dům. Jenže ten zpropadený dokument na mě čekal už moc dlouho a zítra jej trpělivost opustí. Stál jsem na zápraží a díval se na… částečně i skrze ni. Nehýbala se. Vyčkávala. Límec kabátu jsem si ohrnul vzhůru, jako bych si...