Lughnasadové drabble od Mischel
Drabble do soutěže Lughnasad Pod vrbou. Lughnasad je sviatok v lete. Na začiatku augusta sa oslavuje. Na poli pri žatve sena sa krásne stavajú slamený panáčikovia. Každý sa tejto zábavy účastní. Niekoľkokrát sa už aj robia súťaže, kedy sa hodnotí, koho slamený panáčik je ten najkrajší. A celá dedina sa na tom dobre zabáva, a potom pravdaže ide aj robota oveľa ľahšie, kedže sa robí so zábavou a smiechom. Okrem toho obliekajú potom neskôr slamených panáčikov do rôznych šiat, či už rôznych krojov, aby reprezentovali svoj kraj, a ukázali bohovi vďačnosť za úžasnú úrodu, ktorú im poskytol aj túto sezónu, a že majú vďaka nemu jedlo. Redakční úpravy provedla Helenia...
Pravda o vodě
Vodní báseň do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Jsem tanečnicí, co tančí ti po tváři za zvuků deště. Jsem bojovnicí, co přetváří tvou lhostejnost, bortí věže. Jsem taková, jaká jsem. Projev mi respekt, a já tvé hrdlo potěším, zkroť mě, a v budoucnu ti snad dobře posloužím. Nejsem však tvůj přítel, to ode mě nečekej, Voda se nevzdává, porážku svou od ní přijímej. Redakční úpravy provedla Helenia...
Voda
Vodní báseň do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Voda je dáma, která si hraje s námi, zve nás na pikniky i na noční flámy. Osvěžit nás umí svým chladivým dechem a někdy nás překvapí nenadálým spěchem. Voda je život, skrz kapky k nám prýští, voda jsou peřeje, co naše plány tříští, voda je záchrana, co ochladí nám čelo, voda je živel, jež tvoří naše tělo. Já nedávno potkala pramen řeky známé, který skrze hory odvážně se láme. Jak potůček malý teče řeka Labe, až se stane největší – kdo se na ni hrabe? Čistá a průzračná je v ní její voda, osvěžit se můžeš, jedno však v tobě hlodá, proč, když teče dále mezi lidská města, proč je potom špinavá a není hezky čistá? Je to snad dílo černé magie? Nebo je to kouzlo jedovaté zmije? Proč si lidé neváží, co příroda jim dává?...
Lodní dobrodružství
Vodní drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Těšil jsem se na to celý den, každou volnou chvíli. Už od snídaně, pak v práci, přes oběd jsem o tom vykládal kolegům. Někteří protáčeli oči v sloup, jiní mě už ani neposlouchali. Jeden se obědu raději vyhnul. Mluvím o tom často, ale dnes to udělám. Odpoledne moc rychle neutíkalo, odpočítával jsem každou minutu. Hodina vysvobození se ale pomalu blížila, až po celé věčnosti nadešla. Cesta domů se vlekla, stejně jako několik pater schodů bez výtahu. Pak už to šlo ráz na ráz. Během deseti minut jsem už ležel ve vaně plné horké vody, s voňavou pěnou a plastovými lodičkami.
O studánce zapomnění
Vodní povídka do letní soutěže Vrba ve víru živlů. V krčmě U Brouka se scházeli pocestní z celého kraje. Jednoho večera se zastavil za partou přátel i Verbarix. Potulný kejklíř a příležitostný kouzelník. Rád prozkoumává tajemná místa, vlastně je tím skoro posedlý. No a nedávno narazil na opravdu hrozivé místo. Vlastně tam nebylo vůbec nic. Jen taková strašlivá prázdnota. A od té doby nemůže v noci dobře spát, jeho sny jsou děsivě prázdné. Budí se celý vyděšený. Kamarádi se mu snažili pomoci, ale nikdo na nic nemohl přijít. Krčmář je chvíli poslouchal a pak si vzpomněl, že zrovna nedávno mu někdo vyprávěl o studánce zapomnění. Je prý kdesi v hlubokém lese poblíž Lungsodu. Bohužel přes les nevede žádná stezka, ale dá se jít v noci směrem k hvězdě Putýnce. Vzácnou...
Za hranicemi II – Leo
Vodní povídka do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Pokračování příběhu Za hranicemi – Ohrožení (živel oheň). Přišla k vědomí. Zprudka se posadila a hned zalitovala, že to udělala. Žaludek se zhoupl. V hlavě se jí rozbušilo snad sto malých kladívek. Oči nedokázaly pořádně zaostřit. Chvíli trvalo, než svůj stav dostala dívka pod kontrolu. Seděla na nějakém lůžku přikrytá teplou pokrývkou. Rozhlédla se kolem sebe. Vůbec netušila, kde to je. Ústí jeskyně kousek od moře, rozdělané ohniště, druhé lůžko. A na něm… To je ten chlap, náhle si vzpomněla. Ten, kterého jsem zahlédla, když hořelo. Beztak ten požár založil on. Vyskočila. Musí utéct. Žaludek jí však vypověděl službu úplně a místo zběsilého úprku se stačila jen otočit, aby se nevyzvracela přímo na sebe. Otřeseně...
Vězeň
Vodní drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Daleko, až na samém konci světa, žil jeden osamělý čaroděj. Jeho domov obklopovalo moře a vlastnil jen jeden malý domeček, v němž měl postel a židli. Když mu bylo smutno a chyběli mu lidé, tak vytáhl židli a vyprávěl moři o svém životě, než byl uvězněn zde na tomto ostrově. Povídal mu o tom, jak nebyl dobrým člověkem a tak ho tu ti, jež před ním chránili ostatní, uvěznili a vzali mu hůlku. Říkal mu, jak jej matka v dětství opustila. Občas i plakal. Po mnoha dnech, kdy moře tiše naslouchalo, tak uznalo, že je napravený a ustoupilo před ním. Redakční úpravy provedla Helenia...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
