Už je to tady
Báseň do soutěže Podzimní rovnodennost Pod vrbou. Už je to tady, světlo a tma. Všechno je stejné, vám se nezdá? Slunko nám zachází, přichází tma, kratičké objetí jest nádhera. Bohyně čeká, bůh přišel zas, možná jen objetí či polibku slast. Krásný je pohled na ten náš svět. Temnota halí jej, slunko je zpět. Později přichází, dříve jde spát, však temné obloze musím se smát. Mám to moc rád, ta temná rána, možná jsem podivný, možná jsem vrána. Redakční úpravy provedla Helenia...
Svátek Mabon
Báseň do soutěže Podzimní rovnodennost Pod vrbou. Dnes nastává ten velký den, snad se tím farmářům splní sen. Rok co rok plody nosí, ať už je to ovoce či med vosí. Na vrcholky hor, kde modlitbu zpívá sbor. Vzdávají tak hold bohyni, úrody a blahobytu dárkyni. Den s nocí si roven jest, a štěstí se dárcům připlete do cest. Svátek Mabon tak uctívají, po generace si tak tento zvyk předávají. Redakční úpravy provedla Helenia Kukková.
Mabon
Drabble do soutěže Podzimní rovnodennost Pod vrbou. V den podzimní rovnodennosti byla na svém místě v kamenném kruhu. Je to prastarý místní zvyk, lidová tradice už od dob Keltů. Spolu s ostatními ženami tančila mezi kameny se zapálenými lampióny v rukou. Dávala si pozor, aby jí proud vzduchu nesfoukl plamínek svíčky uvnitř lampiónku. Opakovala pohyby dávného kruhového tance a zpívala to, co ostatní. Nechala se vést rytmem prastaré písně. Byl trochu houpavý a místy svižný, rytmika kolísala v souladu s předepsanými pohyby. Kdyby se na ně někdo díval, spletl by si je jistě s lesními vílami z pohádek. Jenže ony byly skutečné. Dobře schované před okolním...
Podzimní drabble od Marka
Drabble do soutěže Podzimní rovnodennost Pod vrbou. Podzimní rovnodennost a slunovrat, krásná doba. Tajemná to doba, který skýtá mnohá tajemství a radosti. Začíná podzim, doba mlhy a sladké plodnosti. Pokud se podíváme na pomyslný roh hojnosti, můžeme se domýšlet, co vše bychom v něm našli, mne napadají třeba jablka, ořechy, ale také víno. Nesmíme ale zapomínat na jednu věc. Nesmíme jen brát, o vše jsme se museli do této doby starat, a je také potřeba poděkovat přírodě. Vše, co nám příroda dala, jsou vzácné dary, a nesmíme je brát jako samozřejmost. Jednoho dne bychom toho mohli trpce litovat. Někdy mám pocit, že doba, kdy budeme litovat, nastává. Redakční úpravy provedla Helenia...
Kouzelný Mabon – povídka
Povídka do soutěže Podzimní rovnodennost Pod vrbou. Hned jak vysvitne na obloze první sluneční paprsek a kohout zakokrhá, probudí se celá vesnice s jednou jedinou myšlenkou. Dnes se totiž slaví svátek Mabon. Každý si uklidí svůj příbytek. Vyzdobí jej květy a ovocem. To stejné udělá i Lira, prosté děvče mlynáře. Uklidí, vypere, světnici vyzdobí zvesela květy a ovocem. Křupavý a nádherně vonící chléb dá péct do obří pece, aby měla čím obdarovat Bohy. Chlebů upeče více, to aby i na hostinu pro celou ves bylo k pečenému masu. Písničky o svátcích zpívá si zvesela a ve tvářích se jí zračí nádherný úsměv. K večeru přijde otec z práce pro Liru a společně se vydají na vrcholek nedaleké hory, kam se už pomalu seběhla celá vesnice. Ani Lira s otcem tam nemůže přece chybět....
Mabon, ona a on
Povídka do soutěže Podzimní rovnodennost Pod vrbou. „Počkej, ty chceš říct, že zrovna dneska se otevře tajná chodba ve skalách…“ „Není to ve skalách, ale v kamenném kruhu. Ano, otevře se. Jen o svátku Mabon. To je podzimní rovnodennost, abys věděl.“ „Já ale nechápu, proč tam chceš jít a hlavně proč bys chtěla projít skrz, vždyť nevíš, co je na druhé straně!“ „No právě!“ „Co já vím, mohl by tam být třeba alternativní vesmír, kde neexistuješ, nebo kdovíco ještě horšího.“ „No a právě proto se tě znovu ptám, jestli bys do toho šel se mnou.“ „Je to šílenost. Jenže… přece tě nemohu nechat jít samotnou!“ „Já věděla, že se na tebe můžu spolehnout.“ „Dobře, dobře. Asi bychom si měli sbalit pár potřebných nezbytností. Svačinu na cestu a tak.“ Řekla, že na to už...
Lačný slepec
Co je přátelství a láska, když peníze nemám? Je to pro chudé na oči páska. Proč život bohatých neznám? Peníze jsou svoboda, peníze jsou vše. S nimi budu vévoda a nikdy mi nebude zle. Budu si dělat, co budu chtít, vždy budu mít na chleba. Už nebudu jen hloupě snít, strach už nebude potřeba. Všichni by mě obdivovali, byl bych oblíbený. Můj majetek by mi záviděli, byl bych milovaný. Zlato se mi bude lesknout v dlaních, drahokamy odpočívat v trezoru. Budu šťastný jak dítě na saních a před chudý život dám závoru. Kdy to přestane být pouhý sen, konečně budu šťastný? Až zmizí měsíc a začne den a můj život bude jasný. Už jsem se rozhodl, vyloupím banku. Můj sen mě nakopl, získat pár franků. Přicházím s maskou, lidé okolo se mě bojí. Jdu za svou láskou, ale ochranka se na...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
