Mabon
Drabble do soutěže Podzimní rovnodennost Pod vrbou. V den podzimní rovnodennosti byla na svém místě v kamenném kruhu. Je to prastarý místní zvyk, lidová tradice už od dob Keltů. Spolu s ostatními ženami tančila mezi kameny se zapálenými lampióny v rukou. Dávala si pozor, aby jí proud vzduchu nesfoukl plamínek svíčky uvnitř lampiónku. Opakovala pohyby dávného kruhového tance a zpívala to, co ostatní. Nechala se vést rytmem prastaré písně. Byl trochu houpavý a místy svižný, rytmika kolísala v souladu s předepsanými pohyby. Kdyby se na ně někdo díval, spletl by si je jistě s lesními vílami z pohádek. Jenže ony byly skutečné. Dobře schované před okolním...
Podzimní drabble od Marka
Drabble do soutěže Podzimní rovnodennost Pod vrbou. Podzimní rovnodennost a slunovrat, krásná doba. Tajemná to doba, který skýtá mnohá tajemství a radosti. Začíná podzim, doba mlhy a sladké plodnosti. Pokud se podíváme na pomyslný roh hojnosti, můžeme se domýšlet, co vše bychom v něm našli, mne napadají třeba jablka, ořechy, ale také víno. Nesmíme ale zapomínat na jednu věc. Nesmíme jen brát, o vše jsme se museli do této doby starat, a je také potřeba poděkovat přírodě. Vše, co nám příroda dala, jsou vzácné dary, a nesmíme je brát jako samozřejmost. Jednoho dne bychom toho mohli trpce litovat. Někdy mám pocit, že doba, kdy budeme litovat, nastává. Redakční úpravy provedla Helenia...
Kouzelný Mabon – povídka
Povídka do soutěže Podzimní rovnodennost Pod vrbou. Hned jak vysvitne na obloze první sluneční paprsek a kohout zakokrhá, probudí se celá vesnice s jednou jedinou myšlenkou. Dnes se totiž slaví svátek Mabon. Každý si uklidí svůj příbytek. Vyzdobí jej květy a ovocem. To stejné udělá i Lira, prosté děvče mlynáře. Uklidí, vypere, světnici vyzdobí zvesela květy a ovocem. Křupavý a nádherně vonící chléb dá péct do obří pece, aby měla čím obdarovat Bohy. Chlebů upeče více, to aby i na hostinu pro celou ves bylo k pečenému masu. Písničky o svátcích zpívá si zvesela a ve tvářích se jí zračí nádherný úsměv. K večeru přijde otec z práce pro Liru a společně se vydají na vrcholek nedaleké hory, kam se už pomalu seběhla celá vesnice. Ani Lira s otcem tam nemůže přece chybět....
Mabon, ona a on
Povídka do soutěže Podzimní rovnodennost Pod vrbou. „Počkej, ty chceš říct, že zrovna dneska se otevře tajná chodba ve skalách…“ „Není to ve skalách, ale v kamenném kruhu. Ano, otevře se. Jen o svátku Mabon. To je podzimní rovnodennost, abys věděl.“ „Já ale nechápu, proč tam chceš jít a hlavně proč bys chtěla projít skrz, vždyť nevíš, co je na druhé straně!“ „No právě!“ „Co já vím, mohl by tam být třeba alternativní vesmír, kde neexistuješ, nebo kdovíco ještě horšího.“ „No a právě proto se tě znovu ptám, jestli bys do toho šel se mnou.“ „Je to šílenost. Jenže… přece tě nemohu nechat jít samotnou!“ „Já věděla, že se na tebe můžu spolehnout.“ „Dobře, dobře. Asi bychom si měli sbalit pár potřebných nezbytností. Svačinu na cestu a tak.“ Řekla, že na to už...
Lačný slepec
Co je přátelství a láska, když peníze nemám? Je to pro chudé na oči páska. Proč život bohatých neznám? Peníze jsou svoboda, peníze jsou vše. S nimi budu vévoda a nikdy mi nebude zle. Budu si dělat, co budu chtít, vždy budu mít na chleba. Už nebudu jen hloupě snít, strach už nebude potřeba. Všichni by mě obdivovali, byl bych oblíbený. Můj majetek by mi záviděli, byl bych milovaný. Zlato se mi bude lesknout v dlaních, drahokamy odpočívat v trezoru. Budu šťastný jak dítě na saních a před chudý život dám závoru. Kdy to přestane být pouhý sen, konečně budu šťastný? Až zmizí měsíc a začne den a můj život bude jasný. Už jsem se rozhodl, vyloupím banku. Můj sen mě nakopl, získat pár franků. Přicházím s maskou, lidé okolo se mě bojí. Jdu za svou láskou, ale ochranka se na...
Netvor a princezna – část třetí: Linette 2/2
III „Zbláznila jste se?“ zamračil se na mne. „Víte vůbec, co říkáte? Myslíte si, že je to jednoduché? Myslíte si snad, že když odejdete se mnou a někdo na to přijde, že bude jednoduché se vrátit zpátky? Chcete strávit zbytek svého života jako vyhnanec? Jako já?“ Na okamžik jsem zaváhala. Co když má pravdu? Co když odejdu a už se nikdy nebudu moci vrátit? Ale na druhou stranu, myšlenka na prince Nicolae z Hustinu jen vyživovala moji touhu odejít. „Jsem princezna,“ řekla jsem se vztyčenou hlavou. „Kdykoliv zatoužím jít domů, ať budu jakkoliv daleko, každý mě sem jistě milerád doprovodí.“ „No, to máte nejspíš pravdu,“ uznal Sebastian po chvíli přemýšlení. „Ale i přesto nevím, jestli odejít se mnou je ten nejlepší nápad. V mé společnosti se nespí v měkkých a čistě...
ŠKM – Úlomek vosku
Královna Magdaléna otevřela svoji drahou truhličku s poklady svého života. Pohlížela na všechny ty předměty uvnitř s úsměvem. Prsty se dotkla úlomku vosku. Zdánlivě jen nepořádek, který se tam zatoulal nějakým nedopatřením, ale ne. Přesně věděla, kolik to pro ni znamenalo… Nikdy nezapomene. Rozlomila pečeť na dopise. Kousek z ní odpadl na stůl. Rozevřela dopis a zrak jí padl na mírně zkosené, ne úplně úhledné písmo. Se zatajeným dechem a zběsile tlukoucím srdcem začala číst. Vorswood, říjen 1726 Má drahá, vím, jak je neopatrné Vám psát. Kdyby se tento dopis dostal do nesprávných rukou… Nechci si tu tragédii ani představovat, ale nemohl jsem jinak! Musel jsem to všechno napsat, poprvé a naposledy. Miluji Vás. A Bože, díky, že mé city jsou opětovány! Nikdy bych si...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
