ŽD2 – Kam na prázdniny?
Drabble v žánru sci-fi „Ale, mami,“ zakňučal osemročný chlapec. „Ja nechcem ísť na prázdniny k babke. S tým jej predpotopným robotom nie je žiadna zábava. Nemohol by som ísť k ockovi? Prosím,“ uprel na svoju mamu dve zelené kukadlá. „Zlatíčko, vieš veľmi dobre, že v tomto období vesmírne lode na Mars nelietajú.“ „Ocko má svoju vlastnú raketu,“ nedal sa chlapec, rozhodnutý dosiahnuť svoje. „A kde by si uňho spal?“ zamračila sa mama, ktorej sa predstava, ako sa jej syn tlačí v malom igelitovom stane, vynáleze jej exmanžela, vôbec nepáčila. „Predsa s ním, nie? Dá na mňa pozor.“ „Mňa z vašej chlapskej logiky raz porazí.“ Redakční úpravy provedla Áine...
ŽD2 – Konec starého androida
Drabble v žánru sci-fi Jaké je to být starým člověkem? Nevím. Jsem android. Být starým je pro mne něco jako být starým rezavějícím autem na náhradní díly, které někdo nechal u cesty a více se o jeho osud nestará. Jen v mém případě ta rezavějící věc má vlastní vědomí a chápe, že dávno vyšla z módy. Ani pro sběratele nejsem zajímavým unikátem, ale sériově vyrobeným kusem se značným opotřebením. Takových jako já jsou tisíce, ba desetitisíce. Starý olej zanese filtr a filtry starého typu se již dávno nevyrábí. Ani paměťové karty kompatibilní s mými okruhy. Žádný pohřeb. Prostě mě odvezou, rozmontují, sešrotují a roztaví… Redakční úpravy provedla Helenia...
ŽD2 – Krušné ráno
Drabble v žánru sci-fi Oči se jen těžko otevírají, kde to jsem? Já přeci nemám doma bílý strop. Hlava se mi může rozskočit a jen těžko se dokážu zvednout z postele. Moje ruce, moje ruce jsou přivázané k posteli, a nohy také. Snažím se volat o pomoc, ale nemohu vydat ani hlásku, kolem mne jsou jen bílé stěny a na stropě lustr, který poblikává. Snažím se vzpomenout, co se dělo, než jsem usnul, ale nemohu si nic vybavit. Slyším podivné klapání, které je stále hlasitější a hlasitější. Mé srdce tluče jako na poplach, už je to za dveřmi. Dveře se otevírají, bože, velký mravenec! Redakční úpravy provedla Helenia...
ŽD2 – Konec Rebela
Drabble v žánru sci-fi Lidé kolem mají bezvýrazné tváře. Vedle tebe přistane skenovací vznášedlo a z něj vychází několik bezpečnostních androidů. „Proka-žte se,“ ozve se kovový hlas jednoho z Kontrolorů. Kolemjdoucí se na skupinu, která tě nyní obklopuje, dívají se strachem v očích. „Proka-žte se – hned,“ opakuje monotónně trhanou řečí Kontrolor. Cítíš, jak ti po čele stéká pot. Promneš si předloktí, odkud jsi s bolestným sebezapřením vypreparoval sledovací zařízení. Čip, který do těla aplikují při narození, jsi zničil. Netrpělivý Kontrolor tě rychle sjede laserovým pohledem. „Nena-leze-no,“ hlásí. Vidíš, že zvedá ruku s biotickým zařízením, a chceš něco udělat. Ale elementární stáze ti zatemní mysl… Redakční úpravy provedla Helenia...
ŽD2 – Skleněná realita
Drabble v žánru sci-fi Pohladil jsem ji po tváři a věnoval jí krátký, tichý úsměv. A ona pochopila, odvrátila ode mne hlavu a tiše se rozplakala. Věděla to. Věděla, že nikdy nezapadne. Byla jen pouhou replikou člověka, stínem, který se v noci ploužil chodbami laboratoře a hledal úkryt, kde by se mohl v klidu vyplakat. Prý nemají city, ale v tomhle ohledu se vědci spletli – i obyčejné repliky dokáží cítit, milovat, smát se. Lensia to uměla. Ale i kdyby chtěla sebevíc, nedokázala změnit krutou realitu. Ona byla pouhý robot a já… já byl člověk. Po tvářích jí stékaly uměle vytvořené slzy. Milovala mne. Doopravdy. Redakční úpravy provedla Helenia...
ŽD2 – Záznam kapitánova deníku
Drabble v žánru sci-fi Dnes jsme s lodí Orbit proletěli duhovou mlhovinu, kde nás čekalo nehezké překvapení. Druhý pilot, pan Young, špatně nastavil diferenciální ventil a při průletu mlhovinou jsme přišli o regulátor gravitace. Posádka na horní palubě se vznášela přibližně hodinu a půl. Poté hlavní technik vše uvedl do chodu. Nikdo nebyl zraněn a tak jsme mohli pokračovat v naší cestě. Blížíme se k planetě Graago, která je celá pokrytá ledem. Důstojníci připravují vybavení a sněžné rolby na průzkum planety. Naším cílem je najít lendánium. Sondy zaznamenaly stopové množství v sektoru omega. Vyšleme tam tým a budeme doufat v úspěšnou misi. Konec deníku. Redakční úpravy provedla Helenia...
ŽD2 – Bakterie
Drabble v žánru sci-fi Profesor Avenarius zajásal. Veškerá pozorování potvrzovala jeho teorii. Bakterie, jak ty, které žijí s člověkem v symbióze, tak ty, které na něm parazitují, mají inteligenci. Jejich společnost je dokonale organizovaná a zasahuje do lidského organismu vždy ve svůj prospěch. Napíše o tom studii. Nobelova cena ho nemine. „Rota clostridium botulinum nástup!“ zavelel velitel. „Náš hostitel profesor Avenarius objevil, že jsme inteligentní. Musí být okamžitě zničen, než uvědomí další lidi. Začněte ihned produkovat botulotoxin, alespoň několik mikrogramů. Rota bordetella pertusis mu okamžitě způsobí černý kašel. Pak všichni do krku k evakuaci. Sejdeme se v novém hostiteli.“ Nobelova cena profesora Avenaria minula. Redakční úpravy provedla...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
