Komediální drabble
Nedávno se nám do rodiny narodil nový přírůstek. Už od porodnice nám pořád jen pláče. Kdyby plakal aspoň tak nějak normálně, ale on ze sebe křik tlačí takovým způsobem, že to uši trhá. S tatínkem mu říkáme: Náš malý jedáček.
Jednou ráno si tak sedneme v kuchyni a syn řve.
„Do prčic. Já ho snad hodím pod okno a budu doufat, že si ho někdo snad veme!“ zaječí zlostně tatínek, aby jekot našeho syna překřičel.
„I kdepak, sousede... To bychom vám ho šli hnedka vrátit! Však celá Boleslav už musí vědět, čí ten kluk je!“ překřičí křik náš kolemjdoucí soused.
Redakční úpravy provedla Helenia Kukková.
Komentáře
Zatím tu žádný komentář není. Buďte první, kdo autorovi napíše!