ŽD3 – Romantická večeře

Komediální drabble   Přišel náš velký den. Dnes požádám Miu o ruku. V práci jsem skončil dříve, abych mohl vše připravit a vytvořil doma tu správnou romantickou atmosféru. Blížil se večer a já jsem zrovna dokončoval své kuchyňské přípravy. Už stačí jen nastrouhat parmezán a vše je hotovo. Mia přišla domů. Byl moc překvapená a krásně jsme si popovídali. Přinesl jsem večeři. Nenápadně jsem Mie schoval do ubrousku malou krabičku s prstýnkem. Mia ochutnala a zatvářila se překvapeně. „Tome, co je to za sýr?“ „Parmezán, lásko. Nechutná ti?“ „Není trochu voskový?“ V hrůze jsem si uvědomil, že jsem na těstoviny omylem nastrouhal svíčku. Redakční úpravy provedla Áine...

ŽD3 – Jak neumrznout

Komediální drabble   Po dlouhém dni v práci se vracel domů. Už na schodech mu přišlo, že je něco špatně. Potkal hned několik potůčků, které uháněly po schodech dolů. Zamračil se a dával větší pozor na to, kam našlapuje. Před dveřmi chvíli hledal v kapse klíče, pak konečně odemkl s nadějí, že zamíří rovnou do postele a vzbudí se až ráno. Když dveře otevřel, došlo mu, že ty potůčky vytékaly zpod jejich dveří. Vlna vody, která se ze dveří vyřinula, mu promáčela kalhoty. Tázavě se podíval na spolubydlícího, který stál s nervózním výrazem uprostřed předsíně. „Byla mi zima. Tak jsem zatopil…,“ znělo vysvětlení. Redakční úpravy provedla Helenia...

ŽD3 – drabble od Hetty

Komediální drabble   Bylo ráno a já šla po jednom z mostů. Takhle ráno je tam prázdno, jako dnes. Na mostě postávalo jen pár lidí, často pejskařů, ale stáli mezi nimi i dost zvláštní lidé, třeba jedna paní, bylo jí asi tak dvacet let a dělala velmi zajímavou činnost. Chvilku mi trvalo, než jsem zaostřila, ale opravdu, ta paní si do svého růžového nosíku drobila nějaký kus pečiva. Asi rohlík, možná housku, kdo ví. Opatrně jsem se přiblížila blíže a zeptala se jí, co to dělá. „Krmím holuby,“ zahuhlala paní a trochu rudá odešla kamsi do neznáma a já ji už nikdy neviděla. Redakční úpravy provedla Áine...

ŠKM – Struna z houslí

Magdaléna vzala do ruky stočený provázek z ovčích střívek. Houslová struna. Sama se samozřejmě jako správná princezna v mládí učila hrát na řadu nástrojů, ale nikdy jí to moc nešlo. Na rozdíl od její Fiony, ta se s nástrojem v ruce už snad narodila. Ve třech letech Magdalénina dcera uměla na harfu zahrát svoji oblíbenou ukolébavku, a když jí bylo pět, na flétnu zapískala snad celý učební sborník. K šestým narozeninám dostala housle. Všichni dávno věděli, že Fiona má obrovský talent. Ale s houslemi to bylo jiné. Bylo to těžké popsat, ale zdálo se, že dívka a housle přestaly existovat a místo nich tam stál jeden tvor, kterého prostě nešlo rozdělit na původní části. Smyčec jako by se stal součástí Fioniny ruky a housle pod bradou držela snad jistěji, než dýchala....

ŠKM – Pečetní prsten

„Je třeba se rozhodnout rychle, Vaše Veličenstvo. Každé zdržení může znamenat prohru,“ pronesl sekretář Leopold. „Já vím, ale mám velké obavy,“ svěřila se královna Magdaléna. Seděla právě u svého psacího stolu a v rukou držela dopis, jenž skoro zázrakem dorazil neporušený až na královský dvůr. Dopis byl napsán ve spěchu na běžný papír, jaký se dal nalézt v každé bohatší měšťanské rodině. Byl to záměr. Adresát se snažil, aby dopis působil navenek co nejobyčejněji a snáze se dostal ke svému příjemci. Rukopis byl elegantní a ženský, i když nesl známky toho, že byl dopis psán ve spěchu, pravděpodobně na cestách. Autorkou dopisu byla královnina přítelkyně, dcera císaře Karla VI., Marie Terezie. Magdaléna se s mladou princeznou setkala před třemi lety na plese ve...

ŽD3 – drabble od Tessy

Komediální drabble   Když se zamyslím nad svým životem, připadá mi jako komedie. Není den, co by se mi nepřihodilo něco, čím bych pobavila ostatní na svůj účet. Například včera jsem odcházela z práce a těšila se domů. Cestou jsem se stavila na benzínce, abych natankovala. Nevím, jak se mi to povedlo, ale když jsem zaplatila a chtěla otevřít dveře od auta, tak bylo zamčeno. Nechala jsem klíče v zapalování a auto mě nechtělo pustit dovnitř. Jediné, co zůstalo odemčené, byl kufr, který není největší. Takže jsem se do auta soukala přes mrňavé dveře v kufru a dělala, jak je to naprosto normální. Redakční úpravy provedla Helenia...

ŽD3 – Když se daří…

Komediální drabble   Na to jednání jsem zapomněla. Do restaurace dorazím se zpožděním. „Pane Bělohradský, omlouvám se. Jak se má vaše žena?“ „Myslím, že dobře,“ odvětí klient. „Její právník ze mě před chvílí dostal nemalý obnos. Rozvádíme se!“ dodá nevrle a mě polije horko. Sáhnu po jídelním lístku. Tvrdé desky jídelního lístku zavadí o sklenici a červené víno se rozlije na zděšeného muže. Přiskočím k Bělohradskému, abych mu ubrouskem alespoň trošku vysušila ty příšerné rudé skvrny na jeho bílé košili. Má rychlá akce však vyvolá ještě rychlejší reakci. Zakopnu o nohu stolu a celou svou vahou devadesáti kil přistanu na klíně váženého klienta. Redakční úpravy provedla Helenia...