ŽD10 – Vznik trpasličí říše v kostce
Drabble v žánru fantasy „Před dávnou dobou tu nebylo nic. Jen černočerná tma. Hora byla uzavřená a nikdo v ní nežil. Pak sem přišli malí lidé se srdcem velkým jako menhir a v rukách silou, jakou má ten nejtvrdší diamant. Vykopali tunely, cesty, jeskyně, domy, stavby… vše stvořili z této černočerné tmy. Byli to naši předci!“ vyprávěl vousatý rozložitý mužík, kterému na klíně seděl malinký a drobounký hoch. „Pááni,“ broukl chlapec, „Kde jsou teď ti naši předci?“ Vousatý trpaslík se nahlas rozesmál, až to rozeznělo všechen křišťál v pokladnici: „Ty nevíš, synu?“ Chlapec zavrtěl hlavou. „Koukáš přece na jednoho z nich!“ Trpaslíčkovi padla čelist. Redakční úpravy provedla Áine...
ŽD10 – Růže života
Drabble v žánru fantasy „Počkej na mne,“ řekl jí Althean, než odešel z Lesa neumírajících. „Tato květina, hvězdná růže, bude žít, dokud budu živ já.“ A tak Marionell střežila růži dnem i nocí. A květina žila, dýchala, její stříbrné lístky zrcadlily světlo hvězd. A dny plynuly v týdny a týdny v měsíce. Když znovu jednoho dne přišla k růži, přímo před očima jí žilnatina okvětních plátků prokvetla karmínovou barvou. V témže okamžiku začala vadnout. Něco se mu stalo! Musí jít za ním! Nemeškala ani minutu svého nesmrtelného života. Sbalila nejnutnější a elfský les brzy nechala daleko za sebou. Tu vedle růže začala kvést sněženka. Redakční úpravy provedla Áine...
ŽD10 – Tajemné místo doma
Drabble v žánru fantasy Znám místo v našem bytě, které není obyčejné. Nalézá se v koupelně a ukrývá jej mřížka v boku masážní vany. Prostor je plný drobných předmětů. Tu je kostička, tu cvrnkací kulička, gumička do vlasů, několik zrníček rýže a hrst barevných korálků. „Jé! Tady je ta ztracená sponka ze soboty!“ U nás pod vanou žije Vodomílek. Malý skřítek. Když ležíte ve vaně, můžete slyšet šramot a lehké hučení, jak zkoumá donesené věci. Má trochu nenechavou ručičku a s neskrývanou radostí nám v noci plaší kočky. Jen pes ho nejspíš neslyší. Nebo se kamarádí. Znám místo pod vanou, které má své tajemství. Redakční úpravy provedla Áine...
* Halloween Pod vrbou *
Milí návštěvníci čítárny Sub Salix, dnešní den je jedním z nejmagičtějších vůbec, a co teprve noc, která následuje! Věřím, že ji oslavíte jak se patří, a užijete si čas duchů, zbloudilých duší, svíček, strašidel, temnoty, dýní, koček, čarodějek, čarodějů i čarodějnic a strašidelných historek. K poslednímu zmíněnému může přispět i čítárna – představujeme Vám literární perličky ku příležitosti dnešního svátku – drabbles, básně i povídky. Od dnešního pravého poledne budou vycházet každou půlhodinu. Začtěte se, jak je libo, jen dejte pozor – dnešní den a noc nikdy nejste tak docela sami… Krásný a čarovný Halloween! Za redakci Sub Salix Helenia...
Halloweenská báseň od Whiny
Báseň do soutěže Halloween Pod vrbou. Temnota se blíží, smrtka v křesle nohy kříží, místo aby své úlovky dnes hlídala, propustku na jednu noc svobody jim vydala. Duše zemřelých pohybují se svobodně, nahlíží do domů, hrobů, kde leží nehybně. Své příbuzné svou návštěvou snad potěší, usednou ke stolu, hodují, fotky si prohlíží. Jsou však jak Popelka a hlídají si čas, o půlnoci musí být v záhrobí zas. Duši si protáhli, teď je zas čas spát, tak zase za rok, mohou svou přítomnost na zemi dát. Redakční úpravy provedla Helenia...
Kostým jako živý
Drabble do soutěže Halloween Pod vrbou. Kalendář ukazoval poslední říjnový den. Mark zrovna stál před zrcadlem a dolaďoval poslední detaily svého kostýmu. Letos se rozhodl pro postavu Wookieeho. Nedávno viděl v kině Hvězdné války a byl naprosto uchvácen. Maminka mu sešila kusy pytloviny a Mark je ozdobil papírovými třásněmi, které měly představovat chlupy. Obličejovou masku vyrobil z papíru a výrazně pomaloval. Když byl konečně spokojen, vyrazil koledovat. Cestou narazil na partu dětí, které si vyprávěly o Yettim. „Je velký a chlupatý. Žije v horách a žere děti.“ Náhle děti spatřily Marka a s řevem se rozutekly. Vůbec neměl čas jim cokoli vysvětlit. „To jsem tomu dal.“ Redakční úpravy provedla Helenia...
Halloweenská báseň od Eliyon
Báseň do soutěže Halloween Pod vrbou. Nastal nám čas tajemný, pro měsíc říjen jak dělaný. Svátek svatých slavíme a do kostýmů se oblékáme. Strach z obličejů na dýních, horší je ale příchod mrtvých, ti se k nám do světa vracejí a živí mohou do záhrobí. V Americe děti koledují, Češi se mezi sebou hádají. Jsme národ plný hádek, proto řešíme každý svátek, že Halloween ani není náš, a zapálit svíčky o dušičkách. Redakční úpravy provedla Helenia Kukková.







