Starší příspěvky

Každé město v sobě skrývá pověsti a legendy. Ty se zhmotňují a nabírají podob lidí a věcí, které, když se budeme dobře koukat, můžeme vidět a potkat...

Jsem sama uprostřed temnoty. Nikde nikdo není. Mám strach, polívá mě chlad a slyším jen ticho. Je to nesnesitelné. Vím, že někde je. Vím, že by mě neopustil, ale i tak ztrácím naději. Nemůžu tady jen tak sedět. Musím jít. Nevím kam, ale musím tam dojít. Jediná moje naděje je myšlenka, že na mě čeká…

„Slíbil jsi, že mě neopustíš.“
Mladá dívka sedící na hřbitově u hrobu přítele.
„Slíbil jsi, že z tohoto prokletého města odejdeme společně.“
Netuší, že ji někdo sleduje.
„Slíbil jsi, že se mnou budeš navěky.“ …

Smutný vězeň sedí ve své cele a přemítá o životě.

Varování: Pro silnější povahy!

Báseň o tom, čím vším se člověk může stát a čím vším je, když má srdce na dlani a je otevřen světu…

Být nejlepší?

Báseň ze série Život vlka, tentokrát v ich-formě. Jen pro silnější povahy!

aneb Příběh o tom, jak jsem se stal studentem Mrzimoru

Autor: Mrzimorský Morísek

Příběh Mrzimorského studenta, který je tak trochu jiný než ostatní. Hrozně moc by chtěl zapadnout do koleje, sbírat body, bavit se se žluťásky, ale cítí se poněkud přehlížený. Jeho svět je nelítostný boj o holý život – není snadné vyhýbat se zašlápnutí nebo zasednutí, když vás lidé ignorují. Hrdina se však nevzdává a na své pouti Mrzimorem využívá vnitřní sílu a hledá své idoly…

„Není tužeb, které by se nevešly do ulity…“ (Morison Araran Nabuchodonozorský)

Jedná se o krátký veršovaný příběh o světoznámé čarodějce Vendelíně Výstřednici, která našla zálibu v ohni a plamenech.