Z louže přímo pod okap
Dvanáctý díl sepsaný na téma Tak za kolik. * Doběhli ke klášteru. Doufali ve chvíli klidu na přemýšlení. Zabušili na vrata. Bylo jim okamžitě otevřeno. Vyděšeně couvli. „Ne, to nemůže být možné,“ vydechl Vypravěč. „Měli jsme pravdu. Kam jinam jste se mohli schovat,“ pronesl velitel s jizvou na krku. Salix s chlapcem se otočili. Zjistili, že jsou obklíčeni. „Proč jste se přidali na jeho stranu? Kolik vám nabídl?“ ptal se překvapeně Vypravěč. „Tady nešlo o peníze. Díky němu žijeme. Díky němu mám zpět hlavu,“ pronesl ledově. „Ale to se ještě nestalo,“ odpověděl Vypravěč, zapomínaje, že se časy prolínají. „Možná pro vás. My si ale pamatujeme den, kdy nás sťali!“ Redakční úpravy provedla Helenia...
Spolupráce z donucení
Jedenáctý díl sepsaný na téma Jsme tým. * Stál a pozoroval nechuť dvou vojenských skupin spolupracovat. Začínal z toho zuřit. „DOST!“ zaječel a místnost umlkla. „Ano, neznáte se, ale to je mi ukradené. Začnete spolupracovat,“ dodal už klidným hlasem, ale jeho pohled jasně dával najevo, že klidný rozhodně není. „Chci, abyste mi přivedli Vypravěče, tu zelenou holku a kohokoliv, kdo je tak tupý, že by se k nim přidal!“ vydal rozkaz a pozoroval dvě nesourodé skupiny, jak se začínají domlouvat. S prvním nápadem přišla skupina velících důstojníků, kterým se kolem krku táhla rudá jizva. Vojáci s kalichem na prsou přidali své postřehy. Pousmál se. Nakonec to společně zvládnou. Redakční úpravy provedla Helenia...
Netvor a princezna – část čtvrtá: Sebastian 1/2
I Fascinovala mě. Byla tak jiná než všichni ti, které jsem v poslední době poznal, i když jen zpovzdálí. Člověk by možná řekl, že když jsem s těmi ostatními nepromluvil, nemohu vědět, jací jsou. Jak by mě přijali. Ale já s nimi ani mluvit nepotřeboval. Už na první pohled byli plní předsudků, plní svých nezlomných názorů na svět a vše v něm. Kdyby viděli cokoliv, co se trochu vychyluje z normálu, byl by z toho oheň na střeše. Ale u ní ne. Od první chvíle, co jsem ji zahlédl, věděl jsem, že není stejná. Ona toužila po něčem neobyčejném. Po něčem, u čeho netuší, co od toho může čekat. Toužila po nějakém oživení svých všedních dnů. II Když jsme našli bezpečné místo, nechal jsem ji v klidu usnout. Nebylo to asi úplně nejpohodlnější, spát na mechu mezi kořeny stromů,...
Nečekaná pomoc
Desátý díl sepsaný na téma Bezpečnost letového provozu. * Mladík se nadechoval k další otázce, ale přerušil je neznámý muž, který vystrčil hlavu z okna nad nimi. „Hele, chápu, že se vám krásně létá s hlavou v oblacích, ale být vámi, tak rychle přistanu na pevnou zem. Z druhé strany se blíží vojáci. Předpokládám, že se s nimi srazit nechcete,“ pronesl, nečekal na odpověď a zavřel okno. „Kam se schováme?“ zašeptala vyděšeně Salix. „V augustiniánském klášteře by nás mohli skrýt,“ navrhl chlapec a pro tu chvíli si užíval pochvalného pohledu Vypravěče. „Ano, tam bychom mohli být dočasně v bezpečí,“ pronesl a na svůj věk se svižně rozběhl ke klášteru. Redakční úpravy provedla Helenia...
Zrození kroniky
Devátý díl sepsaný na téma Před tím a potom. * Trojice mlčky stála. Chlapec nechápal. Salix vyčkávala. Vypravěč přemýšlel. „Já tomu vůbec nerozumím,“ zamračil se chlapec. Vypravěč se pousmál. „V dávné minulosti projíždělo okolní krajinou několik rodin. Nikdo neví, proč si vybrali toto místo. Ale bylo to zde, kde se rozhodli založit novou osadu. Ve chvíli, kdy ji pojmenovali, otevřely se první dveře do tajného města. Současně se v jeho středu objevila kronika. Pulsovala energií. Bez té město zanikne.“ „To chcete říct, že před tímhle vším…“ zamrkal překvapeně chlapec. „Byla jen víska chráněná vrbovými keříky,“ přitakal Vypravěč. „Vše, co vidíš kolem sebe, všechny ty propletené časy, to vzniklo teprve poté.“ Redakční úpravy provedla Helenia...
Lampionový svět
Maminka mě pohádkami krmila, noc co noc. I přesto to, co jsem živě vídala, nebylo to pro mě moc. Bílou solí jsem si značila cestu ven, také písně jsem si zpívala. Než jsem zjistila, že je to jen sen, v noci jsem zaklínadla pronášela. Měsíc ozařoval bílou sůl, která časem zčernala. Snila jsem o nocích bez nočních můr, a tak noc bezesná začala. Černou sůl jsem do vody házela, skalky se barvily do černa. Bílé myšlenky jsem mívala, když pro mě zářila lucerna. Bledá ryba se na mě zdola dívá, ryba, co nikdy neplave. Změnila se v ženu, co je velmi lstivá, rudé rty a vlasy popelavé. Žena již na mě vrhala stín, s anděli den co den soupeří. Chladná jak zahrada bez květin, prochází mi hlavou, krkem i páteří. Chytla mě za ruku, k výšinám mě nese. Slyším svého srdce tluku,...
Krádež
Osmý díl sepsaný na téma Žádám vysvětlení. Vypravěč se musel začít věnovat důležitějším věcem. Došel k nejbližší zdi a jemně ji pohladil. „Pověz mi, copak se s tebou stalo?“ pronesl tiše. „Co to dělá?“ zeptal se vyjukaně chlapec. „Žádá město, aby k němu promluvilo,“ odpověděla Salix a naznačila, aby byl potichu. Vypravěč stál strnule několik minut. Po tváři mu stékaly slzy. „Jak jen mohl,“ zašeptal nakonec zlomeně. „Co udělal?“ vydechla Salix. „Ukradl první kroniku.“ „Co je komu do kroniky?“ nechápal chlapec. „To není ledajaká kronika. Je srdcem města. Zatím si s ní jen hraje. Pokud ji zničí, město zahyne!“ A my s ním, dodal Vypravěč v duchu. Redakční úpravy provedla Helenia...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
