Osmé okénko: Sněhová vločka
S poledním nádechem Vám dnes vrba spolu se sprškou sněhu za límec posílá i drobné literární dílko v okénku adventního kalendáře. Tentokrát si užijte hravou veršovánku z pera Jostein Lauierové… * Z nebe spadla sněhová vločka, hned otevřela svá zářivá očka. Skočila na nožky, rozhlédla se, do širého světa tiše rozběhla se! Jen chvíli vločka běžela sama, pak se k ní přidala sněhová armáda! Běžely vločky do širého světa, sněhová peřina rychle se zvedá. Peřina zakryla celičkou zem, i vrba zmlkla úžasem! Redakční úpravy provedla Helenia...
Smrt v plamenech
Dvacátý osmý díl sepsaný na téma Loňské sněhy. * Vypravěč seděl v setmělé světnici děkanátu. V myšlenkách se procházel minulostí. Vzpomínal na první setkání se Salix. Na vše, co spolu prožili. Bylo mu do pláče, ale slzy nepřicházely. „Nerad vás ruším při truchlení,“ zašeptal Alois, „ale budeme muset zmizet. Město je v plamenech.“ Vypravěč neváhal ani vteřinu. Vyskočil a běžel probudit chlapce. Než se chlapec oblékl, doběhl pro kroniku. V nastalém zmatku si nevšiml části setříděných zápisů ležící na kraji stolu. Společně vyběhli do noci, utíkajíce před požárem, který vstoupil do města s křesťany. Požárem, který zanedlouho pohltí první zmínky o městě. Čas neúprosně utíkal. Minulost umírala v plamenech. Redakční úpravy provedla Helenia...
Sedmé okénko: Vánoční okamžik
Třpytivých vánočních chvilek a zastavení není nikdy dost. To dnešní o stu slovech Vám skrze vrbové adventní okénko posílá Emily Smith. Užijte si jej… * Pomalu se stmívá a z nebe neúnavně padá bílý prašan, který se ve svitu lamp mění na zlaté slzy. Praskání ohně nebojácně protíná ticho. Místností se line vůně čerstvě upečeného cukroví a zrovna oloupaných mandarinek. V okně jasně září barevný odraz vánočních světýlek a mihotající se oheň, který neúnavně olizuje jedno poleno za druhým. Dlouhý nádech, pomalý výdech a všechno si vychutnat; čas se zpomalil. Ruce tě pevně svírají kolem ramen; sedí tiše, nehnutě. Je s tebou. Veškerá slova jsou v takových chvílích zbytečná. Pocit klidu a spokojenosti cítíš až v konečcích prstů. Vidíš to? Cítíš to? To jsou Vánoce....
Špatné pořadí
Dvacátý sedmý díl sepsaný na téma Bludný kruh. * Vypravěč vešel do místnosti. Posadil se naproti chlapci, který zamyšleně listoval kronikou. „Něco se ti nezdá?“ zeptal se. „Je to celé pomíchané. První zápis je o nějakých měšťanských domech, ale ty tu budou stát až od sedmnáctého století. Pak je tu založení něčeho, co se jmenuje hutě. Poté zmínka o husitských vojácích,“ odpověděl chlapec. Vypravěč zpozorněl. Chlapci se nevědomky podařilo zjistit, proč se časové osy prolínají. Ano, to by dávalo smysl, pomyslel si Vypravěč. „Ten zápis patří sem. Tohle má být tady,“ šeptal chlapec a vracel listy do správného pořadí. Netušil, že právě vpustil do města křesťany ze sousedního města. Redakční úpravy provedla Helenia...
Šesté okénko: Hygge
Možná už jste tohle podivné slovo někdy slyšeli. Možná už máte toho prosince tak akorát dost, a to vlastně teprve začal. Dnešní adventní okénko Vám možná poradí, co s tím. Přečtěte si, jaké poselství Vám dnes přináší vrba spolu s Any a Dawsonkou… Mávnout hůlkou pro dokreslení atmosféry… * Hygge. Nebojte, není to pozdrav v novém jazyce, který si Dawsonka zrovna vymyslela. Je to teď docela trendy a kůl, nicméně zkusme se oprostit od toho, co teď u mudlů letí. Hygge je můj plán, jak přežít celý prosinec. A já nechci konec tohoto roku jen přežít, chci si ho i užít. Pomalu upíjím zelený jasmínový čaj, zachumlaná pod dekou, dívám se na tlumené světlo svíček a poslouchám hudbu piana v pozadí. Představuji si, že tak nějak si asi připadají slavné šéfredaktorky...
Překvapení
Dvacátý šestý díl sepsaný na téma Co jsi v mládí nestihl, ve stáří musíš dohnat. * Chlapec poslechl radu. Začal hledat něco méně děsivého. Spíše než události ho zaujaly osobnosti. Zjistil, že z jeho města budou pocházet známí herci, zpěváci a skladatelé. Nalezl zmínku o cestovateli, který objevil východní pramen Tigridu – ať už se jednalo o cokoliv. Dokonce se jeden muž, který se sice narodí jinde, ale prožije zde mládí, stane prezidentem lóže B’nai B’rith. Objevil i zmínku o Aloisovi. Nejpřekvapivější ale bylo, když na stránkách kroniky našel napsané své jméno. S úsměvem jej četl stále dokola. „Co jsem říkal,“ pousmál se Alois. „Je lepší být od mala optimista. Ve stáří by se to učilo hůř.“ Redakční úpravy provedla Helenia...
Páté okénko: Kouzlo vánočního okamžiku
Kouzlo Vánoc je jedna z věcí, na kterou se nezapomíná. Kdyby však náhodou ano, připomene nám ho double-drabble kolejní ředitelky Havraspáru a dlouholeté šéfredaktorky naší čítárny, Lilien Emity Meissed… * Světlo lamp lemuje zasněžené chodníky. Vločka vedle vločky padá k zemi a tvoří obrovské závěje. Z nedalekého krámku doléhají melodie vánočních koled a lidé se trousí tam a zase zpátky, až po nich zbudou jen ty stopy ve sněhu, které ale o trochu později také mizí… Dítka hledí z oken a jedno po druhém hledají zlaté prasátko, nejedno radostné vyjeknutí je slyšet, když některé z nich prasátko zahlédne. Kouzlo očekávání, vzpomínání i rozjímání je cítit ve vzduchu. Přijde, nepřijde? Ještě rychle večeři slupnout a pak popadnout prskavky, aby Ježíšek věděl, že je...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
