Sedmnáctá kapka rosy
* Jedna kapka rosy padá,zvedá se mi nálada,Pak zase padá kapka druhá,přímo do kávy, bude to zpruha. Po chvilce padá kapka třetí,U Merlina, ten čas tak letí.Pak pomalu padá čtvrtá,Una zlatonku krásně chytá.
Šestnáctá kapka rosy
* Zelený trávník Jak mechový polštářek Dvorek pokrývá
Patnáctá kapka rosy
* Pokojné more trbliece sa hladina klesne tam čajka
Snový klam
I slečnu Miru lov bobříků chytl a jako svého druhého bobříka si ulovila bobříka veršů. -*- Stěny kolem mě se třpytí, v mých uších šumí vody hlas. Shlížím na jeskynní kras zasypán plátky lučního kvítí. A vprostřed té nevídané jeskyně strom ladný jako stéblo trávy tyčí se, pod jeho větvemi stádo koní se pase. Na hřbetě koně pak – překrásná jezdkyně. Dělám krok blíž, ona však dál se zdá, vesele zahvízdá a není jí již. Tak běžím ke stromu, dech sotva popadám, škobrtám, kořen za kořenem míjím, vyhýbám se jim, jak jedovatým zmijím, a na zem, již bez dechu, znaveně...
Čtrnáctá kapka rosy
* Nastalo znovu léto, čas zpěvu ptáků a lučního kvítí, ve vzduchu voní seno a venku se rozléhá zvonivý smích.
Třináctá kapka rosy
* Léto dělá těla červená, ty víš, že to znamená, že trávil jsi na slunci moc času, neposlouchal maminčina hlasu.
Dvanáctá kapka rosy
* Kapka mi stéká Po tváři rozesmáté Pod krásnou Vrbou







