Spravedlnost
Z pera Connora Iana McBrownniese. -*- Kdysi dávno, když ještě hostinec U Anděla byl považován za bezpečný podnik na okraji vesnice, rozrazili dveře hostince vznešeně vypadající pánové. Ošacení z nejdražších látek, za opasky nablýskané meče a arogance ve výrazu. Zamířili rovnou k hostinské Sally. Po 4 rundách korbelů plných piva vytasili sborově meč a namířili ho na hostinskou. Nebohá Žena neměla šanci se ubránit, raději spolupracovala a nechala je vzít si veškeré vačky se zlaťáky. Jediný host – já – situaci jenom sledoval. Téhož večera se opilí mládenci vraceli na jejich sídlo, avšak domů nikdy nedorazili. Přepadl je místní dobrosrdečný lapka a peníze vrátil hostinské. Spravedlnost je...
Lstivost
Z pera Emy Talie. -*- Z hlubin řeky Acherón povstala Spravedlnost zpět na most. Mnohem silnější než kdy dřív. Mocně zatřásla s podpěrami mostu a zocelila svou jistotu. Je královna času, života i moudra. Je stejná pro všechny, je tvrdá jako skála. Lstivost stále vymýšlela kličky, vznášela lži, posílala hromy blesky, jen aby se pádu z mostu vyhnala. Ale Spravedlnosti neunikne nikdo. Ještě párkrát se lstivost zachytila okraje mostu, nakonec však přepadla. Spravedlnost majestátně zavlála. Pak se otočila a poklonila se. Na břehu řeky stál sám Aristoteles, který Spravedlnost nazval nejdůležitější ze všech ctností. A tak jde Spravedlnost stále světem, utváří mír, klid a...
Štědrost
Z pera Eame Vorimar. -*- Jednou jsem byla svědkem, jak lidé umějí být na sebe hodní a především štědrý. Vracela jsem se domů ze školy, když jsem si všimla postavy, oblečené v jakémsi kusu hadru. Rodiče mě před cizími varovali, ale on byl velice zvláštní. Nikoho takového jsem u nás na vsi ještě neviděla. S odstupem jsem muže pozorovala. Obcházel místní stavení. Bohatí lidé ho odmítali, a tak pokračoval dál. Když už to vypadalo, že bude spát venku a bez jídla, otevřel mu stařičký pár, který muži nabídl nocleh a večeři. Je k zamyšlení, jak jsou chudí štědří a bohatí se bojí sáhnout do...
Pomluva
Z pera Viljy Carrie Dechant -*- V tom městě mužům došla trpělivost s klevetivými ženami. „Nevadí, že mluví,“ říkali. „Ale ony jen pomlouvají! Jedovatými jazyky haní čest ctihodných občanů!“ Tak všem, kdo byl načapán při pomlouvání, nasadili ostudný náhubek. Soudce, kterého to napadlo, muži uznale plácali po ramenou. Týdny běžely, žen s náhubkem přibylo, ale ve městě se zlepšila nálada. Lidé na sebe byli milejší a o druhé se zajímali, místo aby je pomlouvali. Soudcova žena přišla domů a švitořila a švitořila, jak nakoupila, co uvaří. Soudce mlčel. Na cosi se zeptala, mlčel. Už dopáleně za ním došla a ztuhla, její muž měl náhubek za...
Podvod
Z pera Theresy Meyers -*- Jednoho z největších podvodů tohoto století jsem se bohužel účastnila. Nebylo to ovšem záměrné. Pouze jsem dostala jako dar, něco, co jsem úplně neměla dávat dál. Kamarádka potřebovala jeden slavný obraz (její partner po něm toužil a ona mu ho chtěla dát k výročí). Právě tento obraz jsem nedávno dostala. Rozhodla jsem se proto, že jí ho daruji. Nakonec se ovšem se svým partnerem rozešla. Její partner se tedy rozhodl, že obraz prodá v aukci. Odkoupilo ho muzeum umění, které ovšem zjistilo, že obraz je falešný. Muzeum tedy soudilo kamarádčina partnera, ten kamarádku a ta se mnou až doposud...
Pomluva
Z pera Tiany Ramero -*- Asi všichni máme aspoň jednu špatnou vzpomínku z dětství či dospívání. Někteří se potýkali se špatnými hračkami pod stromečkem, jiným rodiče odpírali sladkosti… A mě? Mě zahrnoval obří mrak pomluv. Velký nos, žádné peníze, špinavé oblečení, žádní domácí skřítci… Až toho jednou bylo dost. Vlastní medicíny ochutnat jsem jim dal ochutnat. Jednou, když učitel náš na hodinu došel, vydal jsem se na cestu hradem. Na každou skříňku a dveře, napsal jsem vzkaz o svém nepříteli – že mu nohy smrdí, že nemá ani dva rychlobrky. A na konci hodiny jsem skutečně nebyl obětním beránkem, i když stálo mě to vlastní...
Cudnost
Z pera anonymního autora -*- Toto jsem zažil o podnik vedle. Nebyl tak pěkný jako tady. Byla klasická knajpa. Špinavé stoly, těžký vzduch, kyselé hrozny. Toto se dělo o stůl vedle mezi kněžkou a zlodějem. „Proč si odepíráš tu rozkoš něco porušit?“ olízl si ret. „Ze stejného důvodu, proč ty si jí dopřáváš. Mám své přesvědčení.“ drobet se otřepala, jak jí ovanul závan vzduchu. „Jo, nedělat nic zábavného.“ znuděně se položil lokty na stůl. „Pokud je tvá zábava spojená s porušováním pravidel, nedivím se, že dnes prohráváš.“ hodila svou kostkou, kterou umístila na herní plán a popošla žetonem před soupeře. „Myslím, že jsem právě...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
