Malý hrdina
Krásný příběh z pera nadané Vilji, o nelehkém tématu – šikaně – vás na chvíli zavede do boje malého chlapce, který zažije neuvěřitelné setkání. Povídka nese název: Malý hrdina: „Tamhle je! Za ním! Nám neutečeš, ty hajzle!“ Tomáš utíkal, co mu nohy stačily. Ani nevnímal, jak ho školní batoh rytmicky bouchal do zad a snažil se nevnímat ani zlostný křik starších kluků. Přál si, aby se jejich hlasy neblížily. Určitě by přišel na horší věci, než je šikana, ale zrovna teď ho nějak nic nenapadalo. Zahnul za roh do úzké uličky a představoval si, jak starší kluci utíkají dál rovně. V animáčích se to stávalo často, jenže Tomáš nebyl animovaný, ani nebyl hrdinou filmu pro děti a kluky tímhle neošálil. Strach mu dodal hodně síly, ale ty kluky stejně efektivně...
Mýtus o ztracených knihách
Mýtus o ztracených knihách – takto se nazývá další povídka slečny Annie. Po pavoucích nastává čas na příběh plný hledání, knih a nebezpečí. První kapitola je tady, usaďte se pod Vrbou a příjemné čtení! 1. Kapitola Jasmin seděla na lavičce u okna, kde se odrážel šedivý a líný den, a déšť kreslil na sklo klikaté čáry. Prsty si nervózně třela ohmataný kousek papíru – starou fotografii, na které se její syn Alex usmíval do objektivu, jako by svět patřil jen jemu a všechny starosti se mu vyhýbaly. Ale Alex zmizel. Zůstalo po něm jen prázdné ticho a v Jasminině duši se usadil chlad, horší než jakýkoliv pláč. Policisté, které prosila o pomoc, jen pokrčili rameny. „Dospělý muž, paní. Možná jen potřebuje čas pro sebe,“ řekl jeden z nich s lhostejným pohledem, jako...
Čarodějova sova
Příběh o postarší sově, která se vlivem okolností dostala na hrad k jednomu bradavickému studentu. V pamětech popisuje svou cestu, zkušenosti, a co si za svůj život zažila. Hů hů, byla jsem sova, která si myslela, že už ji za život nic nepřekvapí. Příběh, který vám chci vyprávět, se mi stal až v pozdějších letech. Bývala jsem totiž úplně normální sova, co měla své hnízdo v lese. Sem tam něco ulovila, vychovala mladé, a když odlítly do světa i já potřebovala nějakou změnu. Nikdy by mě ale nenapadlo, jak velká změna to bude. Zatím jsem se všem lovcům dokázala vyhnout. Snad i mé děti měly a budou mít podobné štěstí. Jednoho dne mě něco lákalo, ale netušila jsem co. Prostě jsem sama ochotně přilítla k lidem, aniž bych tušila proč. Bylo to jako by mě omámilo nějaké...
Zelení oranžovým
Krátká povídka popisuje, jak vypadal pro jednu ze slečen zatím nejdůležitější den na Bradavickém hradě, a co mu předcházelo. Dílo je údajně z velké části fantazie, takže jakákoliv podobnost se skutečnými postavami je čistě náhodná. 45 dní před dnem D Chodbou se rozléhaly kroky. Ačkoliv se děvčata snažila sebevíc, jejich chůze prostě byla slyšet. Vládla temná noc a ony se plížily dlouhou tmavou chodbou osvětlenou pouze svícemi v malých lucernách. Celý hrad tiše spal, a tak se pleskání bosých nohou na ohromných dlaždicích nedalo skrýt. „Opravdu si myslíš, že je to dobrý nápad? Co když se vyděsí a utečou?“ zeptala se Loch, oblečená pouze v noční košili, přes kterou narychlo natáhla dlouhý vytahaný svetr. „Jistě, že je to dobrý nápad,“ odsekla Mia. „Jestli se vyděsí,...
Doktor
Na náš milovaný hrad se přišel podívat doktor. Jak to dopadlo se dočtete právě zde. -*- Objevil se přesně v pravé poledne. Slunce pralo jako o život, a já už od rána nadávala, že hradníci vyslali právě mne, abych se lopotila s nějakým oficírem z Ministerstva. „Je to doktor,“ říkali mi. „Jenom přijde hrad zkontrolovat, jestli mu něco nechybí.“ Mrzutě jsem poznamenala, že hradu chybí normální lidi, a že si toho všimne i slepý, a že budou jen problémy. Ale kolegové nedali jinak, a tak mne do toho vedra bez okolků vyšoupli. Ještě, že existuje opalovák s faktorem Prostě strašně moc, který jsem na sebe napatlala asi v milionu vrstev. Doktor už stál na plácku za hradem a zamračeně si jej prohlížel. Hrad poklidně spal, na nikoho nic neházel, ani neprozřetelně nepadal. A...
Vánoční prázdniny v Bradavicích
Mezi nové lovce bobříků vítáme i slečnu Lauru de Morganne, která si za svého prvního bobříka zvolila Bobříka sta chvil. -*- Kolejní ředitel se houpal ve svém křesle u krbu a vymýšlel program na první den po Vánocích. Většina studentů odjela za rodinou, ale i ostatní si zaslouží pořádnou péči. Projdou se sněhem k jezeru, kabáty zahřejí kouzlem. Pak rychlá koulovačka na louce mezi lesem a hradem. A nakonec horká čokoláda!







