Příběhy světa Tam

Příběhy světa Tam: Imene

Ocitáme se ve světě s prastarou magií, která vybuchuje a ničí své uživatele i okolní svět. Jen na jediném místě ji lze užívat volně a bez obav z následků: na zámečku krutého hraběte Tyana, který učí mladé kouzelníky a připravuje je na vpád bestiálních démonů. Proč tomu tak je? Co hrabě skrývá? A jak si s tím poradí mladá čarodějka Imene? * Vzduch proťal záblesk načervenalého světla. Dívka stačila jen o vlas uskočit před ohnivou koulí. Ocitla se těsně u démonových nohou. Zašmátrala za opasek, pevně sevřela v dlani rukojeť dýky a ohnala se po něm ostrou čepelí. Byl však rychlejší. Ze zad mu vyrašilo chapadlo a bleskově jí obmotalo zápěstí. Strhlo ji stranou jako hadrovou panenku. Vyjekla bolestí. Ucítila smrad spálené kůže. Dýka vypadla z poraněné ruky na kamennou...

Autor : Daria Renawalti dne 09/04/2019 | Příběhy světa Tam | 0 komentářů

Příběhy světa Tam: Adrianet

Čeho všeho jsme schopni pro ty, které milujeme? Světem Tam zmítá chaos. Magie vybuchuje, znetvořuje své hostitele, a démoni jej berou útokem. Lidé se bouří proti novým nařízením, které omezují kouzla i je samotné. Rebelové jsou všude. A proti nim jedna dívka, která je chtě nechtě musí zastavit. * Vysíleně jsem se šourala hradní chodbou. Nohy se motaly únavou jedna přes druhou. Meč mi těžkl v ruce a špička hlasitě skřípala o podlahu, jak jsem ho táhla za sebou. Velké dubové dveře na konci chodby se pořád zdály tak daleko. Sotva jsem si uvědomovala ozvěnu spěšných kroků. Přibližovaly se. Neměla jsem sílu se ohlédnout. Zjistit, kdo ke mně tak pospíchá. Možná se přišel pomstít. Konečně. Zastavila jsem se v půlce cesty. Polkla a naslouchala tlukotu svého srdce. Jen na...

Autor : Daria Renawalti dne 05/09/2019 | Příběhy světa Tam | 0 komentářů

O dívce, která neměla na výběr

Ocitáme se ve světě s prastarou magií, která zdejším obyvatelům koluje v žilách. Co se ale stane, když se magie zakáže a každý její uživatel může být přísně potrestán? Lze vůbec odepřít něco tak přirozeného, jako je dýchání? * Ještě před pár týdny jsme byli poměrně šťastní. Přinejmenším do té míry, jak jsme mohli být v zemi sužované válkou s démony. Naše vesnice je v severní části vnitrozemí, sotva pár mil od Trollích skal, a tam si žádný démon netroufne. Nikdy jsme vlastně úplně nepochopili proč. Trollové jsou sice trochu prchliví a zakřiknutí, ale mírumilovní, a není tomu tak dávno, co jsme s nimi žili v symbióze. Před tím zákonem… Staré ztrouchnivělé dveře zavrzaly a hned poté jim do melodie zanotovala podlaha. „Jak je jí?“ ozval se ustaraný hlas a já se...