Kapitola I. – Nalezení domova
Povídka začíná v době, kdy musí skupina lidí opustit svůj domov kvůli častým útokům nepřátel. Hned na začátku příběhu přichazejí do svého nového domova, ale ani zde nebudou žít bez starostí. I zde je totiž čekají, kromě obyčejných problémů, i ti samí nepřátelé, ale tentokrát už nejsou tak bezmocní jako dříve. Jak to dopadne s lidmi, kteří se naučili bojovat, aby mohli pomstít své přátele a rodinné příslušníky? Čtěte dál a poznejte osudy téměř obyčejných lidí … Tvořili jsme malou skupinku, která procházela hustými lesy a ostrými skalami, abychom našli nový domov. Bylo nás celkem padesát devět. Vpředu jsem šel já, Trevor, Kring, Luk a Katherine s Angelou. Kolem nás pobíhaly tři děti – Trian, Dreyk a Liana. Šli jsme jako mocný průvod, někteří z nás byli...
Prolog
Kdysi dávno před tisíci lety žil mocný mág jménem Hurix. Byl to velmi silný mág, který dokázal udržet rovnováhu mezi dobrem a zlem. Jak však čas utíkal, Hurix stárnul, a tak těsně před svojí smrtí ukryl všechnu svou moc do kamene Rovnováhy. Několik let poté, když Zlo zjistilo, jakou moc kámen má, začalo o něj usilovat. V té době však žil i Hurixův bratr, který po několika pokusech, kdy se Zlo snažilo získat kámen, ho ukryl do tajné jeskyně. Tam ho následně o několik let později našli luční elfové, kteří si ho odnesli do svého království. Kámen měl však velikou moc, a protože se ho elfové báli, vrátili ho zpět na své místo. Řekli o něm však jakési Čarodějce, která kolem rozprostřela bludiště z ledu a na jeho konci nechala hlídat ohnivé draky. Mnoho lidí se...
Kapitola 2: Stařec
Druhý dílProšli spoustu dalších tunelů, než vstoupili do nevelké pracovny. Dvěma malými okny dovnitř padalo slabé světlo, ale stejně tu byly pochodně a krb. Za stolem zavaleným papíry seděl Khol a za jeho zády stála Sebonai. Oběma přibylo vrásek i šedin. Nebylo divu, ty čtyři roky pro ně jistě nebyly lehké. Asi pro nikoho… Jen kdyby přesně věděla, co se stalo! Když sourozenci uviděli příchozí, vyšli jim vstříc. „Lavinie, Nilso, Erlisi!“ vítal je Khol a okamžitě nabídl dámám židle. „Khole, Sebonai,“ pokývla Nilsa na pozdrav a posadila se. „Slyšel jsem, co se stalo v paláci a bál jsem se, že dostihli i vás. Jsem rád, že jste dorazili. Ale proč mi nikdo neřekl ani slovo o Lavinii?“ „Setkali jsme se až dnes. Ukryjete...
1. kapitola: Znovu do Země naděje a touhy
Pokračování povídek Dědictví ohně od autorky Lomeril. Přejeme příjemné čtení. Už uplynuly čtyři roky od chvíle, kdy opustila Zemi naději a touhy. Svět, ze kterého pocházela její matka, svět kam patřila, protože zdědila Jiskru Slunce, moc zahánět zlo. Setkala se tam s princem Slunce Degrikem, jeho snoubenkou a později i manželkou Nilsou a s jeho bratrem Velvrikem. Velvrik se stal jejím nejlepším přítelem, ale zemřel, zabili ho běsi… Ona zatím zachránila jeho bratra před Nesvětlem, hlavní mocností zla v Zemi naděje a touhy. Pak odjela a od té doby netoužila po ničem jiném, než se tam zase vrátit. Za tu dobu se stalo mnoho. Zjistila, že její strýc Tony také navštívil tu zemi, její zemi a nesmí se do ní už vrátit. Jenže před dvěma lety Tony zemřel. Usnul na...
5. kapitola – I pád na hubu je pohyb kupředu
Elfové a koně, tyhle dvě věci bych zakázala… S očima dokořán jsem hltala toho nejkrásnějšího kluka, kterýho jsem kdy viděla. Tedy, když to rozeberu do detailů, nebyl to tak úplně kluk. Ale to nic nemění na tom, že jsem na něj zírala jako tele na nový vrata. Tohle přece nemohlo bejt možný! To se mi zdálo! „Illidane, máme tak trochu problém. Meren už dlouho neseděla na koni a potřebovala by si to… oživit. Myslíš, že bys mohl přivést nějakého klidnějšího koně? Aby… to nebyl takový šok hned na začátek…“ Našla jsem její první a asi poslední slabou stránku – neumí lhát. A Illidanovi to bylo taky jasné. Pozvedl obočí a pousmál se. Slint. „El, ještě jednou si promysli, co jsi teď řekla.“ Moje průvodkyně se však do své...
7. kapitola: Narozeniny
„Jé, díky,“ rozzářil se Alex, když uviděl, kolik jich tam je a jak je to tam nádherně ozdobeno. Místnost byla přeplněna lidmi a jenom pár židlí bylo volných. Alexovi se zaleskli slzy v očích, když viděl, kolik lidí kvůli němu přijelo oslavit jeho narozeniny a kolik dárků bylo na stolku pod oknem. Pomalu už padali dolů na zem a pár jich bylo opatrně dáno pod stolem. „Tak všechno nejlepší,“ popřála mu babička a donesla spolu s nějakou ženou obrovský dort. „Tak a odkroj kousek, je to jen tvoje čest.“ Alex uchopil nůž a zařízl ho do dortu, chvilku na to se začal dort rozdělovat sám a přistával na talířkách. Byl to velmi výtečný dort, hrála jim k tomu nádherná hudba a Alex se poprvé v životě cítil doma. Po jídle ho vzali ke stolu a...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
