2. kapitola: Krabice na vzpomínky

Ráno se probudil celý zničený. Omyl si obličej, usušil a šel na snídani.„Dobrý ráno,“ pozdravil přítomné. V místnosti byla Elena a Sára. „Tady je ten dopis,“ pošeptala mu Elena. „Pojď se mnou.“ Šel za ní do obýváku, kde mu řekla: „Musíš ho schovat, on to nemá rád.“ „A co nemá rád?“ zeptal se Alex. „Sašo, to, co jsi včera udělal, bylo kouzlo,“ zašeptala mu. „Kouzlo?“ podivil se. „Ano,“ potvrdila mu, “ tvoje matka a otec byli kouzelníci a moc dobří a ty budeš taky. Ten dopis schovej, je pro tebe moc důležitý.“ „Moc díky,“ objal ji. „Musíme se vrátit, nebo tam bude Jirka dřív a bude se divit, co jsme tu dělali.“ Šli do kuchyně, Alex se...

1. kapitola: Cizí jméno

„Ach jo,“ postěžoval si Alex. „To je nuda.“ Ležel ve svém pokoji a strašně se nudil, protože měl domácí vězení. Byl tam kvůli jedné věci. Věci, které nerozuměl. Byl zrovna na obědě s rodiči a se sestrou. Měli zrovna řízky, což byl u nich sváteční oběd. „Tak jak bylo ve škole?“ zeptala se ho matka Elena. „Docela dobrý.“ „Přišel ti dopis z nějaké školy,“ promluvil jeho otec Jirka. „To bude z nějaké střední, kam jsem posílal přihlášku,“ odpověděl Alex. „Můžu ho dostat?“ Jeho rodiče se na sebe znepokojeně podívali. „No, víš, mi ti něco neřekli,“ promluvila Elena. „Sáro, běž do svého pokoje,“ poprosil ji otec. „Ale proč?“ protestovala Sára....