Pro Rose Elizabeth Lewis

Věnování: Pro Rose Elizabeth Lewis. Díky tobě mi prázdniny utekly jako voda (a stejně tak všechny ty noci, které jsme tu strávily až do zavíračky). Díky tobě jsem začala běhat (ne že by mi to vydrželo). Víš, že miluju tvoje obrázky a doufám, že ti nadšení vydrží a uvidím i další. Teď je však čas klidu a míru… Tak si od všeho odpočiň, podívej se na pohádky, nacpi se cukrovím (o Vánocích se může, fakt!) a naber nových sil do dalšího roku… Protože počítám s tím, že to budeš první! Drabble o psaní drabble Jak sepsat drabble? Nu, to je jednoduché – slovo dám ke slovu, pak ještě jedno. A tak pokračuji, dokud jich není rovné sto. Pečlivě vybírej; sto není mnoho, musíš být stručná – a já vím, že to není tvá silná stránka – ale zároveň obsáhnout vše. Tak, zkus to teď se...

Autor : dne 12/24/2015 | Ze STOklas, Z vánočních dárků | 0 komentářů

Příprava na schůzku s rodiči

„Miláčku, uvážeš mi prosím kravatu?“ „Ukaž…“ „Lásko, jsi v pořádku? Jsi snad nervóznější než já. To já bych tu měl být nervózní, to já tu musím udělat dojem.“ „Já vím, já vím, ale… Víš, naši moc nemívaj v lásce mé partnery.“ „A co že jim to prosím tě vlastně na těch předešlých vadilo?“ „No… maličkosti… jako třeba, že jeden neměl moc velkou sílu a tak…“ „Počkej, já myslel, že jsi vždycky chodila s docela ramenatýma chlapama. Tvůj táta je Herkules nebo co?“ „Ne, Superman…“ „CO?!!“ „To víš, rodiče si člověk nevybírá… Tak, kravatu máš dokonalou, broučku. To už budou...

Autor : dne 12/14/2015 | Ze STOklas | 0 komentářů

Horký letní den

Přemýšlel, zda bude vhodné si svléct kalhoty. Když se rozhlédl kolem sebe, aby prozkoumal své možnosti, zjistil, že většina studentů se shromáždila pod stíny stromů a na nádvoří. Bylo na něj krásně vidět. Co košile? Jedna nebelvírská slečna jeho směrem poslala zvědavý pohled. Ne, raději ne. Alespoň si rozepnout vrchní dva knoflíky? Hlasy. Někdo sem šel. Boty na sobě už dávno neměl. Ponožky si ráno ani neoblékl. Prošel kolem něj profesor Serge a neodpustil si šokovaný pohled, ale mlčel. Filius se rozhodl, že toho má dost. Vysvlékl si košili i kalhoty a skočil do jezera. Horký letní den, ušklíbl se.

Autor : dne 11/30/2015 | Ze STOklas, Ze zdí hradu | 0 komentářů

Návrat strateného syna

Double drabble Brodil sa snehom, v moľami prežratom kabáte sa triasol zimou a mieril… domov. Neponáhľal sa. Nebol to viac jeho domov, dávno sa ho vzdal. Uvidel ho už z diaľky. Zhrbeného starca, stojaceho pri bráničke. Srdce sa mu rozbúchalo ako zvon. Nohy mu vypovedali poslušnosť. Keď pred rokmi v hneve odchádzal, prisahal, že sa sem už nevráti. Vykričali si vtedy mnoho. Rodičia neschvaľovali jeho známosť, to, že je iný. Akoby za to mohol… Teraz už vedel, že v niečom mali pravdu. Po čase sa naňho priateľ vykašľal a ocitol sa na ulici. Pretĺkal sa ako sa dalo. Klesol na najhlbšie dno. Žobral. Domov by sa nikdy nevrátil, keby ho tohtoročná krutá zima neprinútila prosiť o milosť. Otec ho privítal so smutným úsmevom na zvráskavenej tvári. Sklopil pohľad a...

Autor : dne 11/26/2015 | Ze STOklas | 0 komentářů

Listopadová romance

Listí barevné k zemi snáší se, jako víly ve svém tanci. Krouží kolem sebe, v nejlepším šatu zlatavých a rudých barev. Na co asi myslí, když opouští bezpečí a lásku stromu, jemuž dělaly společnost po tolik dlouhých měsíců? Houpavými pohyby a lehkým pokynutím loučí se se starým brachem. Naposledy měly před větrem zastání, naposled byly k někomu připoutány. Jako peřinka rozprostřou se v okolí opuštěného domu. Ani to nebolelo. Brzy zbude jen rozfoukaná vzpomínka. Dětský smích a ručky malé zahřejí zkřehlé, opuštěné víly. Poslední slza spadne. Koloběh života vždy na chvíli zvadne. Avšak nakonec jsme něhou opět k lásce připoutáni.

Autor : dne 11/04/2015 | Ze STOklas | 0 komentářů

Podzim

Podzim. Vedra se zdála být tak úporná, tak silná, že nikdy neodejdou. Dnes už jsou jen vzpomínkou. Zvedá se vítr, listí lítá všude kolem, obloha zatažená, chlad. Ponurá předzvěst bláta a dešťů. Zimy. Tmy. Vlezlý vítr se dostává i pod nové a nové vrstvy oblečení, nic ho nezastaví. Avšak podzim je i krásný. Je barevný, smutný, teplý i mrazivý. Jako smutný klaun. Avšak nabádá nás k odpočinku, teplým nápojům, přemýšlení a spánku. Sluníčko si potřebuje odpočinout, aby se za půl roku vrátilo v plné síle. Stejně jako my. Déšť uspává nás a my bychom se měli nechat. Vyspat se. Odpočívat.

Autor : dne 10/15/2015 | Ze STOklas | 0 komentářů