Vstříc plamenům
Třicátý čtvrtý díl sepsaný na téma Eso v rukávu. * Vypravěč se rozběhl vstříc plamenům. Nedbaje na žár a létající jiskry, postupoval hlouběji do srdce města. Musel se dostat k hradu. Znal svého bratra velmi dobře. Jen jeden z nich v případě krize utíkal. A jeho bratr to nikdy nebyl. Byl si moc dobře vědom hněvu, jaký město k jeho bratrovi cítilo. Ale byl to on, kdo měl trumf. Stále měl kroniku a stačilo ji jen vhodit do plamenů a bylo by po všem. Město vycítilo, co má jeho ochránce v plánu. Zaleklo se. Vypravěč postupoval stále vpřed. Šel si pro svého bratra. Plameny ustupovaly jeho hněvu. Město se vzdávalo. Redakční úpravy provedla Helenia...
Třinácté okénko: (Ne)splněné vánoční přání
Ve čtvrtečním adventní zastavení Vám vrba předkládá příběh, jemuž bývá v čase vánočním častým němým svědkem. Drabble pro Vás sepsala Siny de Sorrow… * Netrpělivě přešlapovala skrytá ve stínu vrby. Kde je? Ztratil se dopis cestou? Opozdila se moje sova? Už dávno tu měl být! Nakonec se zoufale opřela o zasněžený kmen. Slzy jí zaplavily oči. Nemá mě rád… Tak je to! Se zoufalstvím zahodila malou krabičku a rozběhla se pryč. O chvíli později k vrbě dobíhá mladý muž a udýchaně se rozhlíží. Najednou ho cosi zaujme u kořenů vrby. Zabalený dárek. Tak přece ten dopis nebyl omyl. Nebo sen. Miluje mě! V srdci ucítil nával radosti. Ať už je kdekoliv, najdu ji! A s tou nadějí se chlapec vydal zasněženou závějí k hradu. Redakční úpravy provedla Helenia...
V zajetí emocí
Třicátý třetí díl sepsaný na téma Emoční kolika. * Vypravěč skrz dvě brány pozoroval hořící město. Věděl, že požár je jen jedním z těch historických mezníků, které město přečká. Vzpomněl si na Salix. Pocítil nesnesitelnou bolest z její ztráty. Poté si představil Janův výraz. Jeho tělo zaplavila naděje a víra. V další vzpomínce uviděl Aloise. A do toho víru se přidala bojovnost. A pak si vzpomněl na bratra, který čelil hořícímu peklu. Odhodlání bylo poslední emocí, jež se hlásila o místo. Stál a na pohled vypadal jako bezcitná osoba. Ale uvnitř něj byly propletené emoce, jež mu způsobovaly neskonalou bolest. Doufal, že až zachrání bratra, konečně vytrysknou na povrch. Redakční úpravy provedla Helenia...
Rozloučení
Třicátý druhý díl, ve kterém dojde k odhalení názvu města, sepsaný na téma Jen ať ti to nezůstane. * První hodlal projít Alois. Otočil se k chlapci a poplácal ho po rameni. Pak podal ruku Vypravěči. S úsměvem se vrátil do své doby. Než se průchod uzavřel, všiml si Vypravěč, jak naskakuje na bicykl značky Tripol Hering. „Teď jsi na řadě ty,“ pronesl Vypravěč, klekl si a pevně sevřel chlapce do náručí. „Děkuji za pomoc.“ „Stejně jsem byl na obtíž,“ prohlásil chlapec. „Slibte mi něco,“ zašeptal. Vypravěč ho pobídl, ať pokračuje. „Je to váš bratr. Zachraňte ho. Jinak vám zůstanou jen výčitky.“ „Pokusím se. Když mi řekneš své jméno,“ usmál se Vypravěč. „Jan Rokycana,“ odpověděl chlapec a prošel branou. Redakční úpravy provedla Helenia...
Brány vedoucí domů
Třicátý první díl sepsaný na bonusové téma Recyklace – Pohádka. * Bylo, nebylo, v době dávno minulé, na místě tak tajném, že o něm věděla jen hrst vyvolených, stáli dva muži a chlapec. Před jejich očima se děla věc nevídaná. Z okolo ležících kamenů a zlámaných větví se začaly vytvářet dva rámy. Vrby rostoucí poblíž protáhly své větve a zaplétaly se kolem. Ptáci se slétali a v zobáčcích nesli luční kvítí, jímž se pokoušeli vyzdobit onen přírodní průchod. Když bylo hotovo, přišel kouzelný dědeček známý jako Vypravěč, vrásčitou rukou pohladil oba rámy a ustoupil. Druhý muž a chlapec uviděli nevídané. Objevil se magický průchod, jenž jim umožnil vrátit se zpět domů. Redakční úpravy provedla Helenia...
Desáté okénko: Zimní dobrodružství
Začal nám další týden předvánočního času. Vrba jej zahájí milým double-drabble, které sepsala Sally-Ann Olson. Přečtěte si příběh o jednom zimním dobrodružství… * Byla noc a ona zažívala to největší dobrodružství svého krátkého života. Padala k zemi. Zpočátku to byl pořádný sešup, ale jak se dostávala do spodních vrstev, kde pěkně mrzlo, její pád se zpomalil. Teď se už jen tak lehounce snášela společně se svými sestrami, rozhlížela se po světě pod sebou a hledala to nejlepší místo k přistání. Ve tmě pod ní blikala světýlka, někde seskupená do velkého chumle, jinde zcela osamocená. I tak ale poznala, že svět je mnohem větší, než si kdy mohla představit. Kde asi přistanu? pomyslela si. Možná někde mezi lidmi, to by se mi líbilo. Ležet na střeše nějakého domu...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
