Spomienka
Dovolte nám představit novou autorku – slečnu Lily Starling, která se s vámi rozhodla podělit o vzpomínku na smrt jednoho z nejbližších členů rodiny. -*- Zaparkovala na známom parkovisku a vypla motor. Chvíľu len nečinne sedela a zbierala odvahu navštíviť miesto, ktoré v nej roky vzbudzovalo smútok a vháňalo slzy do očí. Hoci tu bola toľkokrát, že to ani nedokázala spočítať, zakaždým jej zvieralo hrdlo ako po prvýkrát. Vystúpila, z kufra auta vybrala kyticu a odhodlane vykročila úzkym dláždeným chodníkom. „Ahoj,“ smutne pozdravila, obzrúc sa, či ju niekto nepozoruje. Nechcela, aby si ľudia pri pohľade na ňu klopkali prstom po čele. Aj tak sa cítila hrozne. „Odpočívaj v pokoji, mami,“ zašepkala so slzami...
Netradiční dekorace
Někdo si bobříka sta chvil ulovil hned v začátku. Slečna Indris si jej ale nechala na konec a sepsala pro něj rovnou doubble drabble. -*- „Salát je připravený, dárky jsou zabalené, stůl nachystaný. Já teď půjdu s Moničkou na procházku a ty zatím ozdob stromeček. Vrátíme se asi za dvě hodiny, to by ti mělo stačit,“ instruovala mě žena. Stromeček. Proboha. V mé mysli se mi nejasně začínaly vybavovat vzpomínky, že jsem měl letos koupi stromku na starosti já. A byl jsem si jistý, že jsem na to zapomněl. „Ehm, miláčku? Já se obávám, že žádný stromek nemáme. Asi jsem ho zapomněl koupit.“ Hlas mé ženy najednou začal připomínat Fúrii. „Tak se okamžitě seber a nějaký stromek přines. Přeci nemůžeme mít Vánoce bez stromečku, když máme malé dítě. Tak to dopadá, když se něco...
Zimní probuzení
Až si přečtete double drabble sepsané panem Nebelbrachem pro bobříka sta chvil, i vy budete mít chuť namísto auta vyrazit kus pěšky… -*- Místo zaparkovaného auta uviděl hromadu zmrzlého sněhu. Došlo mu, že než se prokopávat k vozidlu a rozmrazovat jej, bude rychlejší nasadit běžky, zajet do vesnice a sednout na autobus. Svlékl, co měl na sobě, dal si to do batohu, oblékl sportovního oblečení, batoh si hodil na záda a vyrazil. Příliš nespěchal, věděl, že nejbližší autobus jede za půl hodiny. Konečně tak měl možnost prohlédnout si krajinu, která obklopovala dům, jejž si se ženou koupili před půl rokem. Vzal to lesem. Po levé ruce spatřil krmelec a u něj stádo srnek. Po ruce pravé skrz stromy prosvítal výhled na protější zasněžené kopce. Polekal zajíce, který...
První sníh
Mohlo by se zdát, že bobříka sta chvil už každý ulovil, ale slečna Beteramis si jej schovala a k lovu se dostala až v desátém kole. -*- Stála a hleděla k nebesům. Byla celá bledá a lehce se třásla zimou. Chybělo jí slunce. Vráska na čele prozrazovala, že si dělá starosti. Upřeně sledovala mračna, prosila je svým p ohledem, aby ještě vydržela tu chladnou tíhu. Ještě nesmí začít sněžit.Za sebou ucítila pohyb. A potom teplo. Byl to on, přišel pro ni. Ruka na rameni, láska v očích. Pojď, musíme zavřít dveře a ucpat je mechem, je čas. „Třeba ještě nebude sněžit,“ zašeptala. Ale věděla, že je to jen velké přání. Jejich dcerka každopádně teplo potřebuje. Většina víl, které se narodí až na podzim, první zimu nepřežije. Mráz jim vysává život z těla a sníh odnáší jejich...
Zimní cestování
Vítáme u lovu bobříků nového lovce – slečnu Penelopu Parren, která si jako prvního ulovila bobříka sta chvil. -*- Zabalím se do šály a otevřu dveře. Ovane mě ledový vítr a do místnosti se dostane několik vloček sněhu. Rychle je zase zavřu a otočím se zpátky ke skříni. Asi jsem se málo oblékla. Začnu hledat druhou mikinu, když v tom na mě zavolá Matt: “Cat, pojď, nebo to nestihneme! Proč se tak nabaluješ, stejně musíš ujít jen cestu ode dveří k autu!”Otočím se na Matta s lehce zamračeným výrazem.“No tak prostě nechci, aby mi byla zima, co je na tom?” “To je jedno, teď už hlavně pojď.”Chytí mě za ruku a vytáhne ze dveří. Nebráním...
Zimní radovánky
Pamatujete, jak jste si užívali zimu jako malé děti? Kdo by se do té doby nechtěl vrátit? S bobříkem sta chvil teď máte tu možnost. Slečna Vilja vás na chviličku do dětství ráda zavede. -*- Tu zimu bylo sněhu pomálu, dokud nepřišlo husté sněžení, kdy se sníh z oblohy sypal celé tři dny. Když se pak nebe vyjasnilo, naše vesnička byla jako v zimní pohádce. Bílo kam až oko dohlédne, sníh nejlepší kvality a my jsme se rozhodli postavit sněhuláka. Byli jsme čtyři a měli jsme spoustu energie, takže jsme se s tím nepárali, než se kdo nadál, základní koule byla tak veliká, že jsme jí už ani ve čtyřech nedokázali pohnout. Tak dlouho jsme řešili, jak na ni pak dostat druhou, až nás napadlo tu kouli vydlabat. Nakonec jsme místo sněhuláka měli prostorné...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
