Jarní drabble
Sérii jarních drabblů si pro vás připravil pan Gregory Silvestr Werner. Společně s ním se například dozvíte, kde se vzala aktuální kolejní ředitelka zelené koleje… -*- Kde se vzala Veronica Narcissa Williamsová Byla jednou jedna narciska, která rostla vedle vody. Celý den se mohla dívat jen na sebe, ale to se jí nelíbilo, chtěla rozdávat radost, učit se a učit jiné, místo toho mohla jen koukat na svůj odraz. Jak byla smutná, začala vadnou. Už to vypadalo, že uvadne úplně, nevěděla ale, že jí vidí Nemesis. Jak tak na ní Nemesis koukala, bylo jí mladé narcisky líto, přišla jí výjimečná, ne jako ostatní narcisky, tak jí proměnila v dívku. Tato dívka se dostala do školy v Bradavicích, kde pilně studovala a dnes tam nejen učí, ale stala se i ředitelkou...
Sněženky
Sněženka je první kvítek, který vás zaujme v jarní zahradě. A o sněžence vám sepsala drabble slečna Enselis. -*- „Mami, ale mně se ještě nechce vstávat,“ ozvalo se jednoho chladného rána z trávníku. „Jen pěkně alou ven, už je čas,“ zazněla odpověď. V parku se na mnoha místech ještě držely zbytky sněhu, ale tam, kam sluneční paprsky dosahovaly nejvíce, se pomalu z trávy zvedaly drobné bílé hlavičky sněženek. „Proč musíme jaro oznamovat my? Proč to nemůže udělat třeba strejda Narcis?“ zakňoural hlásek u země. „Strejda Narcis?“ zasmála se největší sněženka, „Ten zimomřivec si počká, až po sněhu nebudou ani památky a slunce začne víc hřát. Rozhlásit všem, že nastává jaro, je od nepaměti naše práce. Tak šup z...
Ze života
Slečnu Saiph inspirovala rozkvetlá jarní zahrada k delšímu příběhu. Které květiny jí byly inspirací se dozvíte v sérii drabblů ze života jednoho advokáta. -*- Fialové tulipány Měl za sebou dlouhý den. Vzbudil se do deště, zapomněl si před odchodem na jídelním stole kávu a navíc mu ujela tramvaj přímo před nosem. V práci se mu nedařilo; dva klienti nebyli spokojení s návrhem žaloby a jeden mu už dva týdny nebyl schopný dodat podklady k případu. Když končil, dvě hodiny po pracovní době, vzpomněl si, že se nestihl ani naobědvat. Za okny byla tma a vracel se do prázdného bytu. Prošel kolem květinářství. Zarazil se, vůně jej nalákala dovnitř. A než se nadál, držel v ruce fialové tulipány. V bytě plném paragrafů se ve váze jaro vyjímalo. Bílá růže Byl nervózní, když...
Sněženka různými pohledy
Jsou to první květiny, které na jaře vídáme. A každý je vidí jinak. Vy si nyní můžete přečíst šest pohledů na sněženky… Sněženka z pohledu času Sníh sotva roztál, léto se přehnalo přes ves, listy popadaly a sníh už byl zase za rohem. Rok letí rychlostí světla, úprk času je nevyhnutelný. Sníh už taje, přijde mi to jako včera, kdy napadl. Něco je ale nového. Něco se pod bílou přikrývkou skrývá. Co to tak může být? Naděje na lepší zítřky, nebo si snad sníh něco zapomněl? Den změnil se v noc a ze sněhu vykoukla květina. Krásná, bílá, natěšena ze světa. Svět se zastavil. Sněženka, krásnější než kterákoliv jiná se zrodila. A na tom jediném záleželo. Celá ves se zašla podívat na tu nádheru. Nastalo jaro. Sněženka z pohledu sněženky, aneb proč koukají dolů Zima....
Petrklíč
Dalším kvítkem, který slečna Enselis zahlédla, je petrklíč. A opět vám jej popsala jak slovy, tak jej zachytila pomocí barev. -*- Sledovala plískanici za oknem a povzdychla si. Ta zima snad nikdy neskončí. Sáhla studenou rukou na vlažné topení a otočila kolečkem, aby přidala na teplotě. Přešla ke kuchyňské lince, aby postavila na čaj a zahřála se trochu i zevnitř. Mračila se na konvici, dokud nezačala vařit a pak si se stále zachmuřeným výrazem zalila čaj. Znovu přešla k oknu, jako by se za těch pár minut mohlo něco změnit. A přeci jenom. Mraky se na malý okamžik rozestoupily a sluneční paprsek ozářil květináč s petrklíči stojící na parapetu. Drobné kvítky zahýřily jasnými barvami. Usmála se. Jaro se přeci jenom...
Krokus
Slečna Enselis nakoukla klíčovou dírkou a spatřila nádherný krokus, o kterém nejen sepsala drabble, ale též jej nakreslila. -*- Studený vítr pomalu ustupuje čím dál teplejším paprskům jarního slunce. Po sněhu už téměř nejsou ani památky, jen na pár temných místech, kam sluneční záře nedosáhne, leží poslední hromádky chladné peřiny a i ta pozvolna taje. Sněženky i bledule kralují parkům i zahrádkám v celém okolí. Ale nejsou jediné. Zatímco bílí poslové jara udělali svou práci a ohlásili konec zimy, z hlíny se klubou jejich barevnější nástupci. Počkají ještě pár dnů, až slunce prohřeje hlínu o malinko víc a už se derou na svět. Žluté a fialové krokusy zvídavě vykukují z trávy a zahajují to pravé jaro plné...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
