Smrtka
Měli jste někdy tu čest vidět někoho, koho ani nikdy vidět nechcete?Dlouhý plášť, celá v temném, obchází lid smrtelný, dlouhému pohledu do očí neuniknem, i když trvá setinu vteřiny. V temném kápi pouze duše, jediná, co přežije vlastní smrt, jediná, co život vzít může, jen jediná je smrt. Černá – jak temnota z nebe nejhlubšího -, vše mění na bílou talíře porcelánového. Mění příjemné teplo v lítostný chlad, co ti, člověče, po smrti přát. Cestu dlouhou před sebou máš, třeba nás navštívíš snad někdy zas.
Bůh nebo Ďábel?
Volám Boha či Ďábla, démona nebo anděla? Kde jste, když vás potřebuji, kde jste, když sebe lituji? Život nebo smrt? Do duše hluboký vrt. Už nemám sílu žít, už nemám sílu být. Kde je smrt, proč tě nevidím? Kde je anděl? Už v něj nevěřím. Proč mám nadále snášet hry osudu, proč mě nenecháš umřít v klidu? Proč už nemůžu přejít ten známý most, a přenést se přes minulost? Redakční úpravy provedla Janel Weil.
Skřítci a víly
Skřítci a víly v přírodě tancují, v noci seberou síly a k dětem ve snu připlují. Dotknou se jejich čel, dotknou se zlehýnka, probudí duši těl, stačí jen chvilinka. Do snů ti vstoupí, lásku přinesou. Nikdy nejsou skoupí, zlobu nesnesou. Přinesou sen, probudí duši tvou. Než přijde den, duši světem provedou. Skončí noc, však oni se neztratí. Jejich moc v přírodě stále žít. Redakční úpravy provedla Janel Weil.
Teror v Havraspáru
Arya De Hall náhle zhmotnila se Pobíhá zde pouze v duší kráse Po pomstě již jenom nyní pase Nepříjemnosti každý hned tuší Potíže předvídá Havraspár celý S nářkem a pláčem o stěnu buší čely Havránku můj, snad uletěli Ti včely? Někdo tu náhle na dveře buší Krutý smích se od stěn odrazil Zpocený John se pouze odplazil S nářkem však do stolu narazil Honzíku, říkáš si kolejní ředitel? Arya s úšklebkem na všechny zírá Nikdo se již osudu svému nevzpírá Dušice první oběť svou si vybírá Neporazitelný je to nepřítel Jessica Camargo první je na ráně Brzy se přiblíží k nebeské bráně V motlitbě odevzdává se do moci Páně Mrtvá na tvrdou zem již padá Janel Weil se hrůzou zbláznila Špatně však také skončila Arya ji bez milosti zabila Nyní je dobrá každá rada Lev, had i jezevec...
Papír
Duše jejich (Kdo v ně věří?) jako listy nepopsané leží. Hledají inkoust, brk, nastavují krk hrdlu masožravému, světu celému. Pro slovo, slovíčko, prodali by sluníčko. Jen aby mohli říci, jsem ten co má víc. Co na tom všichni vidí? Jsou to vůbec ještě lidi? Ten papír co mám uvnitř je plný vět a škrtanic. Protože jsem vyšla z davu, prokoukla zdi klamu. Kráčím sama uličkou, která zapisuje propiskou na papír slova další, co dělají ten život těžší. Jsem totiž plná předsudků, lží a popisků. Kterých se nelze zbavit, o kterých se nelze bavit. Další krok a rozcestí, ten papír mi cestu snad proklestí. Ptáte se, co se stalo? Co mi možnost dalo tohle psát? A na pohřeb se smát? Kdo ví. Ať poví. Protože s tím by život nebyl stín. Zatím je načase opustit, už zase, dav a čekat,...
Černá svatba
Černou růži mi přinesl Svatební šaty na stůl položil Veškerou naději s sebou odnesl Karty osudu přede mnou vyložil Stál tam s tváří kamennou Černé oči se touhou chvěly Čekal, jestli snad dovedou Co všechno říci by chtěly Odvracím hlavu a ruce spínám Dřevěný křížek prosím tiše Svobodu sobě navždy stínám Ona smlouvu s ďáblem píše Černý závoj mi přes hlavu dává Jeho paže tisknou mé tělo Kde hříchy a nevěra spává Tam dostat by mě tolik chtělo Nestvůry oči rudě planou Zuby co skously rudý ret Z něj kapky na zem líně kanou A srdce hluché jak tvrdý led Naposledy v prosbách svírám kříž Dřív než nás sváže docela Snad nevzbudím se už nikdy víc Tam kde modlitba dávno dozněla Redakční úpravy provedla Janel...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
