Nejlepší kamarád

Mít nejlepšího přítele je velké vítězství, když se venku sejdeme, následuje plácnutí. Spolu dobrodružné výlety plánujeme, jednou jsme se rozhodli, že na lodi vyplujeme. Jo, pláže, tam bychom se taky jednou vydat chtěli, hodit deku na písek, lehnout si, relaxovat, no není to skvělý? Nebo jen tak po venku flákat se a hlavně ztratit pojem o čase. Týden bez svého kámoše je pro mě jako meč bez svého zbrojnoše. A proto si vždy važ svých přátel, nikdy nevíš, kdy přijde padělatel. Protože zlo je všude okolo a jen od přátel můžeš čekat dobro. Redakční úpravy provedla Nerys Heliabel Ghostfieldová

Lamačka srdcí

Dělám, že tě nevidím, zpěv svého srdce neslyším. Chovám se jako šílená, bez tebe jsem smyslů zbavená. Jsem šílená, když o tobě sním, jsem šílená, nepřestávám věřit lžím. Tisíce básní jsem o tobě napsala a ani jednu jsem ti nepředala. Tisíce básní, plný sešit slok, Jsem do tebe blázen, jsem do tebe cvok. Žiju si svůj sen o tobě, můj sen patří jen jedné osobě. Mé křehké srdce si letmo zlomila, ať to neděláš, jsem se modlila. Svou cestou si půjdu dál, oheň lásky jen tiše spal. Redakční úpravy provedla Nerys Heliabel Ghostfieldová

Jak napsat nic

Sedět. Lhát. Poklepává nohou o špinavou podlahu. Slyší. Slyší hlasy neznámých tváří. Sedět. Podvádět. Cítí naléhavost. Praská ve švech neznalosti a surového pocitu. Sedět. Smýt. Beznadějné tóny klávesnice ji ničí. Sedět. Snít. Klišé. Kýč. Plané fráze. Balící papír. Němá síla. Lhala prosbě. Podvedla pocity. Smyla šmouhy na papíru. Snila o něčem víc. Ona seděla. A nic. Redakční úpravy provedla Nerys Heliabel Ghostfieldová

Žena v křesle

Šílená žena v křesle dřímá, hodiny potichu tikají. Posedlá ďáblem bývá a v mysli jí netopýři zpívají. Celý den čeká na milence svého, v křesle hodiny pozoruje. Milence dlouho nepolíbeného, doufá, že se znovu zamiluje. Slyší skřípání starých dveří, milenec vchází do domu. Žena ho výmluv ušetří, nebude věřit milencovu klamu. Milenec nahlas žvýká, ten zvuk se ženě zaryl do duše. Nebohá žena v křesle vzlyká, už to vydržet nemůže. Ještě jednou, tak! … A on to udělal. Z místnosti se ozval prásk! Muž naposledy zažvýkal. Redakční úpravy provedla Janel...

Dospívání

Zavři oči, maličká, jen na chviličku a nemžourej! Já vím, zlaťoučká, jsi zvědavá, jen vydrž minutku! Vidíš, hloupoučká, stálo to za ten všechen povyk? Za ten pláč a vztek? Za to mlácení pěstičkami do imaginárních zdí? Vždyť jediné, co se stalo, je, že jsi vyrostla. Tak už přestaň plakat …slyšíš?

Konec války

Dnes končí válka, hlásá tabule na náměstí, chasa tančí. Pole zpívá elegii rudou o místě, kam raz půjdou všichni. Hřbitovní prostou hrudí vzlyky jak Růženka se budí ze sna. Spím ve slastném oddechu těch, co přežili v ořechu stínu. A ten spánek v míru dovoluje míti víru v zítřky.