Žena v křesle

Šílená žena v křesle dřímá,

hodiny potichu tikají.

Posedlá ďáblem bývá

a v mysli jí netopýři zpívají.

Celý den čeká na milence svého,

v křesle hodiny pozoruje.

Milence dlouho nepolíbeného,

doufá, že se znovu zamiluje.

Slyší skřípání starých dveří,

milenec vchází do domu.

Žena ho výmluv ušetří,

nebude věřit milencovu klamu.

Milenec nahlas žvýká,

ten zvuk se ženě zaryl do duše.

Nebohá žena v křesle vzlyká,

už to vydržet nemůže.

Ještě jednou, tak! ...

A on to udělal.

Z místnosti se ozval prásk!

Muž naposledy zažvýkal.

Redakční úpravy provedla Janel Weil