Zakliaty jednorožec
Temným lesom beží krásne stvorenie, ktoré naháňa muž s lukom v rukách. Brodí sa za ním cez všetky snežné záveje. Po ničom netúži, len vidieť ho trpieť v mukách. Zrazu šíp z luku vystrelí, kým jednorožec uteká v popredí. Krásny tvor náhle padá k zemi, pri tom sa lesom ozývajú jeho náreky. Lovec pomaly kráča ďalej, po krvavej stope malej. Kvapky krvi sa na snehu pekne lesknú, k ranenej zveri ho krásne nesú. Odkryje kere a zbadá ho. Zranený klesá k lesnému potoku. Otočí hlavu a vidí, ako sa lovec blíži v pomalom kroku. Stíhací, z očí do očí na seba hľadia. V očiach tvora prosebné slzy sa vryli, už nemá na útek vôbec žiadne sily. Lovec zaváha a v zápätí bodne. Jednorožčia krv je jeho dielom preliata. Už je na odchode, no musí sa obzrieť. Nad mŕtvym telom je žiara...
Děvčátko a andělé
Autor: Lucie Bjolková Se svými stíny děvčátko si hraje, v hořkosti slunce její tvář taje. Šeptá si potichu, nesmí být slyšena, píseň ze zpěvníku – jediná štěstěna. Všichni padlí andělé vedle ní leží, ona jim šeptá stránky, jež oni střeží. Poslední poklad, ten oni nesmí jí vzít, a v duši rozklad, ten znamená „být“. Někdo těm andělům rozlámal křídla a ona jediná začla je vídat. Malá a nevinná spatřila moc, teď jedině děsí ji život, den a noc. Kdo to kdy spatřil, anděly na zemi, jsou jich tu stovky a všichni jsou zraněni. Jak pomoci jim, sama nevím, a tak tu sama mezi nimi sedím. Samotní, zranění, staří jak já. Bezmocní, bezcenní, tak je každý vídá. Jen já v nich našla přátele, a tak jim zpívám různé ortele. Snad znovu vzlétnou na oblohu modravou. A na mě z výšin...
Óda na dobrou náladu
Autor: Mariela Rosalie Amorfereová Žít a dávat vůli jiným, obklopovat sebe kvítím. Dobré náladě Mesiášem být, rozdávat ten vnitřní klid. Milovat či milován býti, světlem života jiným býti, jasně a krásně svítit. Rozzářit jiným celý svět. Ódu na radost všem kolem pět. Hýřit smíchem, dobrou náladou, sledovat smutné, jak se sklopenou hlavou jdou. Nenechat okolí své trápit se, zkrátka jít a zkalit se. To ujet mi muselo, Slovo se tam hodilo. Omamné snad látky jíst? To už radši obrať list. Zkrátka radost rozdávej a odradit se nenechej. Štěstí je tak krásná věc a to není pouhý...
Strašidelný pokoj
Přišla jsem domů, Tam je jedna místnost, Před oknem pár stromů, Nikde žádná lidskost. Nemá žádný nábytek, Po člověku ani stopy, Dokonce ani dobytek Tu pro žití nemá vlohy. Poslední, co zbylo tady, Jsou louže na zemi A tvou budoucí návštěvou Budou do červené zbarveny.
Válka
Autor: Natally Daley Zázraky se všude dějí, lidé si své přání přejí. A když padá hvězda, vidí ji až z města. Letí, letí, kdoví kam, já si tam na ni počkám. Donutím ji splnit přání, ať nás celý život chrání. Před těmi, co špatní jsou, své hlouposti se jen smějou. Pravda je to odvěká, válka všechny vyleká. Prosím všechny s mocí, bojujte se vší bojovností. Chraňte nás, co nejlépe to jde, nenávist už mezi všemi koluje. Za chvíli už z toho bude třetí světová, horší, než kterákoliv jiná. Za mír se modlíme, spor za hlavu hodíme. Bude nám všem líp, to stoprocentně vím. Dejte na radu mou, ať vás...
Spisovatel
Takhle jednou řekneš si: Já budu psát příběh! K psacímu stroji sedneš si A píšeš. Jeden, dva, tři papíry Ke koši za sebou letí, Stále nemůžeš přijíti Na tu správnou story. Necháš toho, vzdals to. Procházíš se ulicí, Pak náhle támhle uvidíš, Někoho malovati. Pak najdeš správný název: Obrazy života A rychle rýsuje se Před tebou ten příběh. Sedneš k psacímu stroji, Stránku za stránkou tiskneš, Pak o měsíc později Svou knížku v obchodě najdeš. Tak říkám vám, Není hezčí pocit Než knížku napsat A někomu předložit. On ji pak pomůže Vydat do světa A pak ji klidně může Čekat cesta...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
