V barvách rudé stuhy
Slečna Čáryfuková si pro čtenáře připravila další básničku, jejíž zakončení je doopravdy nečekané. -*- V barvách stuh blankytných na větvích stromů se třpytí. Vánice, sníh a dětský smích, občasné vlčí vytí, když sjíždí kopce na saních. To ještě nebylo nic, sotva rozmrzaly stuhy. A mezi dvěma víc, nebyl ani jeden, ani druhý. Jen zázrak tichý v lůně snil kéž by svůj život naplnil. V barvách bílé stuhy, stáhla zima své ostruhy a sotva se to narodilo, všude krásně bílo bylo. Kvetlo v celé ohradě, jak v oslavách na hradě. Pentle bíle po kraji příběh jeho rozhrají. Bylo malé, bylo bílé, kudrnaté, roztomilé. Dva růžky na trkání, čtvero kopyt na běhání a ty uši, oči, nos? Ty ti sluší, jen je nos! Růžolící mašle jabloní smotávaly se v drobné jako...
Not another love story
Nová píseň z pera slečny Blackwood je tu pro vás. -*- When you read a good love story There is always some princess and prince So, you don’t have to worry He saves her and they’re in love ever since But what if there is no prince in my life Who’s gonna save the day If I’m not gonna be someone’s wife In me the responsibility lays R: I don’t feel strong enough I don’t feel brave But I have to be tough there is kingdom to save I’ll learn how to fight I’ll learn how to lead cause there’s no knight And a lot of guys to beat I’m still this sweet princess Who knows how to wear heals But now into armour I dress And before me the world kneels I’m the lady with my own power I’m not gonna just let you win I’m not waiting for hero in my tower Cause I am not...
Polomrtvá
Ač si s Vrbou myslíme, že autor této básně by se nemusel stydět a hrdě se pod ni podepsat, jsme rádi, že nám bylo dovoleno dílo vydat alespoň anonymně. -*- Pomněnko, řekni mi… proč jsi lhala? Přemýšlím hodiny… to ses tak bála? Lístečku zelený… začínáš sesychat. Ten svět je šílený, ale zkus nevzdychat. Pampeliško zlatá… pomalu uvadáš, pro mě ztráta, ty šťastně vypadáš. Lež zabolí, zrada zabije. Pro tebe cokoliv, na to mě...
Volá se jaro
První jarní den roku 2021 nastal, byť většina se probudila a za okny viděla sníh. A tak je třeba pořádně přivolat jaro. -*- Paní Zimo, běž už spát, ať má jaro rychlý spád, teplo je pro květiny slastí, sníh se pro ně stává pastí. Březen, za kamna vlezem, duben, ještě tam budem, vím, zima ke koloběhu patří, nyní už bílá peřina jaro maří. Sněženky se pod sněhem krčí, víla Narciska z podzemí křičí, příroda jarní čas ze všech sil volá, bohyně Ostaro, příroda je jako holá. Probuď se už konečně, netvař se tak netečně, Velikonoce se kvapem blíží, květiny už přece jaro...
Nádech skutečnosti
Inspiraci autoři nacházejí na každém místě. Například při jízdě autobusem. -*- Dnes jsem jela autobusem domů. Cesty byly klidné a počasí ke mě bylo střídmé. Pouliční světla měla mě po duši hladila, když do mých oči nádherou všech barev svítila. Chladná atmosféra se dotýkala mé kůže, sen to není, ale pravda to být může? Jedno cvaknutí v hlavě mi otevřelo oči, myšlenky, představy se na chvilku pod zámkem točí. Držím se na zemi pevně, řeknu vám „Je mi tady pěkně.“ Už nikam létat nechci, to vám chci touhle básni říci. Vidím jasně, vidím tmu, když světlo zhasne, Vidím světlo, když slunce svítí. Cítím lásku když roste kvítí. Redakční úpravy provedla Eillen McFir...
Nic se neděje
Krátká báseň z pera anonymního spisovatele. -*- Růže modrá, bije se s lilií, negativní emoce lásku hned přebijí. Smutek požírající duši, prý že mi to obzvlášť sluší… Prázdné srdce, od slz tváře, vpíjející se do polštáře. Zavři oči, vzpomínej, jsem jen básník lacinej. Redakční úpravy provedla Eillen McFir Elat
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
