Láska v čokoládových pralinkách
Dnes je ten den, kdy najevo můžeš dát, každému na hradě, jak moc máš ho rád. Říct všechno veřejně, ale i skrytě. Vyjádřit city své přímo či neurčitě. Zde pode mnou leží na psaní pergamen, kdo bude první s citem tvým seznámen? Dovolím začít si, říct, co k vám cítím, když zdobíte proutky mé příběhy, kvítím. Nadšení, lásku, něhu, štěstí a vděk, z vás kdo vkročíte pod proutky mé mimoděk. Z každého příběhu, drabble či básně, co píšete s nadšení bez kapičky bázně, proutky mé ožijí a láskou se plní, společně s vánkem pak vzduchem si plují. Ráda mám každého, kdo ke mně zavítá a paní Múzu s úsměvem přivítá. Prostor teď dávám vám, říct co na srdci máte, věřím, že ze srdce svého citu rozdáte. Chcete někomu z hradu napsat pár milých slov, složit báseň či haiku?...
Pro Josefínu Koumálkovou
*Ráda odráží, soupeři už se klepou, srdce koleji, nebojí se nikdy dát, chodí se za námi smát.
Pro Amandu Wright
* Dlouho mi chyběl přítel v každé koleji, už jsem je našla, ač neznáme se dlouho, za Mrzimor jsi to Ty.
Pro George McGloida
Nedokážeš jsi ani představit, jak moc mi chybíš. Banko zmražených Jsi pro mne víc než myslíš Spřízněná duše Věrný přítel, ochránce Za vše moc děkuji Ti
Pro Daisy Carterovou
Ať tě hrad ještě dlouho baví. Na hradě krátce, to ale vůbec nevadí. Přeju ti úspěch, ať se ti tu líbí a máš plno kamarádů.
Pro Nebelvír
* Lvům hřívu slunce paprsky pozlatilo aby jim v hrudi jiskřičku zapálilo planoucí statečností.







