Láska v čokoládových pralinkách
Dnes je ten den, kdy najevo můžeš dát, každému na hradě, jak moc máš ho rád. Říct všechno veřejně, ale i skrytě. Vyjádřit city své přímo či neurčitě. Zde pode mnou leží na psaní pergamen, kdo bude první s citem tvým seznámen? Dovolím začít si, říct, co k vám cítím, když zdobíte proutky mé příběhy, kvítím. Nadšení, lásku, něhu, štěstí a vděk, z vás kdo vkročíte pod proutky mé mimoděk. Z každého příběhu, drabble či básně, co píšete s nadšení bez kapičky bázně, proutky mé ožijí a láskou se plní, společně s vánkem pak vzduchem si plují. Ráda mám každého, kdo ke mně zavítá a paní Múzu s úsměvem přivítá. Prostor teď dávám vám, říct co na srdci máte, věřím, že ze srdce svého citu rozdáte. Chcete někomu z hradu napsat pár milých slov, složit báseň či haiku?...
Pro Déesseru Embrasse
* Na přílet sovy jsme před hradem čekali. Srandu zažili. Andílkem mě nazýváš, ale sama jedním jsi
Pro Simelii Mallorny
Tvé zlobení nemá obdoby, kdekdo by se mohl učit. Tlapka červená, plno řečí pořád má, někdy se mračí, však písmenka jí slyší, po pergamenu tančí.
Pro Jane Oak
* Studuje krátce, famfrpál již ovládla, slibný odrážeč, nejvíc jí brána láká, šikovná malá lvice.
Pro Beteramis Athenodoros
*V koleji dlouho, dále se jí věnuje, cvaká foťákem, ty úsměvy zachytí, můžem se o ní opřít.
Pro Beteramis Athenodoros
* Vše Ti můžu říct, vyslechneš a poradíš, stojíš vždy při mně, mám Tě ráda a budu i kdyby hrad se zbořil.







