ŠKM – Knoflíček
Byl slunečný den, asi okolo poledne, když stála patnáctiletá, mladičká princezna před kočárem a loučila se. Po tvářích jí stékaly slzy, nebylo to však ze žalu, princezna Magdaléna byla zkrátka citlivější, než si umíte představit. Kočár se dal do pohybu, a ona s povzdechem sledovala, jak její velitel stráží mizí v dáli. Byl to její blízký přítel, Matthew Layers, který odjel vyjednávat se sousedním králem. Povzdechla si a usmála se na svoji komornou Lisabeth. „Půjdeme?“ „Jistě, Vaše Veličenstvo,“ usmála se na ni Lisabeth. Měla ji tak ráda, znala ji už rok a z ustrašené komorné se stala důvěrná přítelkyně. Magdaléna nebyla z těch, kteří jen monotónně procházeli okolo královských zahrad a bavili se o počasí a o krizi (což byla v této době oblíbená témata). Milovala...
ŠKM – Sokolie pierko
Teplý letný vánok nežne hladkal údolie a veľký biely zámok v jeho strede. Z okolitého lesíka sa ozýval vtáčí spev a tajuplné šumenie a šepkanie starých dubov. Bystrina, ktorá prýštila dolu kaskádami hôr, ktoré neoblomne strážili údolie ako kamenní obri, sa leskla v lúčoch poludňajšieho slnka. Dole pri zámku sa zasa niesla vrava, klebety, a dobrosrdečný smiech ľudí. Ten deň bol totiž veľmi významný: princezná Magdaléna slávila svoje pätnáste narodeniny. Majstri a remeselníci, kupci a obchodníci, prajníci i neprajníci, hostia aj okolo idúci, všetci sa zhŕkli na zámku, aj tí z ďalekých končín kráľovstva, a podaktorí i zo susedných kráľovstiev. Najprv pribudol jeden stánok, potom ďalší, až v podhradí vznikol veľký jarmok. Zvuky davov ľudí sa miešali so štrnganím...
ŠKM – Bílý kapesníček
Postarší elegantně oblečená dáma stála před šperkovnicí z ebenového dřeva a prohlížela si její obsah. Tou velkolepou dámou nebyl nikdo jiný, než samotná královna, která měla již valnou část života za sebou, ale vzpomínky na něj byly ukryty právě ve zmiňované šperkovnici. Každá věc, kterou do truhlice ukryla, měla své místo a také důvod, proč tam patřila. Kdyby truhlici otevřel někdo, kdo by neměl ani tušení, za jakým účelem všechny tyto věci královna do truhlice uložila, jistě by si pomyslel, že se dočista zbláznila. Šperkovnice totiž obsahovala věci, které by se mohly na první pohled jevit zcela obyčejně, ale pro královnu měly nesmírnou cenu. Její oči utkvěly na bílém kapesníku, který pomalu nabíral odstín do béžova, se zlatě vyšívaným jménem Magdaléna. Málokdo...
ŠKM – Přívěsek s rubínem
Magdaléna něžně vzala přívěsek do ruky a zadívala se do krvavého rubínu. Vlastně ho nikdy neměla na sobě, uvědomila si. Nikdy, kromě dne, kdy ho dostala od matky. Matka tehdy zářila pýchou a hrdostí, byl to den, který se nezapomíná. Rubín jako by ji hypnotizoval a Magdaléna se ponořila do vzpomínek. Bylo jí 11 let, 3 měsíce a 5 dní, to věděla přesně. Zima se pomalu měnila v jaro a slunce, které vycházelo dřív a dřív, malou Magdi nenechávalo dospat. Paprsky ťukaly na její okno a ptačí zpěv ji volal, aby zkontrolovala sněhuláka, kterého se jí s mladší sestrou včera povedlo upatlat z posledních zbytků tajícího sněhu. Vyskočila z postele a hnala se převléct, než se objeví její komorná a začne jí pomáhat (jako by byla malé děcko!). Ale něco ji zarazilo, divné chlazení...
ŠKM – Pamětní medaile
Přejela dlaní po víku šperkovnice a zlehka ji pootevřela. Několik okamžiků jen sledovala tu škvíru, jako by zvažovala, zda ji opravdu otevřít, než se zhluboka nadechla a dovolila svým pokladům zase jednou vidět denní světlo. Zaváhala. Prsty se nad obsahem lehce zachvěly. Pomaličku uchopila zašlou zlatavou medaili nepravidelného kulatého tvaru s ouškem na jedné straně. S povzdechem se opřela zpět do křesla a převrátila ten kousek kovu v dlani. Upřela pohled k okenní tabuli, skrze kterou proudily do místnosti poslední hřejivé paprsky slunce, a ve vzpomínkách se vydala na dalekou pouť do svého dětství. „Ale já tvé rozhodnutí nepřijímám!“ Rozrušená slova následovaná bouchnutím se nesla dlouhou chodbou a zanechala za sebou ozvěnu. Dívenka sebou poplašeně trhla,...
ŠKM – Stříbrný náprstek
Královna Magdaléna opatrně otevřela víko své překrásně vyřezávané šperkovnice. Její štíhlé, hubené prsty se opatrně probíraly krásnými předměty, které zde byly uložené. Až najednou nalezly drobný stříbrný náprstek. K němu se váže nynější příběh. „Výsosti, prosím, přestaňte se hrbit,“ ozval se již poněkolikáté hlas postarší vychovatelky královských dětí, hraběnky Couvier. Tato přísná dáma neustále bděla svým ostřížím zrakem nad chováním a vzhledem královských dětí. Své poslání brala vždy velmi vážně. „V každém okamžiku musíte mít na paměti své postavení a místo, které ve světě zaujímáte.“ Princeznu, asi tak šestiletou, však vychovatelčin monolog brzy přestal bavit a místo poslouchání již tak dobře známých vět raději hleděla z okna. Byl máj, všechny stromy kvetly...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
