V zajetí času – 2. kapitola
Tajné spisy Tiše jako myška se vplížil za dveře. Ocitl se v naprosté tmě. V ruce měl ještě stále baterku, kterou teď rozsvítil. V úzkém kuželu světla se mu naskytl zvláštní pohled. Ulička, ve které stál, vedla až na druhý konec budovy. Jak dlouhá byla, si netroufal odhadovat. Takovýchto uliček tam bylo několik desítek. Kužel světla mu moc neukazoval, ale stejně mu bylo jasné, že najít tady spisy, pro které přišel, může zabrat klidně i několik hodin. Jako první potřeboval pořádně vidět. Rozhlédl se a na stěně vedle dveří objevil vypínač. Chvíli trvalo, než se zářivky rozsvítily. Jejich mdlé, modré světlo mu konečně ukázalo, jak velký na něj čeká problém. Stál opřený zády o dveře a nešťastně se rozhlížel. Všude, kam jen dohlédl, byly regály s bednami. Kde nebyly...
V zajetí času – 1. kapitola
Archiv James netrpělivě přecházel sem a tam. Stál na autobusové zastávce, co chvíli kontroloval své hodinky a nervózně poklepával nohou. Sedl si, hned nato zase vstal a šel se podívat, v kolik má autobus přijet. Pomalu se začínalo stmívat a on na ciferník špatně viděl. „Bude za deset minut osm,“ usmála se na něj starší žena, která také zkoumala jízdní řád. James jí oplatil laskavost úsměvem a konečně mohl začít studovat, v kolik mu to přijede. Zapíchl prst do tabulky a hledal. Další autobus měl přijet ve 20:01, tedy za deset minut. Zamračil se a odešel si zase sednout. Nervozita neustupovala, spíš získávala na síle. Dech se zrychloval, ruce se třásly, po zádech mu běhal mráz a bylo mu špatně od žaludku. Každý tento stav někdy zažil na vlastní kůži....
Šnečí deník skrz naskrz žlutého Moríska – 10. kapitola
Sůavo, můj idole věčný – jsem žlutý a jsem nebezpečný Na rituál jsem samozřejmě měl zakázáno jít, ale… Chester mě schovala ve výstřihu svých černých šatů, které jako dar dostala od své patronky Vicky. Jak jsem říkal, já jsem nedostal nic, ale to už jsem pominul. Nejdůležitější bylo, že jsem byl na rituálu, ačkoliv jsem tu byl inkognito. A měl jsem nejspíš zůstat nepoznaný, ale já nechtěl. A můj ochočený človíček si to také nepřál. Z cesty jsem popravdě moc neměl, protože jsem byl schovaný, ale když mi konečně ukázala, co se děje, byl jsem u vytržení. Takové vzrušení a rozjitření mých smyslů jsem nečekal… Chester Mikeyskovitá: – vytáhne z výstřihu šneka a potají mu ukazuje Madam Helgu, aby se taky cítil tak posvátně a užasle – Andrew...
Deník Layly Brooke Stilton – 1. kapitola
21. listopadu, 2015 Nikdy jsem netušila, že bych mohla být čarodějka, vždyť mě na základce šikanují! No ale protože prostě jsem, tak jsem si začala psát deník. Včera, 20. listopadu, mi přišel dopis z kouzelnické školy Melody of Magic, zkráceně jí studenti říkají MoM, že by mě tam chtěli. No, takhle přesně to tam nebylo, ale prostě jsem přijatá! Máma, která zbožňuje Harryho Pottera, byla absolutně nadšená, objímala mě a tančila po pokoji. Táta zase nervoval, že to určitě píše jen nějaký pedofil, že se budu těšit, půjdu tam a pak… to dopadne špatně. Domluvili se tedy, že mě tam pošlou, ale musím si vzít mobil a volat jim. Teď už jsem sbalená, jedu normálním vlakem na místo, kde je sraz nových studentů. Mám tam dorazit až zítra ráno, ale co! Stejně se těším,...
Šnečí deník skrz naskrz žlutého Moríska – 9. kapitola
Rituál pro mrzimorské žáky – Morísek tam chce jít taky! V kolejní místnosti byl opravdu poprask. Protože vyhlašovali rituál! Netušil jsem, co se bude dít. Když se dělalo to samé u Mikeyskovitých a Mikeyvitých na zahradě, vždycky se přinesla hromada masa a zeleniny spolu s různými lektvary, do kterých si pochutiny namáčeli, a pak je prostě hodili nad oheň, který byl uzavřený v kovové báni. Říkali tomu grilování, ale já doteď netuším, proč to ohořelé maso konzumovali a při tom si labužnicky olizovali prsty, jako by jedli ten nejsladší kousek ledového salátu. Já jsem samozřejmě seděl jako vždy na své pampelišce, to jsem byl ještě hubený a unesla mě, a civilizovaně olizoval okurčičku nebo jinou zeleninu. Ale ten pach spáleného mi nedělal dobře… Netušil...
Šnečí deník skrz naskrz žlutého Moríska – 8. kapitola
Šnek na cestě za pokladem – nenechám ho ležet ladem! Krásný večer jezevci, Cesta za pokladem už byla ukončena a já vám přináším její výsledky. Narozdíl od minulého roku, kdy byla obrovská účast, se letos cesty za pokladem účastnili jen tři nováčci. Z toho jen dva žluťásci překonali všechny překážky a došli až do cíle. Prosím o velký potlesk! Představuji vám dvě odvážné slečny, které se nevzdaly a prokousaly se až do cíle. Není to nikdo jiný než Nazarea Cuthbert a Chester Mikeyskovitá. Naz našla poklad jako první. Dorazila do cíle už 30. září. Chester ji 4. října následovala. Holky za odměnu dostávají sovičky a pár sladkostí. Gratuluji 🙂 Dalším účastníkem Cesty byl Horus Aximand, který ji bohužel nedokončil, ale také mu za snahu posíláme nějaké sladkosti....
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
