Simirajský bojovník – 5. kapitola
Správce Natovi a Fredovi poslední dva týdny uběhly velice rychle. Pomalu se začínali seznamovat s obyvateli vesnice a ti jim začínali věřit. Kluci se také seznámili s Tyrenovou nejmladší dcerou. Jmenovala se Lia a bylo jí šestnáct let, byla štíhlá, měla dlouhé tmavé vlasy a oči černé jako uhel. Fred na ní mohl oči nechat. Snažil se využít každé možnosti být s ní. Lia jim ukazovala okolí vesnice a učila je všemožné práce. Trávili s ní hodně času. Ona jim vyprávěla o království a oni jí na oplátku o své zemi. Natovi po celé dva týdny stále nešla do hlavy jedna jediná věc, jak to, že najednou vesničanům rozumí? Několikrát se na to ptal Lii, ale ta pokaždé jen pokrčila rameny a několikrát je také odkázala na svého otce. Byl to konec konců on, kdo je sem přivedl. Nate...
Simirajský bojovník – 4. kapitola
Policie Mezitím rodiče Nathana a Freda šíleli. Obvolali snad všechny možné policejní stanice v okolí a i přesto, že pobyt jim skončil a měli jet domů, neodjeli. Majitel chatky jejich situaci chápal a tak po nich žádné další peníze nechtěl. Fredovi rodiče měli v tomto ohledu určitou výhodu, protože na horách bydleli. Policie prohledávala všechny hotely i lesy a dělala, co se dalo, aby chlapce našla. Nasadila dokonce i vrtulník s termovizí, který létal po celém areálu a nejen tam. Do pátrání se zapojovali i někteří z místních, kteří s rodinami soucítili. Začalo se šuškat, že chlapce někdo unesl. V novinách, televizi i v rádiu se neustále opakovala zpráva: „Pozor, pozor, včera se kolem sedmé hodiny večerní ztratili dva chlapci ve věku 17 a 18 let. Jeden z...
Kamikaze Lick – 4. část
Poučení XIII. „Ani hvězdy to nemají jednoduché…“ Stojím ve velmi honosném klubu, ve kterém Guis popíjí, a těkám očima z něj na zadní vchodové dveře. Čekám, až se pomalinku otevřou a dovnitř nakráčí jako agent moje kolegyně, která už má dvaceti minutové zpoždění, zatímco já se tu škvařím ve své vlastní šťávě a Rest opět popíjí. Ten chlap se snad narodil, aby zbavoval svět alkoholu… Vrtím hlavou. Nervózně stisknu tlačítko na mobilu a vezmu hovor, když se mi rozvibruje v kapse. „Kde jsi?“ To je jediné, co do přístroje řeknu, jelikož na druhé straně je Liss. „Pod křižovatkou,“ zafuní, zatímco já zúžím oči a nespouštím je z objektu mého… ehm… našeho zájmu. „Chytila mě hlídka. Jela jsem na červenou…“ Skoro mi ten telefon vypadne z ruky. „Ademsová! Ty jseš policajt!“ To...
Simirajský bojovník – 3. kapitola
Neznámo Stáli před tunelem, který vedl kamsi do neznáma. Oba chlapci jen nevěřícně kroutili hlavou. „Co to jako má být?“ kroutil hlavou Fred. „Tunel?“ „To vidím taky, ale kam vede?“ „Jak to mám vědět?“ „Pojď to zjistit,“ navrhl Fred. Nate nevěřil svým uším. Ještě před chvílí se chtěl vrátit a najednou by lezl bůh ví kam. „Je to tunel, je tam tma! Pokud máš baterku, fajn, ale bez ní nikam nejdu!“ Fred se usmál, zalovil v kapse u bundy a vytáhl malou baterku. „Vždy připraven,“ usmál se. „Ty s sebou nosíš baterku? K čemu ti je?“ žasl Nate. „Třeba kdybych se někde ztratil a chtěl vidět na cestu,“ loupl očima Fred. „Dobře, tak jdi první, jsem hned za...
Kamikaze Lick – 3. část
Poučení VIII. „Ztratíte-li něco, vydejte se to hledat.“ „Máš ho?“ Snažím se klidnit svůj hlas a neječet na takové otáčky, protože Liss je vynervovaná. Bůhví proč, že ano… „Nemám! Doma není. V klubu není…“ „Kam se, probůh, poděl!“ Uvědomuju si, že sedět na motorce a pokoušet se rozmlátit si telefon o nádrž není zrovna nejlepší nápad a snad proto se držím. „Netuším… Že by… Ale to je blbost…“ Slyším její přemýšlivý hlas. „Že by co?!“ „Že ho možná unesl nějaký ten hlemýžď…“ Chvíli mlčím a vydýchávám to. To snad… „Nebuď labilní! Šneci mají jiné starosti. Někam se zašil! Ještě něco omrknu a kdyžtak ho vystopujeme přes mobil.“ Což by...
Kamikaze Lick – 2. část
Poučení IV. „Nedejte se koupit!“ „Opravdu tam musíme?“ přesvědčuje se Liss celou cestu na parkoviště. Nerada jí přikyvuji a přemlouvám, protože se mi tam popravdě také moc nechce. Mohli jsme mít báječnou akci a zachránit svět před drogovou mafií… Práce, kterou budeme dělat nyní, je nevděčná a nikoho tím nezachráníme. Jen budeme jedné hvězdě dělat garde a hlídat potencionální teroristy… „Slyšela jsi Nejvyššího… Máme ho hlídat jako oko v hlavě. A pokud se mu něco stane, tak…“ Abych ji rozveselila, naznačím uškrcení, zmlácení a pohřbení za živa do jámy lvové. „Dobře, rozumím… Kam jdeš?“ křikne na mě, když mé kroky jdou jiným směrem. Tím radostnějším, svobodomyslnějším a rádoby divočejším....