Simirajský bojovník – 11. kapitola

Král Nate si připadal skvěle. Právě dokázal něco, co od něho nikdo neočekával. Stále však musel mít na paměti, že ať se mu to líbí, nebo ne a ať se cítí jakkoliv svobodně, stále je otrokem. Na rozdíl od ostatních teď mohl počítat alespoň s lepším zacházením. Než vyrazil zpět do tábora, dostal od velitele týden volna. Potom se měl připojit k jednotce. Byl to tak akorát čas, aby se stihl rozloučit a ještě třeba i strávit nějaké pěkné chvíle s Liou. Cestu zpátky už luštit nemusel, takže mu uběhla mnohem rychleji. Vyrazil krátce po poledni a do tábora dorazil ještě před setměním. Sotva obyvatelé uslyšeli kopyta, vyhrnuli se ven a zvědavě pokukovali, kdo to jede. Pro mnoho z nich bylo obrovské překvapení, když spatřili Nata v Simirajském brnění. Všichni i hned...

Simirajský bojovník – 10. kapitola

Fred Potom, co si Nata odvedl onen cizinec, zůstal Fred sám. Bál se víc něž kdy jindy, že domů se už nikdy nedostane a že svoje kamarády už taky nikdy neuvidí. Mezi otroky strávil necelý další týden. Den co den stál na pódiu, kde ho okukovaly spousty lidí. Nikdo neměl zájem. Jednoho večera bylo všem otrokům oznámeno, že se budou stěhovat do jiného města. Důvodem bylo, že si je nikdo nechtěl koupit. Noc ještě zůstali ve městě a ráno za úsvitu vyrazili. Všichni byli spoutáni k sobě, jak za ruce, tak za nohy. Nemohli udělat pořádný krok, a tak se vyvracela možnost, že by se někdo pokusil utéct. Šli přes poušť. Nikde nebylo nic, všude jen písek. Nikdo netušil, kam jdou, ani jak je to daleko. A vlastně to ani nikoho nezajímalo. Fred se snažil vymyslet nějaký způsob,...

Simirajský bojovník – 9. kapitola

Výběr Ráno lilo jako z konve. Dešťové kapky bubnovaly na střechu stanu a donutily Nata vstát dříve, než zamýšlel. K tomu se ještě přidala vlezlá zima. Když už byl vzhůru, ještě jednou si zkontroloval, že si zabalil na cestu vše, co se mohlo hodit. Okolo sedmé hodiny za ním přišli Lim a Byrek. Tvářili se neuvěřitelně tajemně. Dostal od nich obálku s instrukcemi a pokyny, aby se dostal na místo zkoušky. „O tomhle nikdo nic neříkal!“ rozčiloval se. „Uklidni se. Nikdo to nevěděl! Má to prověřit, jak jsi schopný orientovat se v terénu.“ „A co když to místo nenajdu?“ „Tak končíš. Zkoušky budou čtyři, ale pokud se nedostaneš ani na místo…“ „Kolik mám na to času?“ „Musíš tam být, než zapadne...

Simirajský bojovník – 8. kapitola

Výcvik Plný vzrušení došel k bráně. Čekal tam na něj vysoký, urostlý muž. Hned mu došlo, že je to ten, co byl u Kusse v pracovně. Pláštěnka mu stále zakrývala tvář. „Jsem Limendr, ale říkej mi Lim,“ představil se. Pod pláštěnkou se mihl letmý úsměv. „Já jsem Nathan.“ Zkoumavě si ho měřil a odhadoval. „Vy jste Simiraj?“ Lim si sundal pláštěnku a odhalil svou tvář. Byla ošlehaná mnoha bitvami, ale vypadala přátelská. Jeho temné oči si Nata zvědavě prohlížely. Byl v nich vidět zájem. „Víš vůbec, co to slovo znamená? Nebo kdo je to Simiraj?“ „No, vlastně ani moc ne,“ přiznal se. „Spíš vůbec.“ Lim se nahlas zasmál. „Nevadí, dozvíš se to. A teď nasedej, čeká nás dlouhá cesta.“...

Simirajský bojovník – 7. kapitola

NadějeBrzy ráno zarachotily v zámku klecí klíče. Většina otroků byla tou dobou už vzhůru. Ostatní otroci už věděli, co se bude dít, a tak Nate s Fredem dělali to, co ostatní. Všechny vyhnali před klece a donutili je seřadit se do dvojřadu tak, aby se mezi nimi dalo projít. Za chvíli přišel hlavní otrokář. Chlapci večer zaslechli, že má přezdívku Bič právě proto, že na opasku nosí přivázaný bič a když někdo neudělá, co má, jednu ránu ihned slízne. Rychle se přesvědčili, že pro ránu skutečně nejde daleko. Procházel mezi otroky a každého si zkontroloval. Vše muselo být v naprostém pořádku. Nikdo nesměl mít modřiny nebo škrábance, to by potom vypadalo, že s nimi špatně zachází, a nikdo by si je nekoupil. Pokud u někoho něco našel, zpravidla se to zamaskovalo...

Simirajský bojovník – 6. kapitola

Les Z vesnice odcházeli v šoku. Nejhůř na tom byla Lia, která přišla o celou rodinu a v jediném okamžiku se jí zhroutil svět. Jediné, co ji ještě drželo, aby se nesesypala úplně, byla přítomnost obou chlapců. Navzájem si pomáhali a podporovali se. Na cestě strávili celý den. Procházeli nekončícím lesem, už byli unavení a rozhodli se založit tábor, rozdělat oheň a něco málo sníst. Vybrali si vhodné místo mezi třemi vysokými smrky. Kdyby se náhodou rozpršelo, byli by alespoň trochu v suchu. Nate nasbíral nějaké dřevo a Fred s Liou mezitím našli pár kamenů, aby se jim oheň nerozšířil. „Tady je to dřevo. Umí někdo rozdělat oheň?“ „Já jo, jestli máš sirky,“ odpověděl Fred. „Sirky?“ nechápala Lia a pohlédla na oba chlapce s tázavým...