Lidská laboratoř – 1. kapitola
Únos Jednoho večera zmizí dívka. Dívka se ocitne v laboratoři, kde popisuje, co s ní dělají, jak to tam vypadá atd. Jednoho dne ovšem slyší buchot do dveří. Jak toto dopadne? Jmenuji se Indila. Indila McKort. Zvláštní jméno, že? Přistěhovala jsem se teprve nedávno. Je mi čerstvě 18 let a nově tedy bydlím v Los Angeles, v zastrčené uličce. V takovém velkém městě jsem nikdy nežila. Přistěhovali jsme se z maličké vesničky. Mám pomněnkově modré oči a delší hnědé vlasy, jejichž konečky se vlní. Jsem vysoká a štíhlá. Jen projdu ulicí, už na sobě cítím pohledy kluků. Ráda se večer toulám. Miluji také nakupování. Znáte ten pocit, když v ruce držíte úžasné tričko či nějaký kus oblečení? Nebo co takové kožené boty nebo nějaké semišové lodičky? Úžasné, co? Naše rodina je...
Simirajský bojovník – 18. kapitola
Hlavní tábor Měl být tři dny cesty na východ podél moře. Skupina se držela od vody dále, aby ji neviděla případná projíždějící loď. Mohl za to spíš jejich špatný pocit, ale opatrnosti není nikdy dost. Večer, když už byla tma, museli zastavit, nemohli vědět, jestli by je někdo nezpozoroval. To by byl jejich konec. Až do téhle chvíle riskovali dost. Zajeli dál do pouště a rozdělali tábor. Stany rozestavěli okolo ohně, aby alespoň trochu ztlumily světlo. Rozestavěli hlídky. Když už se vše zdálo být tak jak má, Nate si došel za Brixem. Celý den ho na jazyku pálila jediná otázka. „Proč jsi hodil mezi ty děti dýku?! Zbláznil ses? Zapomněl jsi snad, co je první a hlavní pravidlo Simirajů?!“ „Oni nejsou nevinní! A teď mě nech! Rozumíš?!“ řekl tím...
Simirajský bojovník – 17. kapitola
Pomsta Museli počkat na tmu. Jen ta jim dokázala dát tolik potřebný moment překvapení. Celý zbytek odpoledne dávali dohromady plán, jak zaútočit na Rymirský tábor a přitom zajistit, aby je nikdo neviděl příliš brzy. Předpokládali, že budou mít rozestavené stráže okolo tábora. Probírali mnoho nápadů, jak útok provést, ale vždy se našel nějaký problém. Tím největším byl nedostatek mužů. Bylo jich všeho všudy jedenáct, a to byl hodně velký podprůměr. Nakonec se rozhodli na tábor zaútočit ze dvou stran a sevřít ho do kleští. Někomu by nejspíš připadalo jako bláznovství útočit na sto dobře vycvičených bojovníků, ale oni měli na své straně moment překvapení. A i když jich bylo podstatně méně, věřili si, a to bylo důležité. Pomalu padl soumrak. Slunce se schovalo za...
Simirajský bojovník – 16. kapitola (2. část)
Návrat Kasárna byla hned vedle paláce, takže to daleko rozhodně nebylo. Najít svoji jednotku nebylo těžké. Jejich brnění svítilo mezi ostatními a bylo vidět, že z nich mají ostatní respekt. Jako první si ho všiml Sakip. „Hele, není to Nate?“ Všichni se samozřejmě ihned otočili. „Jo, je to on!“ přidal se Hik. Všichni ho šli přivítat. „Mysleli jsme, že jsi mrtvý. Už jsme se smířili s tím, že je nás o dalšího míň.“ „No jo, kde je Vaas?“ zeptal se Nate, když si přátele prohlédl. „Spadl z koně a má na třikrát zlomenou nohu. Teď je nás jedenáct.“ „Posílá mě za vámi velitel. Máme úkol. Musíme najít jednoho muže, který přežil bitvu s naší armádou. Bude někde v poušti.“ „Někde v poušti?“...
Šnečí deník skrz naskrz žlutého Moríska – 2. kapitola
Malý Morísek ve velkém světě – Mrzimor přiřkli mu v jediné větě! Autor: Mrzimorský Morísek Byl jsem jako u vytržení. Koukal jsem z kapsy svého ochočeného človíčka a rozhlížel se po prastarém a udržovaném hradě, kde to historií jen dýchalo. Nádhera, opravdu šneko-nádhera, protože já si tu lebedil. Mám rád prostor a tady ho bylo, jéje! Prostorné, udržované chodby. Obrovská Velká síň, kam nás nahnali, jako bychom byli stádo. To jsem byl trochu naštvaný, chtěl jsem se porozhlédnout a vybalit si, ale holt vedení školy teda mělo jiný názor. No, kdyby vědělo, jak to cítím, určitě by to udělalo podle mého. Jsem přeci jen z důležitého rodu a jsem první šnek, který přišel studovat na Hogwarts! Jak říká můj strýček Hubert (který už několikrát vyhrál v naší vsi...
Simirajský bojovník – 16. kapitola (1. část)
Návrat Ujížděl pouští celou noc. Temnou siluetu hor měl za zády. To byla první dobrá zpráva. Rymirové totiž pojedou zpátky do pouště a musí opět projít horami. Nehrozilo tedy, že by ho někdo z nich pronásledoval. Zastavil se až za úsvitu. Před ním se rozprostíralo krásné moře. Voda byla nádherně modrá a plná ryb. Napadlo ho, že se tu muselo hodně dařit rybolovu. Na moři uviděl v dálce i nějaké loďky. Rybáři byli plně zaměstnáni rozhazováním sítí do vody. Nate jel nějakou dobu po pobřeží. Spíš se v sedle jen kynklal. Slunce krásně svítilo a bylo to to jediné, co ho trošku nabíjelo energií. Jeho zranění stále dost bolela. Také aby ne, když je měl stále ještě čerstvá. Však známe sami ten pocit, když se spálíme – ještě dlouho potom cítíme nepříjemnou bolest....
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
