Šnečí deník skrz naskrz žlutého Moríska – 9. kapitola

Rituál pro mrzimorské žáky – Morísek tam chce jít taky! V kolejní místnosti byl opravdu poprask. Protože vyhlašovali rituál! Netušil jsem, co se bude dít. Když se dělalo to samé u Mikeyskovitých a Mikeyvitých na zahradě, vždycky se přinesla hromada masa a zeleniny spolu s různými lektvary, do kterých si pochutiny namáčeli, a pak je prostě hodili nad oheň, který byl uzavřený v kovové báni. Říkali tomu grilování, ale já doteď netuším, proč to ohořelé maso konzumovali a při tom si labužnicky olizovali prsty, jako by jedli ten nejsladší kousek ledového salátu. Já jsem samozřejmě seděl jako vždy na své pampelišce, to jsem byl ještě hubený a unesla mě, a civilizovaně olizoval okurčičku nebo jinou zeleninu. Ale ten pach spáleného mi nedělal dobře… Netušil...

Šnečí deník skrz naskrz žlutého Moríska – 8. kapitola

Šnek na cestě za pokladem – nenechám ho ležet ladem! Krásný večer jezevci, Cesta za pokladem už byla ukončena a já vám přináším její výsledky. Narozdíl od minulého roku, kdy byla obrovská účast, se letos cesty za pokladem účastnili jen tři nováčci. Z toho jen dva žluťásci překonali všechny překážky a došli až do cíle. Prosím o velký potlesk! Představuji vám dvě odvážné slečny, které se nevzdaly a prokousaly se až do cíle. Není to nikdo jiný než Nazarea Cuthbert a Chester Mikeyskovitá. Naz našla poklad jako první. Dorazila do cíle už 30. září. Chester ji 4. října následovala. Holky za odměnu dostávají sovičky a pár sladkostí. Gratuluji 🙂 Dalším účastníkem Cesty byl Horus Aximand, který ji bohužel nedokončil, ale také mu za snahu posíláme nějaké sladkosti....

Simirajský bojovník – 30. kapitola

Odchod V dálce už bylo vidět město. Slunce se zrovna probouzelo do dalšího dne a pomalu osvětlovalo krajinu. Nate si připadal jako bez duše. Stále přidržoval svého mrtvého kamaráda a celou cestu myslel jen na to, co všechno společně prožili. Věděl, že časem se to zlepší, ale bolest neodejde nikdy. Říkal si, že musí být statečný, ale nešlo to. Cestu vůbec nevnímal. Přišlo mu, jako kdyby vyrazili teprve před chvílí, a přesto už bylo město v dohledu. Jejich skupinka nebyla početná, jel jen král, jeho osobní stráž, pár desítek vojáků a to bylo vše. Čím více se přibližovali městu, tím více v Natovi sílil pocit bezmoci. Sám nebyl schopen popsat proč. Bylo ještě sice ráno, ale ve městě už to hučelo jako v úle. Královské družině si nikdo nedovolil překážet v cestě....

Simirajský bojovník – 29. kapitola

Bitva Oba se hned vydali ke kamenům a se zvědavostí pozorovali, co se děje. I bez dalekohledu byla vidět velká osvětlená skupina vycházející z průsmyku a mířící naproti královu táboru. Nate s pomocí dalekohledu viděl o něco lépe. Rymirové zabírali celou šíři průsmyku a pod ním se roztahovali do šíře několika desítek metrů. Takhle z dálky to vůbec nevypadalo, že jich je méně než královských vojáků. Pomalu k nim začal doléhat dusot několika tisíc pochodujících nohou. Roztahovali se pořád do šíře a blížili se k jejich táboru. Pak se zastavili. Mezi nimi a králem byla velká mezera. Z průsmyku ale stále proudili další a další vojáci. Doléhal k nim křik povstalců a bylo vidět, jak začínají stavět svůj tábor. Takhle z dálky jich bylo jako kobylek. „A co...

Hlasy tiché a hlasité

Povídka přináší pohled na člověka, který se musí rozhodovat pod tíhou svých myšlenek, svědomí a lidí okolo něj, kteří mu jeho úspěch přejí jen naoko. Vzpomínka začíná uprostřed ostrých skal. Stojíme na jednom ze skalních výčnělků blízko skalní stěny. Přes hlubokou propast je vidět protější skalní stěna, která je vzdálená necelých padesát metrů. Zatímco dav několika desítek osob se tlačí u skalní stěny, na hraně útesu stojí osamocený mladý muž. Stojí tam, dívá se před sebe a přemýšlí nad svým osudem a tíživou situací. Dumá nad ztracenou láskou a promarněným životem. Jsou to nebezpečné myšlenky před tím, co se chystá udělat. Davem stojícím okolo se šíří odrazující až nenávistné řeči. Odsuzují jeho zbrklost a bezohlednost. Jen malá dívenka mladíka tiše povzbuzuje,...

Mudlovské trable

Věnováno s největší láskou mé matce. Jelikož jsem dcerou mudlů,musím se potýkat i s mudlovskými problémy, které se kouzly nedají nijak napravit a ani je nemohu použít kvůli risku odhalení našeho světa. Dnes vám budu vyprávět příběh o mně a mé matce trpící nemocí známou jako rakovina. Příběh je pravdivý a velice smutný, ale to někdy bývá i v kouzelnickém světě. Byla jsem v tu dobu normální teenagerka. Chodila jsem do mudlovské zahradnické střední školy, chodila se bavit s kamarády, poslouchala hudbu a četla knihy. Dělala jsem všechny ty normální věci, co normální dospívající dělají. Když mi bylo čtrnáct let, přestěhovala jsem se k otci, a ten mě moc dobře vychovával. Za svou matkou jsem jezdila často, také proto, že se mi u otce nelíbilo, a trávila jsem u ní...