ŽD9 – Malá komplikace

Drabble ve formě básně   Mladá dívka v rozkvětu, oblékla se do šatu, vyběhla z Vysokého Zubu, tam, ke statnému dubu. Na milého zde čekala, dlouze s ním pak laškovala, odnesly to její šaty, vběhla zpátky do své chaty. Přemýšlela, jak je spravit, provětrala svůj mozkový závit, nejraděj by se vším šlehla, pomůže jí jenom jehla! V krku pocítila velký knedlík, když nabodla nohu svou na špendlík, Z nohy si ho vytáhla, mocně se s ním rozpřáhla. Dívka vzala jehlu do ruky, niť vytáhla z paruky, navlékla ji, začla šít, celé šaty zas bude mít! Později, v návalu šoku, do sebe nalila litr neznámého moku. Redakční úpravy provedla Áine...

ŽD9 – Nemohu to říct, promiň

Drabble ve formě básně   Tak sundej své růžové brýle, teď je čas žít. Seber se, seber se, bude pak líp. Zkus žít i s tempem a zkus svůj být. Sundej ty brýle a začni v realitě žít. Myslíš si jaký jsi, jak tě mám ráda. Pleteš se, pleteš se, mám tě za kamaráda. Stále však toužím tuhle hru hrát. Chci sejmout masku, říct ti to hned, potom ti ale zničím celičký svět. Proč jsem tu masku vůbec měla, proč jsem tě raději nenáviděla? A ty mne stále chceš v náručí mít, já ale chci sama sebou být. Chci jenom žít, a sama sebou být. Redakční úpravy provedla Áine...

ŽD9 – Nezdárný student

Drabble ve formě básně   Večer už se vkrádá tiše, Do pokoje, dobré skrýše. Za stolem zde student sedí, Do učebnic smutně hledí. Neví, co se učit dříve, Mysl už mu zvolna dříme. Neučil se, teď to má, Zítra přijde pohroma. Test veliký má se psáti, Odpověď učiteli dáti. Kdo se pilně připravoval, Kdo jen spal a otravoval. Jak zastavit noci běh, Najednou je velký spěch. Času tok už plyne v dál, Ráno kohout přivítal. Učil se sic celou noc, Přesto neví z testu moc. Obava je veliká, Zítřek klidem zamíchá. Pětka velká, barvy rudé, Večer katastrofa bude. Otce výprask výchovný, Ucítí po další dny. Redakční úpravy provedla Áine...

ŽD9 – anonymní drabble

Drabble ve formě básně Autor požádal o anonymní vydání. Nejdou mi básničky, nejdou mi slova, vždycky se v nich ztratím; zase a znova. Nejdou mi myšlenky, celé to zkazím. Co s tím, ach, udělám, to vážně nevím. Viděl jsi letní noc, jak s ránem mizí? Rýmy a myšlenky jsou mi tak cizí. Zase přišlo ráno a jsem jak němá: papír celý prázdný a já nic nemám. Paní múzo, kde jsi? Kde tě mám hledat? Snad jsi v hrnku kafe, to zkusím teda. Piju ho až do dna a nic tam není. Já hloupá doufala, že se to změní. Že najdu svou múzu, co mi furt zdrhá, pořád se schovává… Redakční úpravy provedla Helenia...

ŽD9 – Kejklíři

Drabble ve formě básně   Přijeli kejklíři, přijeli šejdíři, na náš kamenný hrad, za ně je prý každý rád. Přijeli tuláci, přijeli žebráci, za orvané hastroše, v kapse své bez groše. Kejklíři toulaví, nikdo je nenapraví, je to jenom fraška, jenže všichni milují šaška. Triky vlastně známé, pořád to samé, kejklířská spodina, divadlo začíná. Vy prostí šejdíři, špinaví poutníci, diváky šidíte, zisk jen vidíte. Chcete jenom jíst a dle libosti pít, práce vám nevoní, štěstěna se klaní. Ze stanů zní zpěv, dejte pozor na boží hněv! Lidi obrat touží, chudoba je souží. Přijeli kejklíři, přijeli šejdíři, táhněte z hradních bran, nikdo z vás není zván! Redakční úpravy provedla Helenia...

ŽD9 – Miluju, neproklínám

Drabble ve formě básně   Polibek lehký, něžný Na rty jsi mi vtiskl Budeme věční Řekls a ruku mi stiskl Temná noc, na nebi hvězdy Ve vzduchu láska, mezi námi city Vše bylo nové, celí jsme se chvěli Rty do sebe vlity Držíš mě, ruce kolem mě V břiše motýli, v očích jas Oči klopím, tváře plné červeně Do uší šeptáš slova plná krás Jak miluješ mě, jak jsem tvá jediná Že pravdu neříkáš mě nezajímá Okamžikem žiju, nic jiného nemám Tuto chvíli božskou shledám Nemilovaná milenka – nic víc, nic míň Po tváři přejede bolestný stín Co jsem si vybrala, to také mám Necítím, zapomínám Redakční úpravy provedla Helenia...