Čtyři rasy vhodné k vyhynutí – 5. kapitola
Poslední kapitola povídky je právě zde! Vyšší moc se podívala na své společníky. Guláš zamrkal všemi mastnými oky a Kocour naježil hřbet. Vyšší moc kývla na souhlas. Začala zpívat. Skála se roztřásla. Vchod, kterým přišli, zmizel. Zavalilo ho kamení. Víla celý výjev pozorovala zcela nezúčastněně. Dnes toho zažila více, než všechny její sestry za celý svůj život a patřičně ji to poznamenalo. Přišla i o ten zbyteček zdravého rozumu, který kdy měla. „Tak vílo,“ promluvila Vyšší moc. „Já, Kocour i Guláš odejdeme. Na Guláše čeká jeho žena Bramboračka, Kocour bude zase prohánět všechny kočky a já se potřebuju vyspat. Tvým úkolem bude najít cestu z této hory, je ti to jasný?“ Víla si strčila palec do pusy, avšak nepromluvila.¨ „Ňáú?“ „Glum…“ „Ňáu!“ „Glum!“ „Kušujte“...
Čtyři rasy vhodné k vyhynutí – 4. kapitola
Čtvrtá část povídky je tady. Vyšší moc pouze pokynula svým poskokům a ubohému zbytku, který měl za úkol zachraňovat vlastní rasu. Zamířila na druhý konec jeskyně, kde se nacházela veliká puklina, která vedla kamsi do dáli. „Ehm,“ Vyšší moc si odkašlala. „Kocoure?“ „Ňáu?“ „Jaký je další úkol?“ „No, to si už z nás děláš srandu!“ Lidská žena se mračila. „Tím chceš říct, že si ho nepamatuješ?“ „Tak podívej se, ty chytračko, čtyři úkoly by sis nezapamatovala ni ty! Měla jsem na to pouhopouhých tisíc let!“ Bránila se Vyšší moc. „Ňau, Prrrrsk!“ „No jasně!“ Ťukla se do čela Vyšší moc, napřed musíme sejít po tamté nebezpečné cestičce!“ Jako první vyrazil do tmy Kocour. V tlamce nesl Guláše, který pouze nepatrně hřál. Jakmile ostatní zjistili, že je zde nečeká žádné nemilé...
Povedlo se! Jsme venku!
Poslední část povídky je právě tady. Autorka: Derryka Fashionová Lidé se tak strašně zapovídali,že by to trvalo i rok,jenže je jeden Elf zastavil ,,Tak to by už stačilo nebo tu budeme trčet celý den!“Okřikl je a lidé se zastavili ,,No a když jsi tak chytrý,tak nám povíš co budeme dělat teď!“vykřikl na něj.,,No tak to stačí.“Odstrčila je dívka od sebe.Hůůů Hůů, ozvalo se zdálky.Najednou přiletěla sova a shodila dopis na zem a zase odletěla pryč.Elf vzal do rukou dopis,jenže se nechtěl odlepit od země. ,,Co to je??“naštvaně řekl elf.Víla vzala do rukou dopis a najednou ho měla v rukách,,Co to jako je!To to poslouchá jenom víly cc! “naštvaně řekl elf a začal trucovat,víla mezitím otevřela dopis a začala jemným hláskem číst,,Zdravím přátelé!Já vám musím říct, že víly...
Předposlední zkouška
Čtvrtá kapitola povídky je tady. Autorka: Derryka Fashionová Hobiti vyprávěli dlouhou dobu,co se dělo a strašně se omlouvali za to co udělali,ale naštěstí se dostali dál.Ostatní jim vynadali,ale zase omluvu přijali,ještě že jsou v hoře.Byla velká zima,jenom kamení a kapky co kapaly s hory.,,Kdo jde teď?“,,No přece lidský rod!“Ozvalo se ze skály,všichni se hrozivě lekly co to jen je.Najednou se objevil stín.Všichni se lekly až jim spadl kámen ze srdce,,Jen pojďte se mnou lidé.“Lidé následovaly stín,který je vedl hluboko do hory.,,Tu je magický kruh,chytnete se za ruky a pak jen počkáte přenese vás to nějak jinde tam vám už pomůže jenom jedna osoba,dál asi sami,jsem starý,takže nevím jestli jich tam bude víc nebo míň já palice hloupá.“Lidé si stoupli kolem čáry ve...
Tisíciletí čtyř – 5. část
Poslední část povídky je právě tady. „Kam, v téhle zatracené hoře, zmizelo všechno světlo, pro svaté hobity?!“ Nemyslím, že nadávkami si v téhle tmě nějak pomůžeme. Nebylo to spánkem, ale všechny pochodně pohasínaly a jediným chabým zdrojem světla, byly světélkující křídla víly. Bál jsem se hnout, abych se nedostal příliš blízko k okraji, vážně nechci následovat toho lidského červa. „Jak se odsud Temari dostane, když nic nevidíí?“ „No, cesta rozhodne nevede tudy, kudy se pokoušel jít John.“ „Tvrdíš, hobite, že jediná cesta ven je nahoru?“ „Tak nějak jsem to myslel.“ „Máš snad někde po kapsách křídla, co teď natáhneš a vyletíš…?“ „Ona jo.“ Nevím, jestli jsem v tu chvíli byl...
Tisíciletí čtyř – 4. část
Čtvrtá část povídky právě vychází. Kdybych někdy snad uvěřil tomu, že existuje peklo, které si lidé tak často vykrašlují, tak by to bylo právě teď. Čekal bych, že cesta k dalšímu úkolu bude prostě jen další žebrík a pohodlná cesta. Opak jest pravdou. Celou jeskyni, jako by obsadil sám ďábel. Celá se otřásala v základech a nebýt toho, že hobit vytáhl Temari z rohu, nejspíš by na ní dávno spadl jeden z kamenů, uvolněných ze stropu. „Co se to děje?!“ Než jsem stihl něco namítnou, odpoveď se nám všem dostala od samotné přírody. Přímo před námi se kus skály propadl do země a s neuvěřitelným rachotem se řítily i další kusy. Za chvíli nastalo ticho. Neuvěřitelně ohlušující. Když se usadil prach a zklidnil se náš strach, všimli jsme si, že před námi se...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
