Sedmero umění subsalixkých – 3 dny

5. kolo – Zápis v deníku, songfiction Píseň Text Diagnostikovali mě před rokem a půl. Od té doby jsem ušla dlouhou cestu. Nejprve jsem odmítala přijmout realitu. Já přeci nemůžu umírat! Tedy ano, každý jednou zemře, ale ne teď, ne tak brzy, vždyť jsem ještě mladá. Pak jsem konečně přijala krutou pravdu a dostala se do fáze naštvání. Byla jsem hnusná na všechny kolem sebe, byla jsem agresivní, … A všichni kolem mě chodili po špičkách a to mi na tom vadilo nejvíc. Jen ji nechte, ať se vyřve, dlouho už tu nebude, tak si to zaslouží. Hrozně moc času jsem ztratila a úplně zbytečně. Pak mi došlo, že s tím už stejně nic nenadělám, nezměním svůj osud, ale chci si užít ten malý zbytek, co mi zbývá. Jenže v tu chvíli už mě začala nemoc oslabovat a dělalo se mi špatně...

Sedmero umění subsalixkých – O ovečce, která snědla zelí

4. kolo – Bajka Na statku starého, přísného, ale spravedlivého statkáře žila zvířata. Statkář byl sice ten, který se o všechny staral, a všechna zvířata ho samozřejmě poslouchala, ale i mezi sebou měla své uspořádání. Nejvyšší postavený byl starý, moudrý hřebec. Už sice neběhal tak rychle jako dříve, ale díky jeho moudrosti si ho všichni vážili a respektovali ho. Když nebyl přítomen, zaskakoval ho druhý nejvyšší, postarší osel. Jeho největší předností byly jeho dlouhé uši, díky kterým slyšel vše, co se šustlo, a nic mu jen tak neuniklo. Jednoho dne se hřebec rozhodnul zajít navštívit vedlejší statek, kde žil jeho dlouholetý kamarád. Statek tedy zůstal v kopytech osla. Procházel se po dvorku, nakukoval do kurníků, kotců a stájí a užíval si vůdčí roli. To ráno se...

Sedmero umění subsalixkých – O škodolibém jednorožci

2. kolo – Pohádka Všude kolem nás jsou skryté světy, o kterých nikdo neví, a strážci vstupu tak mají důležitou roli, aby vchod uchránili před nechtěnými návštěvníky. Koho by napadlo, že stará, polorozpadlá vrba by mohla být veledůležitým strážcem? Inu, věř si, čemu chceš, ale skrz můj kmen se dá dojít až do Kouzelného království. Je to svět, který je ještě nezkažen zlem tohoto světa. Obyvatelé žijí ve sladké nevědomosti, jsou k sobě hodní a navzájem si pomáhají. Jen jedna osoba je seznámena s krutou realitou okolního světa, královna, a je jejím životním posláním, aby své království před touto nákazou ochránila. Když je současná královna unavena střežením tohoto tajemství, vybere z mladých dívek vhodnou nástupkyni, která je po korunovaci do tajemství zasvěcena a...

Sedmero umění subsalixkých – Posedmé!

Listí je plné barev, déšť a slunce střídají se ve vládě a vrba zas volá tě! „Jen pojď blíž, pojď ke mně!“       Vše má svůj začátek i konec, však to znáš, když zvoní zvonec. I tady už v dáli zvony cinkají, odzvonit chtějí turnaji. Tak chop se brku naposledy, jen pozor na neposedy! Tvůj úkol lehký jest, nehledej v něm žádnou lest. Na obrázek pohlédni, jen se v klidu rozhlédni. Inspiraci hledej, zlem polapit se nedej. Však na paměti měj, třebas i trochu klej, máš 100 slov pouhých, libovolně dlouhých. Ani víc, ani míň, neměj z toho splín!     • Své příspěvky s vyznačeným číslem zvolené možnosti posílejte skrze brigádu Sub Salix – ano, ke všemu získáte i odměnu podle stanovených norem, tudíž škodný nebude nikdo z vás. • Soutěžní příspěvek...

Sedmero umění subsalixkých – Pošesté!

Vrbové lístky jsou jako střípky slov, jako mozaika rozesetá do tisíce kousků. V jejich ševelení můžeme zaslechnout básně skládané samotnou přírodou a zahlédnout podivuhodné obrazy. A přesně to vás dnes čeká. Zahrajte si na hlas přírody a potěšte vrbu svým básnickým uměním, ale ne ledajakým. Zvolte si jednu z níže nabízených možností. 1) báseň o minimálně 14 verších dle určitého vámi zvoleného rýmového schématu V této básni můžete zvolit jakýkoliv rozpoznatelný druh rýmování, od těch tradičních (rým sdružený, střídavý, obkročný, přerývaný) přes složitější básnická schémata až po rýmovou strukturu vámi vymyšlenou. Vaše báseň nechť má minimálně 14 veršů a maximum v rozumné délce (cca 30 veršů), aby naši vrbu nepřiměla k předčasnému zimnímu spánku. 2) sonet...

Sedmero umění subsalixkých – Zvláštní den

1. kolo – Povídka Soutěže. Úkoly. Mimořádňáky. Semináře. Články. Patroly. Je nedělní odpoledne a já mám vše odeslané, splněné, ukončené. Můj to-do-list se krásně zelená splněnými položkami a já si konečně můžu oddychnout. Je to za mnou! Protentokrát. Mám několik málo hodin, než se krásné uklidňující kulaťoučké nuly přemění na vysoká čísla nesplněných povinností. Venku se nás sluníčko snaží zahřát posledními paprsky, které jsou vzácnější a vzácnější a tak se vydávám ven, vstříc babímu létu. Automaticky mířím pod vrbu, to je moje skrýš. Stále jsem nenašla své oblíbené místo, kde by kmen vrby perfektně seděl mým zádům a tak se snažím s knížkou a hrnkem kávy najít to správné zakroucení kmene, které by bylo ideální pro má záda. Po chvíli poměrně pohodlnou pozici...