DM 39 – Alisma
Kyselá pomsta. Doplněno v bonusovém kole. Celý okruh školy se dělil na dva tábory. Jedni ji upřímně nesnášeli a těch zbylých pár ji obdivovalo. Čím dál více lidí ale přecházelo do prvního tábora. Kdo by taky snášel její výlevy.Po chodbách chodila se vztyčenou hlavou a spolužáky sjížděla kyselým, kritickým pohledem. Výraz její tváře byl natolik pohrdavý, že si ho všímali i učitelé.Všichni ji museli trpět, protože byla dcerou ředitele. Po maturitě se ale něco změnilo. Již vyšlí studenti se domluvili, vědomi si toho, že jim už nikdo ublížit nemůže. Nachystali si ocet a pomsta, která ji toho dne potkala před školou, byla opravdu...
DM 25 – Janel
Nikdy neříkej nikdy. Doplněno v bonusovém kole. Tvoje oblíbená fráze vždycky zněla „mně by se to stát nikdy nemohlo“. Komentoval jsi tak všechno – od neúspěchu sousedů přes krachy na burze až po zastřelení prezidenta neznámým atentátníkem. S přezíravým úšklebkem jsi vždycky řekl tu větu a dodal jsi nějaké moudro typu „štěstí přeje připraveným“.Když jsem tě opouštěla, vážně vážně se mi ulevilo. Už mi nikdo neříkal, že jsem neschopná, že nikdy ničeho nedosáhnu, že jsem vlastně úplně k ničemu.Tak bych ti teď chtěla něco vzkázat: zaprvé, tvoje přezíravé připomínky mi stále leží v žaludku. Zadruhé, mám stále klíče k tvému bytu. A zatřetí, nikdy neříkej...
DM 40 – Siny
Tajná závislost. Doplněno v bonusovém kole. Seděla na parapetu v otevřeném okně a kouřila jednu cigaretu za druhou. Šílenství, napadlo ji. Ano, šílenství bylo to pravé slovo, které teď vystihovalo tuhle situaci. Co na tom, že byla poslušná, co na tom, že měla talent. Ji už to prostě nebavilo. Nudilo ji být tou hodnou, upřímnou, slušnou… obyčejnou holkou. To všichni kolem považovali za samozřejmost a beztak jim byla ukradená.Své myšlenky zapila další skleničkou rumu s colou. Tohle tajné obžerství alkoholem a cigaretami skončí spolu se svítáním stejně jako sebevražedné myšlenky. A až se probudí, zas bude hrát tu hodnou, která se nedokáže vzepřít svému...
DM 28 – Caitlin
Hledat jehlu v kupce sena. Doplněno v bonusovém kole. „Tak do háje! Sakra, kam jsem ho dala?!“ křičela a pobíhala po místnosti sem a tam. Někde tu musí být! Bylo to jako hledat jehlu v kupce sena. Bezradně se rozhlížela po bordelu, co měla v pokoji. Prozkoumala polici nad postelí. Nic. Probrala se všemi krámy, co měla na stole. Nenašla ho. Už nevěděla, kde by hledala. Koukala se po zemi, jestli ho někde neuvidí. Marně. Prohledala poličku s plyšákama. Ani tam nebyl. Pak otevřela šuplík u stolu a její zorničky se rozšířily. Konečně! Její malinkatý poklad! Sebrala bonbon, rozbalila a nadšeně strčila do pusy. Cítila se jako v Ráji.
DM 27 – Janel
Andělé všedního dne. Doplněno v bonusovém kole. Chodívají mezi námi, nevidění, nepovšimnutí, dokonale splývající s davem. Každý mezi nimi má toho svého, toho, který mu byl předurčen. Andělé se sklopenou hlavou čekají, až si je jejich svěřenci sami poznají, protože nikdo dnes nedostane nic jen tak z nebe. Na to je dnešní doba moc šedivá.A když je najdete, pak se o vás starají. Ulehčují vám obyčejné denní problémy i životní katastrofy, nesou vás na svých křídlech a tahají ze dna. Tihle andělé všedního dne se stanou vašimi přáteli.Nejsmutnější na tom je, že i přátelé mohou vrazit dýku do zad a perutě se tak lehce...
DM 39 – Linn
Kyselá pomsta. Doplněno v bonusovém kole. Ten den pršelo tak mocně, že jsem neviděla dál než na dva kroky vpřed. Opatrně jsem kráčela, vlasy jsem měla mokré a zplihlé, nacucané dešťovou vodou. Oblečení mi promoklo, děravý deštník mi už vůbec nesloužil. Nedivila bych se, kdyby začaly padat meteority. Došla jsem až do parku, kde jsem si bezmyšlenkovitě sedla na lavičku, s úmyslem odpočinout si. Až když jsem si sedla, došlo mi, že se pode mnou rozprskla voda. Najednou mi někdo na hlavu vylil další vodu. Vzdychla jsem a vyplivovala plivance vody. Byla mi zima a až na kost jsem byla promoklá. To je ale kyselá pomsta!