Podzimní
Třetí z příspěvků do Li Shang-yinova šílenství. Téma: podzim. Autor: Cerridwen Lowra Antares Vrásky na tváři, bodláčí v polštáři, a listí, pomuchlané krytí, na zemi se válí, slunce ledově svítí. Pestrobarevnost okamžiku, mizí, chřadne, bláznivá, réva vine se kol otazníku, zda oheň v nás fakt dohořívá. Brodíme se v závěji, v závěji z bahna a břečky, držíme se za ruce, mlčky, v dešti topíme naději. Na sebe se nedíváme, raději, smáli bychom se bez ustání, jak čas nás rychle dohání, utíkáme bez přestání, jak ten vítr, jak ta doba. A když padající rudá záře zahřeje nám mrazem tváře, vyprchá z nás všechna zloba, to zima nás potichu volá hlasem pohřebním. Raděj podzimu odpustíme, že vzal nám to, na čem lpíme, a ten kaštan z parku z rána, schováme si do bezpečí, tam, kde...
Je podzim
Druhý z příspěvků do Li Shang-yinova šílenství. Téma: podzim. Autor: Alisma Bailly Fisto Podzim, jak mnoho planých slov se vzhůru vzpíná. Je chladno a rána začínají býti zlá. Chce se mi spát a smát se najednou, když zaženu tu chvíli zlou a hledám teplo vprostřed zimy, na zemi roztahující se stíny, je podzim. Tu vprostřed nicoty je zář a nacházím malý hnědý kaštánek, vidím v něm mile známou tvář, co už však dávno zmizela s padajícím listím. Je podzim, čas melancholie a snění, nic než mlhy převalující se není, jen drak, co ulétl z dětské ručky, která chtěla vyletět s ním až do oblak. Mám ráda podzim, i přes jeho tmavé stíny, nacházím v nich krásu, ve které nejsou žádné viny jen žloutnoucí listí z javorů. A je tu malý pavouk, co na hedvábném vlákně tiše letí,...
Podzimní víly
První z příspěvků do Li Shang-yinova šílenství. Téma: podzim. Autor: Alienor Holubová Podzimní láska podzimní smích hoří a tančí v alejích víly se dotkly lidských čel vylétly s královnou Sirael sukýnky mají z listí a kapradí kolem lidí dovádí podzimní víly napnuly síly obtančí každý strom barvami zářit bude pak jako slunce jako vlčí mák zaženou chmury zlehýnka zašustí jejich sukýnka vždyť ony jsou s námi spojeny podzimem jsou tvořeny koukni se na listí v každém je jedna z nich uslyšíš jejich smích rády nás mají v podzimu nás s láskou...
DM 39 – Caitlin
Kyselá pomsta. Doplněno v bonusovém kole. Byla v kuchyni a její muž si četl noviny. Najednou měla v ruce tác se dvěma šálky čaje. Podala jeden manželovi a ten beze slova začal srkat, ani neodtrhl oči od novin. Záludně se usmála a vymáčkla si do čaje citron. Ucucla. Zašklebila se, když zjistila, že čaj je už moc kyselý. Manžel dopil. Několik vteřin poté vyděšeně pohlédl na svou ženu. Chytil se nejprve za krk, pak za břicho. Těžce dýchal. Nevydal ani slovo, jen padl na podlahu. Mrtev. Žena zamíchala lžičkou v čaji, usrkla a kysele se usmála. Už dávno jsem ti, můj drahý, řekla, že se pomstím!
DM 33 – Janel
Ten, kdo je neviděný. Doplněno v bonusovém kole. Byl stále s ní, její neviditelný přítel. Byl tím, který ji týral. Tím, který léčil a hojil její bolístky. Byl ten, kdo stojí při vás a bije se za vaši pravdu a v druhé chvíli vám vráží do zad dýku. Byl ten, kterému věřila a kterého se bála. Byl jejím přítelem, jejím osudem i křížem. Byl její dar, ten, za který se děkuje i nadává. Byl ten, kdo jí podal ruku, když seděla v bahně svého zoufalství. Byl ten, kdo tu ruku už nikdy nepustil a pomalu si přivlastňoval její tělo. Ten, kdo je i není. Ten, kdo je neviděný.
DM 22 – Wenai
Život je jako bonboniera – nikdy nevíš, který bonbon si vybereš. Doplněno v bonusovém kole. Ten citát jsem nikdy neměla ráda. Co to má jako znamenat: život je jako bonboniéra – nikdy nevíš, který bonbon si vybereš? Návod na to jak se nechat zmítat osudem? No když se vám chce, tak já vám do toho kecat nebudu, ale pro mě to fakt není. K čemu by potom byly vykládací karty a křišťálové koule, no ne? Nebo se chcete nechat překvapit? Já vám to neberu, taky mám ráda překvapení, ale čeho je moc… Tenhle citát je asi teda jenom pro lidi, kteří neumějí číst. Protože když otočíte krabici, tak tam máte napsáno, co je který bonbon zač!