Malá mořská víla

Někdy zdání klame a každá mořská víla nemusí být sladká a nevinná… Zapadající slunce rudě barvilo mořskou hladinu. Bylo téměř bezvětří a opuštěnou pláž omývaly nízké, vláčné vlny. Šum moře jen tu a tam přerušil výkřik racka, který tu poletoval podivně sám. Obvykle létají tito mořští ptáci v hejnech, ale tady nebyl nikdo, komu by to mohlo připadat zvláštní. Celá pláž vypadala jako zapomenutý kousek ráje, kam lidská noha nikdy nevkročila. Nikdy? A co ty stopy, které vedou z moře dál, na pevninu? Lidské stopy. Slunce už zapadlo. Všudypřítomná tma schovala ve své náruči vše, co se dalo. Nebyla vidět ani vlnka, ani kámen, ani racek. Působilo to strašidelně a když pak vyšel měsíc, vypadalo to ještě hrůzněji. Byl úplněk, ale jiný, než kdykoli jindy. Měsíc visel...

Autor : dne 10/26/2007 | Romantické | 0 komentářů

Měl jsi šanci

Kalendář ukazuje, jak čas plyne. Tvá tvář, jak si s ním naložilPodívej se na sebe. Celý svůj život jsi zahodil. A pro co? Pro pitomovou vášeň. A ona tě tak milovala. Byla ochotná to s tebou zkusit a změnit tě. Ale ne, ty jsi musel mít jako obvykle pravdu. Teď se podívej, jak si dopadl. Jsi troska, která tu pomalu umírá. Všechno se na tobě znovu projevuje. Nikdy se nevrátí doba, kdy jsi byl „normální“.-*-„Prosím. Já tě miluji. Jestli mě i ty máš rád, tak to pro mě uděláš. Je to jen na pár měsíců. Budeš pak v pořádku. Budeme moci být spolu. Nezahazuj svůj život prosím,“ šeptala krásná brunetka. Její oči byly plné slz. Tvář měla opuchlou, make-up už dávno zmizel. Vlasy, které dříve byly krásně zdravé a plné lesku, byly dnes zplihlé a mastné....

Autor : dne 10/11/2007 | Romantické | 0 komentářů