Na jméně nezáleží

Kratičká jednorázovka o netradiční lásce a podivné ženě, jež zbožňuje zelený čaj. Částečně autobiografické. Sáček s citróny jí vyklouzl z ruky a žluté plody se kutálely kolemjdoucím pod nohy. „Ale ne,“ povzdechla si, když muž v obleku na jeden z nich šlápl. „Promiňte,“ přidřepl si k ní, nedbaje na to, že má nové kalhoty. Ta žena nějakým způsobem upoutala jeho pozornost – a přestože si byl jistý, že to nebylo těmi citróny, nedokázal to přesně definovat. „Máte špinavou nohavici,“ pokusila se o úsměv. Tvář měla ušpiněnou a slzy v ní vytvářely obrazce. Napadlo ho, že v něm možná vzbuzuje nějaký ochranitelský instinkt. Sice neměl žádnou představu o tom, co to znamená, ale určitě o tom někde...

Černé pas de deux

Francouzská státní opera. Právě tam se koná večerní představení jednoho z nejkrásnějších a nejnáročnějších baletů – Labutího jezera. Z pohledu diváka jedno úchvatné a velkolepé dobrodružství doplněné o vynikající výkony umělců z baletních škol. Jak ale vnímají představení ti, kteří stojí na prknech divadla a tanci se věnují již odmalička? Vnímají balet jen jako svou práci? A tréma? … Večerní představení očima primabaleríny vám jistě mnohé napoví.„Jen běž fantasie.“ Pobízím ji a odhazuji otěže, ještě máme chvilku pro sebe, než zavolají nás zpátky a přinutí zastavit. „Patnáct minut! Zbývá patnáct minut do začátku!“ Já vím, fajn. Moc dobře to vím. Chce se mi křičet, ale místo toho raději odložím černou mascaru na stolek a otevřu...