Jak se pan Mluk chtěl oženit

Napínavý příběh pohádkového stvořeníčka, které se snaží získat srdce té, pro kterou mu srdce plane. Na jeho cestě za štěstím ho však čeká nejedna překážka. * Pan Alfred Mluk vykoukl za slunečními paprsky, které pronikaly mřížemi městské stoky. Jeho otec, pan Jofrin Mluk, zemřel předčasně ve dvou stech jedna letech. Tedy alespoň pro rod Stokelníků, dožívajících se minimálně čtyř století, to byla událost velmi nečekaná. Tento druh žil již několik staletí ve stokách. Nejmoudřejší stařešinové se dožívali až čtyř set padesáti let a dosahovali zpravidla asi pěti centimetrů výšky. Tehdy, za vlahého letního večera, když šenkýřka z hostince U Zkřížené šavle, stojícího na náměstí, vyprázdnila vědro po okraj plné bublinkové vody, ocitl se ve své stoce i Alfredův otec....

Bouře jménem Avaes

Povídka do soutěže Imbolc Pod vrbou. * Avaes seděla a dívala se z okna. V nalezinci slečny Blackburnové totiž žádné svátky nikdy neslavili. Nalezinec byl v Karpatech, byla to velká, šedá budova skoro bez oken, plná dětí, které neměly kam jít. Avaes byla jednou z nich. Byla to malá, osmiletá dívenka s černýma očima a nosíkem malým jako desetník. V nalezinci byla už od narození a nenáviděla to tam více, než kdokoli jiný. Často, když už všechny děti ulehly do tvrdých, nepohodlných postelí, počkala a vykradla se na chodbu. Šla bosa, jen v noční košili a tiše jako myška. Ale i když věděla, že pokud na ni někdo přijde, bude potrestána, stálo jí to za to. Chvilku chůze od jejího pokoje totiž bylo veliké okno s výhledem do vesnice. Vesnice. Tak moc si přála se po ní...

První Imbolc

Povídka do soutěže Imbolc Pod vrbou. * V dávných dobách, které už i čas opomenul, panovaly velmi kruté zimy. Každý se celý rok připravoval na toto těžké období. Lidé si tvořili zásoby, které by jim vystačily celé tři měsíce. Jistě byste tam mimo jiné našli i hromadu dříví, teplých kabátů z bizoní srsti, kravské mléko, zeleninu či ovoce. Občas se stalo, že zima neodešla tak brzy, jak měla a zdržela se o pár týdnů déle. To mohlo mít katastrofální následky pro kohokoliv. Pokud se tak ale stalo, král se snažil podpořit své občany a do každé vesnice poslal vagón naplněný jídlem, který by nakrmil každou rodinu v jeho zemi. Náš příběh se ale odehrává na kraji Walesu, ve vesnici, která byla světem téměř zapomenuta. Ležela v údolí, které propojovalo hory s mořem. Do moře...

Osmnácté okénko: Setkání

Dnešní den si žádá něco speciálního. Příběh v osmnáctém adventním okénku nás zahrne vskutku mrazivým sněhem i hřejivou vánoční atmosférou jak má být. Napsala ho pro Vás Belatris Nithelas Malrinová… * Dvě postavy se sunuly závějemi a kreslily tak do bílé krajiny krajkové girlandy. Pohybovaly se tak pomalu, že chvílemi vypadaly jako dva opuštěné keře. Až na to, že keře neklejí. „Zatracenej sníh!“ vyprskl Adam a začal si zuřivě třít dlaně o zmrzlý obličej. „Spíš zatracený mráz,“ namítl Ewan. „A nech si ten obličej, nebo ti sleze.“ „Aspoň bych pak nemusel přijímat všechny ty vánoční návštěvy a zdvořile konverzovat. Moh bych se zavřít v pokoji a měl klid od nekonečné přehlídky cukroví a koštování, kdo dělá lepší vaječný likér.“ „Ty jsi beznadějný,“ zavrtěl...

Šestnácté okénko: Sněhové vločky

Dnešním okénkem adventního kalendáře se opět dostaneme do jiného světa, do země Aldormy. Autorkou tohoto příběhu není nikdo jiný, než zakladatelka čítárny Sub Salix, Eillen McFir Elat. Užijte si dnešní čtení! * Adamar Brangan se pozvolna procházel konventem. Ačkoliv se blížil konec roku, měl již veškeré povinnosti vyřešeny. Veškeré smlouvy byly podepsány a založeny. Daně odvedeny do královské pokladny. Objednávky inkoustů a brků odeslány. Jindy by Adamara takový výsledek potěšil. Ale na konci roku jej přepadala pravidelná trudomyslnost. V klášteře pobýval již pátým rokem a strohost, která pro něj v prvním roce byla odpudivá, mu najednou připadala vlastní. Přesto to byl právě konec roku, kdy se mu stýskalo po bývalém vévodském životě. Netoužil po bohatství a stolu...

Deváté okénko: Dlouhá cesta

Dnešní příběh pro druhou adventní neděli přilétá až z dalekých zamrzlých krajin od profesorky Bilkis Blight. Přináší povídku, která se odehrává na podzim a v zimě roku 1945 a jejími hlavními hrdiny jsou český kouzelník Čestislav a německý vodník/voják Wehrmachtu, Karl. Dohromady je svedla náhoda, Česťa Karlovi bez rozmyslu zachránil život, když se sám předtím ztratil v Lese náhod. Povídka je součástí fikčního světa, může proto obsahovat určité historické nepřesnosti. Ponořte se do světa Křivd z hlubin brdských hvozdů… * Les náhod byl výjimečně tichý. Motali se v kruzích, bez možnosti najít cestu ven. Mohl to být týden. Mohl to být měsíc. Noci plnil hlad, zima, hejkání, výkřiky, kvílení meluzíny… Zatím na nic nenarazili. Zatím. Česťovi bylo jasné, že...