Jen jeden večer…
Tanec… Bývala to láska mého života, proč to skončilo? Smutná povídka o úžasném večeru. Jeho kouzlo se však rychle rozplynulo a z krásného večera zbyly jen vzpomínky, s kterými v mém srdci kráčí, ruku v ruce, smutek a zklamání… Trénink skončil a všichni se již rozutekli domů. Zůstala jsem sama. Sama v malé temné šatně, do které vnášel světlo pouze jemný svit měsíce. Zaposlouchala jsem se a uslyšela jsem pomalé tóny waltzu, které se linuly z vedlejšího tanečního sálu. Taneční páry tam měly hodinu standardních tanců. Vzpomněla jsem si na šest let prožitých v taneční škole. Do očí se mi vehnaly slzy a hlavou se mi honily vyčítavé otázky. Proč jsem s tím skončila? Proč jsem vyměnila tanec za volejbal? Ptala jsem se sama sebe na otázky, ke kterým jsem...
Život s kapkou krve
Krátká povídka o tom co se může stát, když jednou navštívíte nesprávný klub…Z včerejšího večera si toho moc nepamatuji. Sakra, asi jsem se zase příšerně opila. Byla jsem v tom novým klubu, jak mi doporučili jedni známí na netu. Prý se mi tam bude líbit. Když jsem tam přišla, tak mě to zrovna nenadchlo. Všechno bylo uvnitř červeno-černý a lidé se svíjeli na parketu v neznámém rytmu hudby. Připadalo mi, že si všichni asi něco dali. Nějakou extázi nebo něco takovýho. Tančili jakoby tu hudbu ani nevnímali… Určitě to byla extáze. Snažila jsem se protlačit k baru. Dalo to docela práci. Všude samé ruce, které se mě snažily vtáhnout do toho omamného tanečního reje. Zpocená těla a rudé rty. Ta cesta mi připadala nekonečná, ale nakonec jsem se k baru dostala....
Za lepší budoucnost
Blízká budoucnost. Rozhodnutí národa o stavbě amerického radaru na území naší republiky bylo zfalšováno a záhadně se ztratilo. Jak se ovšem ukázalo, americké vládě toto zdaleka nestačilo a postupem času si získává důležité funkce v naší zemi. Někteří politici zastávají jejich názory dobrovolně, jiní k tomu byli donuceni. Situace v běžném životě se zhoršuje. Angličtina vítězí nad češtinou. Kdo chce sehnat dobré místo, musí být spíše Američan, nežli Čech. Lidé se bouří, ale je jim to málo platné, nemají nikde zastání. Tedy… zatím… ,,Odpusťte pane, zhřešila jsem,“ promluvil rozechvělý hlas ženy středního věku k mřížce. ,,Jen povídejte, sestro. Svěřte mi své hříchy, uleví se vám,“ odpověděl kněz již tradičně. ,,Zabila jsem člověka..,“...
April a Tomáš
Tento příběh má pravdivý pramen, avšak vystupují zde vymyšlené postavy. „Hele ,April, dej mi opsat tu fráninu, neměla jsem čas, ani chuť to napsat. Byla jsem s Honzou. Ti musim vyprávět. Přišel pro mě ani minuta zpoždění a…“ „Počkej, jaký úkol? A sakra, úplně jsem na něj zapomněla. Víš co mi řekl ten plešoun: ještě jeden průšvih Aprieleto a nechám tě rupnout“ „Až na to holka, že on by nepoužíval vulgaritu, řekl by propadnout“ „Hele Hano, tohle není legrace. On je toho schopen! No teď už to stejně nestihnu, mělo to být na A4. Udělej pro mě něco, nechej mi udělat rakev vyztuženou slunečnicemi“ Ticho už jde. Slyším jeho kroky. Ještě dva kroky, krok. Vchází do třídy, Vůbec mě neoslňuje jeho pleš, ani jeho zkažené...
Komisař Jack
Nevím jestli pochopíte, co tím autor, tedy já, bude chtít říct. A tak vám to raději řeknu. V mém případě napíšu. Takže udělám to tak, že ten třetí, tedy šedý bude neutrální a to tak, že bude případ, kde jsou dva podezřelí. První ten bílý bude říkat tu svou pravdu a ten černý zas tu svou. A on na základě toho všeho musí ten spor rozsoudit. A chci ukázat na to, že i když toho jednoho okolí nebere a má na sobě nálepku lump, nemusí být vždy ten špatný a že občas i „andílek“ zazlobí. „Kde je tělo Looku?“ „Nejsem si jistý, pane, jestli to opravdu chcete vidět, pane. Tak hrozný zločin jsem neviděl za celou tu dobu, co zde pracuji, a že to nějaký ten pátek již bude.“ “ Ale no tak Looku, nestrašte zase. Však víte, já jsem zvyklý...
Smska Milanovi
Osud si někdy umí pořádně zahrávat… Právě odkukala kukačka druhou hodinu ranní a já stále nemohu usnout. Kdyby mi alespoň pustili písničku Afrika. To je, tedy byla, naše písnička. Důležité je to slovo byla. Byla, ale už není. Pročpak si ze mě zase musel vystřelit? A proč já ho i přes tohle vše miluji?! Asi z toho nejste právě moc moudří, takže začnu hezky od začátku. Stalo se to v ten osudný den přesně před měsícem……… Přesně za 7 hodin 12 minut a 26 vteřin jedu do Žihle. To jsou mi věci, když se nudím dokážu i počítat a to zrovna nepatří matematika mezi mé oblíbené předměty. To je nuda, ať už svítá. Počkat, moment?! Není to náhodou. Ano je AFRIKA!!! Už při prvních melodiích se mi vybaví Milan, jak se na mě o hodině přírodopisu usmívá. Jak...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
