Pronásledovaná – 2. kapitola

Druhá část příběhu do Spisovatelského klání… … nalistovat první kapitolu * Kapitola druhá – Pocity Dívka zděšeně vykřikla a prudce se otočila. Vytřeštěnýma hnědýma očima pátrala po setmělém pokoji za sebou. Srdce jí bušilo tak, že jí bolela hruď. Zrak jí klouzal po jednotlivých kusech dřevěného nábytku a mysl se připravovala na setkání tváří v tvář s tou děsivou bytostí, kterou kniha popsala. Ale nic se nedělo. Pokoj byl stále takový jako vždy. Knihy byly na svém místě pečlivě seřazené v knihovně, květiny tiše odpočívali na okně a polštáře se líně válely na křeslech na druhé straně konferenčního stolku. Petra se zmateně zarazila, ještě jednou se pomalu a velice pečlivě rozhlédla po pokoji od jednoho koutu k druhému a pomalu se začala uklidňovat....

Jen jednou člověkem – 2. kapitola

Druhá část příběhu do Spisovatelského klání… … nalistovat první kapitolu * Zdálo se, že se z vyšších velitelů výzkumu v pevnosti vytratila veškerá radost. Mrazivá a dusná atmosféra, která tu teď nastala, byla tak hustá, že by se dala krájet nožem; bylo naprosto neuvěřitelné, že v ní lidi stále dokázali pracovat a vyvíjet snahu o výzkum. Přesto však bylo zjevné, že v hlavním velitelském štábu něco není v pořádku. Nikomu nemohly uniknout nevraživé pohledy, které si Derrick Wilkins vyměňoval se zbytkem velitelství. Do Velké schůze zbývaly dva dny a Derrick pořád neměl ani ponětí, jakým způsobem bude svoje postavení v pevnosti hájit. Navíc posledních několik dní velice špatně spal; pronásledovaly ho noční můry, které byly srovnatelné, ne-li ještě horší...

Anyon – město magie – 2. kapitola

Druhá část příběhu do Spisovatelského klání… … nalistovat první kapitolu * Velkou ironií města mágů je to, že vás magie prozradí více než cokoliv jiného. Mágové dokáží vnímat magii okolo sebe. Je to částečně vrozený smysl, částečně důsledek mnoha let cvičení. Tak jako prostí lidé mají pět smyslů, tak mágové mají šestý. A proto nejjednodušší způsob, jak projít Anyonem v utajení, je zvolit prostý oděv poutníka, ideálně s brašnou plnou nějaký cetek a pohybovat se bez magie městem. Nikdo na úrovni si vás ani nevšimne a pokud moc nesmrdíte, tak ani prostá stráž se s vámi nezalamuje. A Markus toto dobře věděl. A tak v prostém oděvu, hlavu zpola zakrytou, úmyslně lehce ušpiněnou sazemi z komína. Potloukal se městem, posedával u krčem, obhlížel trh. Zkrátka...

Nebezpečná láska – 2. kapitola

Druhá část příběhu do Spisovatelského klání… Upozornění: Není vhodné pro čtenáře mladší 15 let. Obsahuje sexuální scény, násilí a vulgarismy. * … nalistovat první kapitolu 17 dní před… Ztratila jsem pojem o čase. Mé tělo bezvládně sedělo na podlaze a oči se nedokázaly odtrhnout od babiččina mrtvého těla. Nevěděla jsem co mám dělat. Měla jsem se bát? Byl pachatel ještě uvnitř domu? Mé myšlenky se mou hlavou vlekly šnečím tempem. Nebyla jsem schopna racionálního myšlení. Po nějaké době mi došlo, že bych na místo měla zavolat policii. Pomalu jsem zvedla ruku, nasměrovala ji do kapsy a tam nahmatala mobil. Podařilo se mi ho odemknout až na čtvrtý pokus. Chvíli mi i trvalo, než jsem si vybavila číslo policie. Sotva vteřinu se telefonní číslo vytáčelo a už...

Jen jednou člověkem – 1. kapitola

Příběh sepsaný do Spisovatelského klání… * Ještě kousek! Ještě chvíli musí vydržet! Jak jsem mohl být tak slepý, honilo se mu hlavou. Myšlenky běžely jen o málo rychleji než on. Pokud bude jen trochu pomalejší, stane se mu to osudným! Cítil, co ho pronásledovalo? Nebo to snad bylo jen v jeho hlavě? Ještě jeden krok! A ještě jeden! Jak jsem to mohl dopustit, pomyslel si. Únava a bolest svalů mu zalézala až do morku kostí. A vtom ho to udeřilo. Jako rána do hlavy, pokud nebyla opravdová. Nezáleželo na tom. Je pozdě, rezignoval, a bylo to to poslední, co si kdy pomyslel. O dva měsíce dříve… Chodbou se rozléhaly rázné, ale pravidelné kroky. Netrvalo dlouho a za rohem na konci chodby se vynořila shrbená silueta středně vysokého muže s neupraveným strništěm. Byl...

Anyon – město magie – 1. kapitola

Příběh sepsaný do Spisovatelského klání… * O několik dní dříve… Markus neměl tyto zasedání naprosto rád. Ačkoliv patřil k vrcholu všech mágů, tak mu vždy připadalo, že na to jakou mají mágové moc, tak stejně jako prostí lidé tráví až moc času dohadováním a málo konáním. Ostatně byl váženým členem magické rady právě díky tomu, že dokázal mezi vším dohadováním najít nějaké smysluplné rozhodnutí, nebo alespoň rozhodnutí. Toto se pak rozhodl naplnit a bylo to tak mnohdy lepší než jen nekonečné dohady a polemizování o tom, co je správně a co špatně. Pochopitelně nikdo není neomylný, takže někdy se rozhodnutí prokázala být mylná, nebo nevedla ke vhodnému výsledku, nicméně i tak bylo snažší změnit směřování za chodu, než...