Slova
Třicátý díl sepsaný na téma Překovat meče v pluhy. * Vypravěč mlčky shlížel na hořící město. Byl rozhodnut. Byla to neexistující slova, která zlomila jeho bratra. Byla to bratrem vyřčená slova, díky kterým se musel stát ochráncem. Byla to v plamenech ztracená slova, která do něj pronikla jako ostří meče. Byla to slova, která utvářela jeho život. Slova, která z něj udělala bojovníka proti vlastní krvi. Slova, kterým bez protestů sloužil. Město k němu po celou dobu mluvilo a on poslouchal. Byl však čas to změnit. Doteď mu slova způsobovala pouze bolest. Rozhodl se. Je čas, aby se stala užitečným nástrojem. V duchu požádal město, aby pustilo jeho společníky ven. Redakční úpravy provedla Helenia...
Bolestná ztráta
Dvacátý devátý díl sepsaný na téma Sedm osmin. * Doběhli na kraj města. Chlapec se svalil do trávy. Snažil se popadnout dech. Alois se zapřel rukama o kolena a zhluboka dýchal. Pouze Vypravěč stál vzpřímeně a klidně oddychoval. „Alespoň máme kroniku,“ zašeptal tiše a pozoroval postupující požár. „I vyndané listy?“ zeptal se chlapec. Vypravěč vytřeštil oči. Začal listovat kronikou. Hledal nejstarší zápis. „Až rok 1110,“ vydechl zoufale. „Přišli jsme o část kroniky.“ Ani se nesnažil zakrýt slzy. „Je mi jedno, jestli jste přišel o půlku, čtvrtku nebo osminu kroniky. Žijeme, to je důležité,“ pronesl vážně Alois. Ano, má pravdu. Jsou živí. Nesmím dál riskovat jejich životy, pomyslel si Vypravěč. Redakční úpravy provedla Helenia...
Smrt v plamenech
Dvacátý osmý díl sepsaný na téma Loňské sněhy. * Vypravěč seděl v setmělé světnici děkanátu. V myšlenkách se procházel minulostí. Vzpomínal na první setkání se Salix. Na vše, co spolu prožili. Bylo mu do pláče, ale slzy nepřicházely. „Nerad vás ruším při truchlení,“ zašeptal Alois, „ale budeme muset zmizet. Město je v plamenech.“ Vypravěč neváhal ani vteřinu. Vyskočil a běžel probudit chlapce. Než se chlapec oblékl, doběhl pro kroniku. V nastalém zmatku si nevšiml části setříděných zápisů ležící na kraji stolu. Společně vyběhli do noci, utíkajíce před požárem, který vstoupil do města s křesťany. Požárem, který zanedlouho pohltí první zmínky o městě. Čas neúprosně utíkal. Minulost umírala v plamenech. Redakční úpravy provedla Helenia...
Špatné pořadí
Dvacátý sedmý díl sepsaný na téma Bludný kruh. * Vypravěč vešel do místnosti. Posadil se naproti chlapci, který zamyšleně listoval kronikou. „Něco se ti nezdá?“ zeptal se. „Je to celé pomíchané. První zápis je o nějakých měšťanských domech, ale ty tu budou stát až od sedmnáctého století. Pak je tu založení něčeho, co se jmenuje hutě. Poté zmínka o husitských vojácích,“ odpověděl chlapec. Vypravěč zpozorněl. Chlapci se nevědomky podařilo zjistit, proč se časové osy prolínají. Ano, to by dávalo smysl, pomyslel si Vypravěč. „Ten zápis patří sem. Tohle má být tady,“ šeptal chlapec a vracel listy do správného pořadí. Netušil, že právě vpustil do města křesťany ze sousedního města. Redakční úpravy provedla Helenia...
Překvapení
Dvacátý šestý díl sepsaný na téma Co jsi v mládí nestihl, ve stáří musíš dohnat. * Chlapec poslechl radu. Začal hledat něco méně děsivého. Spíše než události ho zaujaly osobnosti. Zjistil, že z jeho města budou pocházet známí herci, zpěváci a skladatelé. Nalezl zmínku o cestovateli, který objevil východní pramen Tigridu – ať už se jednalo o cokoliv. Dokonce se jeden muž, který se sice narodí jinde, ale prožije zde mládí, stane prezidentem lóže B’nai B’rith. Objevil i zmínku o Aloisovi. Nejpřekvapivější ale bylo, když na stránkách kroniky našel napsané své jméno. S úsměvem jej četl stále dokola. „Co jsem říkal,“ pousmál se Alois. „Je lepší být od mala optimista. Ve stáří by se to učilo hůř.“ Redakční úpravy provedla Helenia...
Úhel pohledu
Dvacátý pátý díl sepsaný na téma Bestiář. * Chlapec odmítal vycházet z děkanátu. Ztráta vrbové dívky ho zasáhla. Sedl si ke kronice a začal se probírat vytrhanými listy. Zápisy budoucích událostí ho už nepřekvapovaly. Ne po tom všem, čím si prošel. I tak ho děsily. Lid čekal hladomor, který se městem prožene roku 1771. O třináct let později vyhoří téměř celé město. Další požár, naštěstí poslední, už čeká na rok 1813. Běhal mu z toho mráz po zádech, ale nedokázal se od kroniky odtrhnout. „Když budeš číst jen o hrůzách, bude ti to připadat jako bestiář,“ ozval se ode dveří znavený hlas odbojáře. „Zkus tam najít něco hezkého.“ Redakční úpravy provedla Helenia...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
