* Strážce – letní akce a prolog příběhu *

Máte volné léto a nevíte, co s ním? Tak právě pro vás je tu letní akce Strážce! Strážce byla socha, která roky stála ve Velké síni našeho hradu. Skoro nikdo jí už nevěnoval pozornost. Když tu najednou pukla a rozpadla se na osm částí a vypustila vzpomínku, díky které víme, že bez Strážce hrozí hradu nebezpečí! Nyní je na každém z vás, zda se podaří získat kouzlo, kterým bude Strážce obnoven, nebo zda hrad zůstane navždy bez ochrany. Vzhledem k tomu, že tato akce nebude ryze spisovatelská, dohodla se Vrba na spolupráci s časopisem Lví Tlapou, ve kterém se již 20.06.2022 dozvíte nejen všeobecné informace o soutěži, ale postupně i zadání úkolů a posléze si budete moci projít vypracování účastníků. Na stránkách čítárny vás po celé léto bude provázet příběh o vzniku...

* Jaro klíčovou dírkou *

První jarní den je zde. Příroda se pomalu probouzí a jarní květy začínají zdobit zahrádky i divokou přírodu. Mladý muž seděl opřený zády o Vrbu, četl jeden z příběhů, které zde autoři zanechali, a užíval si klidu. Už se ani nesnažil skrývat. Studenti jej nejdříve považovali za jednoho z nich. A byť stárl mnohem rychleji, nikdo to neřešil. Mladík si pomyslel, že to je výhoda života mezi kouzelníky – nemusí se skrývat. „Ach, jak miluji vůni konvalinek,“ vydechla jedna z dívek procházejících kolem. „To já mám radši hyacinty,“ odpověděla jí kamarádka. „A co takový narcis!“ křikl na ně jeden ze studentů, kteří se vraceli z tréninku famfrpálu. „Ten má super příběh o svém vzniku!“ Mladík se prudce postavil. To...

* Tajný Valentýn 2022 *

Jedna hrdlička přilétala za druhou, a každá v zobáčku nesla jedno přání. Vrba jim poskytla své větve, aby se mohly pohodlně usadit. Z úkrytu vyskočil malý, skoro osmiletý chlapec a natáhl ruku k jedné z hrdliček. Ta mu ochotně zapůjčila přání, které jí po přečtení s úsměvem vrátil nazpět. Vrba tiše pozorovala, jak pročítá jedno přání za druhým. Za necelý měsíc z nemluvněte vyrostl v krásného chlapce s hlavou plnou nápadů. Byla ráda, že jeho první nápad byl tak úspěšný a přinesl do čítárny mnoho přání. Vrba rychle zaševelila listy, aby dala najevo, že se blíží hradní obyvatelé. Chlapec se vrátil to svého úkrytu a tiše pozoroval, jak všichni tráví čas ve společnosti svých milých a užívají si čtení přání. -*- Čtrnáctý únor je svátkem všech zamilovaných. V loňském...

* Tajný Valentýn *

Vypadal jako nemluvně, ale hlavu měl plnou nápadů. Tak moc chtěl, aby to pod Vrbou žilo, a nebál se čerpat inspiraci z minulých let. První měsíc jen pozoroval okolí a probíral se léty minulými. Mezitím na vrbových proutcích přibývaly další ctnostné i neřestné stoslůvky, které s obdivem pročítal. Nakonec se rozhodl, že jeho první prosbou pro autory budou – po vzoru předchozího roku – tajemné valentýnky. Ale ne ledajaké. Zaujala ho též tanka básně, které v čítárně vyšly. „To určitě pro nikoho nebude problém,“ pronesl tiše. „Jak jen, že jsou ty slabiky? Pět, sedm, pět a pak ještě sedm a sedm,“ dodal s úsměvem. -*- Již koncem předchozího roku jste měli možnost nahlédnout do kolébky a v ní najít človíčka, který vás bude provázet v čítárně po celý letošní rok. A jeho...

* Vyhlášení výsledků Ctnostně neřestného hostince *

Ve školním roce Zima 2022 probíhalo na našem hradě spisovatelské klání Ctnostně neřestný hostinec. Zúčastnit se mohl kdokoliv, kdo našel odvahu odvyprávět dvacet čtyři příběhů o neřestech a ctnostech. Doposud vycházejí sepsaná díla a ještě dlouhou dobu budou vám, čtenářům, zpříjemňovat dny strávené v čítárně. A jak to nakonec celé dopadlo? To se dozvíte v následujícím článku. -*- Klání bylo – tak jak již u těchto dlouhodobých bývá a nadále bude zvykem – vyhlášeno již v létě, aby měl každý čas promyslet si, zda se zúčastní a případně si připravil něco málo do šuplíku (byť samozřejmě věděl, že mohou přijít různé podmínky od hostinského a nakonec třeba některá drabble ani nebude moci použít). Hostinský otevřel dveře svého hostince 13. září a k jeho...

* Něco končí – něco začíná *

Starý muž představující právě končící rok se ohýbal nad kolébkou s nemluvnětem. Oba dva chránily před nepřízní počasí vrbové proutky. „Neboj se, maličký. Zítra se probudíš a celý svět ti bude patřit,“ pronesl stařec a vrásčitou rukou pohladil spící tvář. „A jak budeš růst, uvidíš svět kolem sebe se měnit. Za tvého života se zrodí mnoho příběhů a další dojdou svého konce. A tak to má být.“ Stařec se opatrně posadil a opřel svá stářím znavená záda o kmen vrby. „Ale, že tu bylo krásně,“ zašeptal, zavřel oči a zaposlouchal se do zvuků přírody. Vrbové proutky mu šeptavým hlasem odpovídaly. Co? To nikdo neví… Po pár minutách se stařec opět rozhodl vstát. Starým kostem to nějakou dobu trvalo a klouby hlasitě dávaly najevo svůj protest. „Myslím, že je čas říct...