Podvod

Z pera Mintaky Orionis. -*- „Znal jsem jednoho lékouzelníka, který podváděl osoby, které k němu přišly.“ „Takže je neuzdravil?“ zeptal se hostinský. „Ale o to by nešlo. Uzdravil všechny. Ale podváděl je.“ „A jak prosím Vás?“ nechápal hostinský dál. „No, on ke své práci využíval vlastní dítě, které vždycky nenápadně v přijímací místnosti vyzvědělo, co dotyčného trápí. A tajně mu to řeklo.“ „A to nějak vadilo?“ vyzvídal výčepní dál. „Ne, nevadilo. Ale svým způsobem to byl podvod. Ty lidi mu pak hned věřili, když to „uhádl“ mezi dveřmi. Celé to stálo na podvodu.“ „Ale uzdravil všechny, ne?“ ještě jednou se nechápavě zeptal hostinský. „To...

Lehkomyslnost

Z pera Melisy Pestré. -*- Edgar byl dost lehkomyslný člověk. Myslel, si že může všechno a také se tak i choval. Tu přišel do práce pozdě. Tam se mu zase nechtělo vstávat, tak pro změnu nešel makat vůbec. Několikrát dokonce šel pracovat i opilý. Což při jeho povolání rozvozu zboží nákladním autem bylo dost zlé. Přátelé ho varovali. On na rady ale nedbal a obavám se smál. Jednoho dne při pracovní cestě za ještě opilého stavu narazil však do auta před ním. Jemu se sice nic nestalo. Řidič druhého vozidla srážku ale naopak nepřežil. Viník nakonec skončil tedy ve vězení, kde si svojí nezodpovědnost...

Pomluva

Z pera Klotyldy Malíkové. -*- „Horáčková říkala, že jsi se zase tahala s tím chlapem,“ hlásil jí manžel už ve dveřích. Povzdechla si. Dávno si zvykla, že dlouhé procházky a důvěrné rozhovory jsou tahání se s ním, nejspíš líbačky, určitě zálety. Jak by se asi tak vdaná žena a nezadaný muž mohli scházet ve vší počestnosti, že? Vzdychla si. „Věřím ti,“ odmítl manžel její nevyslovenou obavu, pohladil ji a políbil. Usmála se, slabě. Někdy to chtěla aspoň manželovi všechno říct, vysvětlit. Chabou útěchu měla v tom, že delší zimní noci Michalovi dopřejí více času s milencem a on snad bude méně osamělý i během...

Smilstvo – Nečekaný obrat

Z pera Indris Elwinor. -*- Spěchala jsem za manželem, abych mu sdělila tu radostnou zprávu. Zrovna když jsem se chystala zaklepat na dveře, zaslechla jsem ženský smích.  S prudkým trhnutím jsem dveře otevřela. Naskytl se mi pohled na nahá záda mého manžela a dlouhé vlasy neznámé ženy rozhozené po polštáři. Slastný výraz na její tváři nepřipouštěl pochyb. Zakřičela jsem. Manžel se na mě otočil a jeho tvář vyzařovala stud mísící se s překvapením. „Je to všechno tvoje vina. Jsi studená a už s tebou není žádná zábava. Tak jsem se zařídil jinak.“ Ráno odešel. Nikdy už se nedozvěděl, že bude otcem.  Syna jsem vychovala...

Upřímnost

Z pera Emy Talia. -*- S hlavou vzpřímenou, vždy se bude dívat do očí. Je z ctností přímočará, otevřená. Zaskočila na mostě Pomluvu. Upřímnost se do ní pustila s vervou. Proč tajíme, co si myslíme, doopravdy a bez zamlžení? Je jednodušší lhát, než upřímně otevřít srdce a říci vše, jak cítíme? Most se třásl v základech, ale Upřímnost pokračovala dále. Nač pomluvy, to jen neupřímnost a lež vzala nadvládu. To pomluvy tvoří neshody a sváry. A je tu i strach, podlost a jiné neřesti, ruku v ruce jdoucí s Pomluvou. Most se třásl více a více, až shodil Pomluvu dolů. Snad bude na chvíli...

Závist

Z pera Eame Vórimar. -*- Žila jedna mladá dívka, která vedla obyčejný život. Jmenovala se Anna. Nikdy toho moc neměla, ale také nikdy netrpěla hladem a měla kde bydlet. Naproti ní bydlela dívka, která měla všechno, co chtěla. Velkou vilu, drahá auta, pozemky a nejhezčího kluka. Anna jí to všechno záviděla, až ji nenáviděla. Pořád přemýšlela, proč je ten život tak nespravedlivý. Proč zrovna ona musí takhle žít. Jednoho dne ale přišla velká bouřka a důsledkem toho ji shořelo to málo co měla. Teprve poté si uvědomila, že závist je zbytečná a člověk by si měl vážit toho, co má než i to málo...