Závist
Z pera Melisy Pestré -*- Ve městě Loubín žil kdysi chlapec jménem Max. Ten od dětství toužil po pejskovi. Rodiče ho v tom podporovali. Potom přišla však krutá rána. Lékáři totiž přišli na to, že je hoch na zvířecí chlupy alergický. Což znamenalo, že žádného psa mít nemůže. Chlapci toto zjištění obrátilo život vzhůru nohama. Tolik psa chtěl. Tak moc se na něj těšil. A najednou z toho nebylo nic. Vždy když nějakého psa uviděl. O to více jeho majiteli záviděl. Moc si přál stát na jeho místě. Místo toho se mohl však pouze koukat z dálky a závist v jeho srdci přitom stále...
Lakomství
Z pera Klotyldy Malíkové -*- Standa si spokojeně prohlédl své soukromé muzeum. Rozhodně ho plánoval ještě rozšířit, ale nebylo to špatné. Měl radost, tohle bylo aspoň něco. Zavrtěl hlavou při vzpomínce na všechny ty snaživce, kteří po něm chtěli nějaké příspěvky na chudé nebo nemocné. Jiní chtěli kousek z jeho spousty potravin, občas by se dokonce smířili s těmi vyhazovanými zkaženými. Nebo prý něco ze všech těch spotřebičů, které nepoužívá, někteří i nabídli symbolický peníz. Nepodlehl jim, ani jednou jedinkrát. Všechen ten majetek a peníze byly jeho. Možná to vypadalo, že má spoustu, ale on věděl, že mu to nestačí, že potřebuje ještě mnohem...
Štědrost – Pomoc
Z pera Indris Elwinor -*- Blížil se večer. Osamocený chalupník seděl na židli u ohně a díval se do plamenů. Náhle však uslyšel rány na dveře. Venku stál vysílený muž, který se ztěžka opíral o větev. „Dobrý člověče, prosím o pomoc. Musím do večera doručit do města důležitý vzkaz. Můj kůň se však splašil a utekl. Chalupník pozval muže dál. Usadil ho na židli k ohni a nabídl mu jídlo. Když ta zpráva tolik spěchá, dám ti svého koně. Vděčný posel nabídku přijal a hned vyrazil na cestu. Vrátil se druhý den a daroval chalupníkovi měšec dukátů. Protože jen díky jeho pomoci bylo město...
Obžerství
Z pera Enselis Ismenia -*- „Říkáte si, že taková neřest jako obžerství je jen mezi lidmi? Byla jednou v lese svědkem toho, že to tak není.“ Kývnu na hostinského, objednám si ještě korbel piva a pokračuji směrem k bardovi: „Představte si myslivce, jak celé léto a podzim sbírá a střádá krmení pro lesní zvěř na zimu. S prvním sněhem odnese část zásob ke krmelci, a co se nestane. Přišel tam takový postarší jelen a začal se ládovat. Zlikvidoval všechno, nic nezbylo. Druhý den to samé. Ostatní zvířata jen smutně očichávala prázdný krmelec a jelen po týdnu už sotva lezl. To je dneska ale zvěř,...
Lakomství
Z pera Emy Talia -*- Když se kapsy kabátu Lakomství vyprázdnily, stalo se opět lehkým. Poté vyplavalo na povrch a vrátilo se zpět na most. Trpělivost mu věnovala svůj typický upřímný úsměv. Rozmlouvali spolu velmi dlouho. Lakomství však nedokázalo nic pochopit. Nechápalo, proč by se mělo o něco dělit, proč by mělo někomu něco dávat. Tvářilo se úplně jako liška. Lakomství nedokázalo odolat své nekontrolovatelné touze po majetku. Chtělo dokonce i to, co měla sama Trpělivost. A jí samé ona trpělivost došla. Nikdo nedokáže vydržet všechno. Most pod ní pukl a ona se zřítila do řeky. Nečekaně a šokovaně vykřikla, poslední slova zanikla pod...
Lstivost
Z pera Eame Vórimar -*- Chtěl jsem být bohatý, jako náš soused. Měl všechno. Drahá auta, velký dům, zahradu, bazén a mnoho dalších věcí. Přemýšlel jsem, jak toho všeho také docílit. Poctivou prací to nejspíš nepůjde a krádež by také nebyla nejlepším řešením. Chce to něco chytrého a mazaného. Za měsíc jako by mě vesmír vyslyšel. Přistěhovala se k nám do ulice bohatá a krásná dívka. Plán byl jasný. Začít s ní chodit a majetek si přepsat na sebe. To se mi po čase a za pomocí právníků povedlo. Když na to přišla, rozešla se se mnou s větou: „Jsi slizký a lstivý jako...