Naděje
Z pera Princess Star. -*- Z Prasinek obě dívky odcházely velice smutné. Aby oběma zlepšila náladu, rozhodla se Abiha, že dnes Betty seznámí s Eduardem. Naskytla se k tomu vhodná příležitost, když se procházely Příčnou ulicí, kde hledaly dárek pro madam Rosmertu, který by jí udělal radost. Eduarda potkaly, když vycházel z obchodu Prvotřídní potřeby pro famfrpál. „ Ahoj Edo,“ pozdravila ho Abiha. „Jé ahoj! Co vy tady?“ odpověděl na pozdrav a zadíval se na Betty. „Ty jsi ta holka s rozepnutou brašnou, viď?“ usmál se. „Eduard – Betty,“ nelenila Abiha. „Moc mne těší. Zrovna se chystám do Krucánků a Kaňourů, přidáte se?“ Betty pociťovala velkou...
Pýcha
Z pera Nebelbracha Mechachy. -*- „Tolik zlatonek jako já nechytil nikdo. První jsem chytil už ve škole proti Zmijozelu. Prohrávali jsme o sto čtyřicet bodů, vyhráli jsme o deset. Po skončení školy jsem se profesionalizoval. V lize jsem pochytal zlatonek nepočítaně. Dostal jsem se do reprezentace a dotáhl svůj tým až do finále mistrovství světa.“ „Jenže v něm jste, jako ve všech důležitých zápasech, selhal. Nikdy jste žádnou soutěž nevyhrál. Nyní jste frajersky mával své přítelkyni do hlediště, zatímco chytač soupeře chytil zlatonku.“ „Ten chytil ve srovnání se mnou sotva polovinu zlatonek. Na nás výjimečné se nemůžete dívat jako na sebe či jiné obyčejné...
Naděje
Z pera Mintaky Orionis. -*- To ke mně jednou přišla na karty taková nóbl paní. A že nemůže mít děti. Potok slz mi tam prolila. Ptala se na maminku na zdraví. Tam to nevypadalo dobře. To jsem jí citlivě sdělila. Jenom kejvala hlavou a brečela. A pak se vodvážila zeptat na dítě. Jestli není aspoň malinkatá šance. Říkám jí, ať si sejme. A vyšla Naděje. Tak jsem si ji okem prohlídla a říkám jí, jak si je tak jistá, že už není v očekávání. Neřekla nic, jen zbledla. Rychle zaplatila a vodešla. Za devět měsíců jsem vod ní dostala fotku mimina. Jo, pane, karty...
Spravedlnost
Z pera Klotyldy Malíkové. -*- „Mám k dispozici značné finanční prostředky, určitě bychom se mohli nějak dohodnout,“ zopakovala žena a vrhla na Roberta až svůdně smutný pohled. Ten si povzdechl a opět zopakoval, že žádné úplatky nepřijímá. O něco později si Robert rovnal v hlavě všechny dostupné informace a důkazy. Ať se na to díval z kteréhokoliv strany, vycházelo mu, že obžalovaný muž prostě nic špatného nespáchal. A to přesto, že snaha jeho matky o úplatek působila jako silný důkaz viny. Robert si jako už ten den tolikrát povzdechl. Žena dosáhne výsledku i bez úplatku. Ale občas je spravedlivé udělat něco, co vypadá tak...
Statečnost – Legionář
Z pera Indris Elwinor -*- „Dědečku, vyprávěj mi o Rusku.“ Pan Novák vzhlédl od dřevěné podpěry, kterou právě vyřezával a podíval se na svého vnuka. Viděl, jak mu jiskří a oči a musel se pousmát. „Bylo to v roce 1916. Naše skupina se tenkrát dostala do velmi silného obklíčení. Všude kolem nás zuřila střelba a my věděli, že se nemůžeme vzdát. Kdyby nás chytl nepřítel, tak by to byl náš konec.„ „A nebál ses?“ To víš, že bál. A moc. Ale pokud něčemu věříš, tak víš, že pro to musíš udělat cokoli. Dokonce obětovat i svůj život. Jako my pro naši milovanou zem...
Hněv
Z pera Eame Vórimar. -*- Určitě to každý alespoň jednou zažil. Nervy v práci, zlobivé děti, špatný den i nálada a i ten nejvíce klidný člověk prostě vybouchne. Veškeré to napětí se nahromadí a přelije se v hněv. V té chvíli je nám dá se říci dobře, neboť to ze sebe dostaneme a ulevíme si, ale co naše okolí? Většinou to odnesou naši blízcí, kteří za to ani třeba nemůžou. Během našeho „běsnění“ tak můžeme říct i věci, které zabolí a těžko se vrací zpět, mnohdy to ani není možné. Proto i když je to často náročné, měli bychom si dobře rozmyslet, co komu...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
