Štědrost

Adventní stoslůvka z pera Emy Talia. -*- S úsměvem a vlídností stojí na mostě. Je ochotná podělit se o cokoli. Ale nemyslí jen na majetek, peníze, má na mysli zejména učení, radost, nezištně chce dávat dobro. Opravdová Štědrost však nepočítá s tím, že by se jí její chování mohlo vyplatit. Nečeká nic nazpět. Snad jen úsměv. Závist stojí na mostě, jenž je ozdoben vánočními girlandami, nerozumí, nechápe. Hledí na Štědrost a je zmatená. Proč nechtít všechno jen a jen pro sebe? Všechno moje! I ten most je můj. Chci všechno co máš, závidím! Pak Závist shodí Štědrost dolů z mostu. Se všemi těmi překrásnými dary. Ne navždy.

Pýcha

Z pera Emy Talia -*- Ach, jak ta nechtěla na most! Ani za nic! Zavátá na most spravedlivým osudem, povýšená, zpupná a namyšlená, stála na samém  kraji mostu. Na druhé straně Moudrost, klidná, celá zahalená do oblaků pochopení a přívětivosti. Moudrost snažně vyzývá k pokoře, Pýcha se zlobí víc a víc. Tváře rudé, rukama zuřivě a pyšně gestikuluje. Ve zlobě ztratí rovnováhu a i když padala, svůj pyšný pohled neopustila. Až se hladina zavřela, vzduch povolil a vyčistil se. Pýcha je jednou z předních neřestí, stojí na piedestalu těch nejzáludnějších. Snad zůstane pod hladinou hodně dlouho. A nevyplave … A když, tak v co nejméně...

Moudrost

Z pera Emy Talia -*- Dnes po mostě kráčí ta, kterou můžeme najít v mnoha příslovích, vyprávěních, bajkách či příbězích. A nejen tam.  Někdy bývá považována za dokonalou znalost pravdy. Snad je moudrost životní cíl, snad ji celý život hledáme, však ona teď stojí sama samotinká na mostě. Na druhé straně mostu je ale prázdno. Pýcha, sama tak pyšná a domýšlivá, se ani neobtěžovala dorazit! Moudrost tedy trpělivě čekala. Marně. A protože osud ctností a neřestí byl dán dopředu, i Moudrost pohltila řeka. Uzavřela modrou hladinu a dychtivě čekala na tu druhou. Protože byla moudrá, věděla, že mlýny řeky si Pýchu doženou. Ve správný...

Lakomství

Z pera Emy Talia -*- Když se kapsy kabátu Lakomství vyprázdnily, stalo se opět lehkým. Poté vyplavalo na povrch a vrátilo se zpět na most. Trpělivost mu věnovala svůj typický upřímný úsměv. Rozmlouvali spolu velmi dlouho. Lakomství však nedokázalo nic pochopit. Nechápalo, proč by se mělo o něco dělit, proč by mělo někomu něco dávat. Tvářilo se úplně jako liška. Lakomství nedokázalo odolat své nekontrolovatelné touze po majetku. Chtělo dokonce i to, co měla sama Trpělivost. A jí samé ona trpělivost došla. Nikdo nedokáže vydržet všechno. Most pod ní pukl a ona se zřítila do řeky. Nečekaně a šokovaně vykřikla, poslední slova zanikla pod...

Trpělivost

Z pera Emy Talia. -*- Má nejpomalejší kroky ze všech. A mezi neřestmi a ctnostmi má nejvíce přátel. Každého vyslechne, na každého si udělá čas. Kráčí po mostě s rozmyslem, čas pro ni nehraje roli. Měří všem stejně, pro všechny má otevřenou náruč. Vždycky počká. Naproti vyskočí na most Lakomství. Má na sobě překrásný dlouhý splývavý plášť a kapsy naplněné vším možným. Pod tíhou všech věcí v kapsách sotva drží balanc. Naklání se ze strany na stranu. Trpělivost Lakomství podala ruku, podržela, tiše mu domlouvala, však nic naplat. Lakomství plnilo kapsy víc a víc, až most pod ním nevydržel a Lakomství bylo pohlceno řekou...

Upřímnost

Z pera Emy Talia. -*- S hlavou vzpřímenou, vždy se bude dívat do očí. Je z ctností přímočará, otevřená. Zaskočila na mostě Pomluvu. Upřímnost se do ní pustila s vervou. Proč tajíme, co si myslíme, doopravdy a bez zamlžení? Je jednodušší lhát, než upřímně otevřít srdce a říci vše, jak cítíme? Most se třásl v základech, ale Upřímnost pokračovala dále. Nač pomluvy, to jen neupřímnost a lež vzala nadvládu. To pomluvy tvoří neshody a sváry. A je tu i strach, podlost a jiné neřesti, ruku v ruce jdoucí s Pomluvou. Most se třásl více a více, až shodil Pomluvu dolů. Snad bude na chvíli...