Cesta do práce

Druhé kolo lovu bylo úspěšné a podařilo se ulovit i bobříka budoucích dnů, na kterého si v prvním kole nikdo nevšiml. Úplně prvním úspěšným lovcem tohoto bobříka se stal pan Cinex Star. -*- Rok 2522 Země Lokace – NewYork II (okres bez nákazy) Tenkrát jsem se probudil asi v šest hodin ráno. Slunce nad věží Empire reconstructu teprve vycházelo. Z oken bylo vidět za hranice tý hnusný několika desítek metrový zdi a za ní se v oceánu odráželo to ranní slunce. Vstal jsem z postele, zavolal Nea, aby mi udělal kafe a šel jsem se mezitím obléknout. Mezitím co mi moje robotická kopie připravovala snídani, jsem si došel na NY Boulevard pro HoloNews, ať se mám u jídla na co koukat. HoloNews, takový ty rádoby starý noviny s hologramem. Po jídle jsem si šel opláchnout...

Bouře v zimě

Bobříka volnosti se v třetím kole rozhodla ulovit slečna Trixie Deliah Sinclair. -*- Bylo, nebylo. Teda spíše bylo, než nebylo. Bratr a sestry z jedné smečky se rozhodli, že si uspořádají menší hru. Hru na schovávanou. Bratrovi to sice nebylo po chuti, prohlásil, že to je hra pro malá prťata. Ba, nebylo mu to nic platné, byl přehlasován. Brblal ještě chvíli, ale to bylo vše, co s tím mohl dělat. Bratr prohlásil, ať se sestry schovají první. Byl skvělý stopař a věřil si, že je dovede rychle najít. Brzy se ukázalo, že to nebude jednoduché. Bráška čekal, až se schovají a pak je vyrazil hledat. Byl čestný a vychovaný, proto se nesnažil o podvod. Během hledání se obloha zatáhla a začalo sněžit. Bouře se blížila mílovými kroky. Bratr přidal do běhu a u toho naléhavě...

Zrození

Předchozí příběh byl trošku delší, proto nám dovolte předložit vám nyní drabble slečny Trixie Delilah Sinclair, která v druhém kole úspěšně ulovila bobříka sta chvil. -*- Ticho, občas protne prudká série ostrých krátkých nádechů a výdechů. Krůpěje potu se lesknou na mohutném těle. Křik se stupňuje a od pusy unikají drobné obláčky páry. Ruka, křečovitě drží ocas patřící k tělu, jak kdyby na tom závisel její život. Dívce po tváři stékají slzy od námahy, ale nevzdává se a znovu a znovu bojuje s onou silou o život. „Prosím, ať je naživu a v pořádku,“ prolétne každému v místnosti hlavou. Přichází poslední stah, poslední záchvěv bolesti, poslední výdech unavené matky, která vyčerpaně položí hlavu na zem. Na zemi se třese černé hříbě. Za okny padá novoroční...

Když není jedna pravda

Bobříka budoucích dnů dokázala v třetím kole ulovit slečna Kharianne Wolf. Bobřík byl nad míru spokojený. Tak dlouhý příběh totiž opravdu nečekal. -*- I. Podzim letos přišel nečekaně brzy. Září teprve probudilo několik dní a stromy už zlátnou, vítr je studený a skrze ocelově šedá oblaka sem tam prosvítá slunce. Naposledy, když jsem stála na tomhle kopci, v údolí pokojně odpočívali domy, ve kterých se lidé právě pomalu probouzeli do mlžného rána. Teď vidím jen zbídačené stromy, které se snaží z posledních sil vykouzlit podzimní barvy. U řeky se drží tenká ranní mlha, která přikrývá přeživší ruiny, lehce, něžně a konejšivě, jako by jim šeptala, že teď už bude všechno dobré. Pár let zpátky by bylo ještě patrné, že místo bylo kdysi spáleništěm a mlha by evokovala...

Rekapitulace pátého kola lovu bobříků

Páté kolo lovu literárních bobříků je za námi. A my pro vás máme tradiční rekapitulaci. Nejprve ale zmíním, že se bobříci rozhodli pro vás připravit bonusové kolo, ve kterém si budete moci znovu zkusit ulovit bobříka, který vám unikl. A možná i víc než jednoho! Takže neváhejte se účastnit dalších kol, abyste nemuseli nahrazovat až tak moc příběhů najednou! Co se vydávání příběhů týká, bobříci udělali v čítárně slušný zmatek. Nyní vychází jeden příběh ráno (a mělo být jít o příběhy z druhého kola), další večer (příběhy kola třetího a následně čtvrtého). Ale stalo se, že se pár příběhů z každého kola zatoulalo, a tak vyjdou až po všech ostatních příbězích. Ale myslím si, že nám to čtenáři i autoři odpustí – číst bude stále co. Příspěvky pátého kola začnou vycházet...

Jižní světy

Máte chvilku času? Pojďte ve společnosti slečny Beteramis Athenodoros a bobříka cizích světů prozkoumat pro nás neznámé Jižní světy. -*- Byl krásný slunečný den, listí jemně šumělo a paprsky něžně hladily po tváři. Lailah si hověla vysoko na větvi v koruně rozložitého stromu a sledovala muže na cestě pod sebou. Hledal ji. Cítila jeho vyhledávací kouzla, která se míhala lesem. Naštěstí pro ni, nebylo moc těžké se jim vyhnout, s její magií ta jeho lidská asi moc nefungovala. Vlastně teď už spíš ona sledovala jeho. Lailah se trochu ošila, přikrčila se blíž k hebké kůře větve. Věděla, že by tohle neměla dělat, že nejrozumnější by bylo otočit se a uletět mu, jak nejdál dokáže. Jenže byla zvědavá. Tohle byl první skutečný kouzelník, kterého v životě potkala. První...